Štípa (Zlín) - starý kostel

Starý kostel ve Štípě naleznete na travnatém prostranství pod jižním okrajem Maránského náměstí u ulice Kostelecká. Ze sakrální stavby se do dnešních časů zachovala jen loď kostelíka - původní dřevěná věž se zvonkem, presbytář i kněžiště byly už dávno zbořeny. O vznik tohoto předchůdce barokního poutního chrámu se zasloužil rod Šternberků: jak rostla poutní procesí k "zázračné" sošce Panenky Marie Štípské, přestala stačit kapacita původní malé kaple a ta byla v 2.polovině 14.století zvětšována až do podoby gotického kostelíka. Tento sloh dosud reprezentuje jeho zachovaný vstupní portál. Jak vypovídají zápisy z kronik, kostelík býval klenutý a celý vymalovaný a měl dva oltáře. Soška světice se původně krčila na vedlejším oltáři, pak ale byla přestěhována na ten hlavní. Stěny presbytáře byly pokryty zasklenými rytinami a zápisy, potvrzující všechny zázračné události a jevy, které se zde na přímluvu bohorodičky udály, doplněné byly též mnoha obrazy. Vedle kostelíka stávala fara a obklopoval jej areál starého hřbitova, ze kterého se zachovaly náhrobky, umístěné dnes u zdi hospodářského stavení na hranici jeho původního areálu. (Z těchto míst je dnes velmi hezký pohled na celou plochu opraveného Mariánského náměstí s dominantním poutním chrámem a přilehlou budovou kláštera. Směrem k východu pak vaše zraky se zalíbením spočinou na blízké stavbě Štípského Valašského šenku, kam je možno se po prohlídce zdejších pamětihodností zajít občerstvit...)

My se ale ještě na skok vrátíme ke starému kostelíku. Za doby vlády Josefa II jej postihla pohroma, kdy byl degradován a nějakou dobu sloužil jako skladiště! Naštěstí nezanikl, neboť od roku 1807 sloužil rovných 100 let jako hrobka rodu Seilernů. Po jejím přestěhování na "nový" hřbitov se nad ním sice vznášela hrozba demolice, ale Štípská Panenka Marie učinila další ze svých zázraků - kostelík zůstal stát netknutý na svém místě! A dokonce se od roku 1997 opravuje a přemýšlí se o jeho pozdějším využití. Nezbývá než doufat, že při jeho rekonstrukci se památkáři zaměří také na opravu čtyř poškozených náhrobních kamenů. Ty nesou reliéfy postav v životní velikosti, jejich šlechtické znaky a jsou doplněny napůl zničenými gotickými nápisy, které nám oznamují, že patřily Janu Nekešovi mladšímu z Landeka a na Lukově, jeho choti Barboře Bítovské ze Slavíkovic a na Lukově a prarodičům Lukrecie Nekešovy z Landeka. mecenášky nového poutního chrámu.