Starý Plzenec – Rotunda sv. Petra a Pavla

Turistické cíle • Památky a muzea • Rotunda

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Město Starý Plzenec s přibližně pěti tisíci obyvateli se sice nachází v okrese Plzeň – město, ale součástí krajského města se zatím nestalo. Starý Plzenec leží na řece Úslavě asi devět kilometrů jihovýchodně od centra Plzně. Jedním z hlavních důvodů, proč by sem měl člověk zavítat, je určitě existence jedné z nejstarší celistvě dochované církevní památky na území České republiky. Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci vznikla ve slovanském hradišti nad řekou Úslavou patrně v druhé polovině 10. století za vlády jednoho ze tří císařů Svaté říše římské.

Je pravda, že původní předrománská podoba rotundy se zachovala jen v torzu, ale i přesto se jedná o unikátní příklad vývoje sakrálních staveb centrálního charakteru. Co činí tuto stavbu také důležitou a zajímavou, je také to, že je spojena s existencí raně středověkého hradiště Hůrka.

Rotunda byla vystavěna z řádkového křemencového zdiva spojeného vápennou maltou. Valenou románskou klenbou byla zaklenuta pouze apsida. Rotunda měla v době svého vzniku místo klenby dřevěný trámový strop a šindelovou střechu. Důležité je, že i přes četné přestavby si rotunda zachovala původní vnější tvar.

Za doby husitské začalo pozvolné chátrání celé stavby. Přesné časové údaje z této doby se nedochovaly, ale buď ještě ke konci 15. stol. nebo na počátku století dalšího se narušené zdivo zřítilo. Zůstala pouze apsida a část přilehlých zdí. Doba nepřející této stavbě pokračovala až do roku 1561, kdy panství od Štemberků koupili Kokořovci z Kokořova. Jedním z jejich počinů bylo obnovení rotundy v původním tvaru. Je pravda, že památkáři či archeologové by asi nesouhlasili s tím, že k dostavbě byl použit materiál i z okolních chátrajících budov na hradišti. Kokořovci nechali také rotundu přesvětit na kostel sv. Petra a Pavla.

Baroko se sice zasloužilo o zvětšení oken rotundy, ale po roce 1785 se začala snášet mračna na stavbu. Císařským nařízením byla rotunda určena ke zboření. Naštěstí k tomu nedošlo. Při opravě okolních silnic v letech 1790-1830 sloužila jako skladiště střelného prachu. Jak dopadly silnice, není známo, ale rotunda přežila. Objekt v roce 1920 zakoupilo město za podpory kulturní veřejnosti a o čtyři roky později byl tento skvost péčí města i státu opraven.

Archeologický průzkum rotundy byl prováděn poprvé v roce 1860 a následně ještě několikrát. Důležité bylo zkoumání rotundy před (1972) a v průběhu generální opravy (1975). Z této doby vychází také nynější stav rotundy. Za zmínku stojí například nová břidlicová střecha, vstupní dveře pobité měděným plechem či okna zasklená pevnostním sklem.

Místo železného kříže (patrně z 19. století) byl na vížce osazen symbol čtyř spojených slovanských sekyrek. Pro autora návrhu možná výtvarně zajímavý, ale pro archeology stylově neodpovídající.

Vchod do rotundy je ze severní strany renesančním portálem, jež je datován do začátku 17. století. Zajímavé dveře se však otevírají pouze v určenou dobu. Přesné údaje o této možnosti je dobré si přeplánovanou návštěvou zjistit z internetu na stránkách města. Světlo se do stavby může dostávat třemi barokními a jedním románským oknem. Od roku 1993 je uvnitř rotundy výstavka kopií nejzajímavějších archeologických nálezů a nákres celého hradiště. Tu jsem však neviděl, jelikož jsem se do těchto míst zatoulal, když bylo zavřeno.

Ve Starém Plzenci a okolí mne zaujala další zajímavá místa:

- naučná stezka „Kolem Starého Plzence“:https://www.turistika.cz/mista/prochazka-po-naucne-stezce-kolem-stareho-plzence