Loading...
V některých pramenech můžeme najít označení místa jako rozhlednu. Tento hrdý termín bych přeci jen ponechal výškově rozměrnějším stavbám a přidržel bych tradičnější výraz altán. Přeci jen přístřešek by už bylo dehonestující. Půvabnou stavbičku nechal postavit kníže Johann II. (česky Jan) z Liechtensteinu (česky s píše Lichteštejn).
Altán je vystavěn ve svahu, který se poměrně ostře zvedá nad východním okrajem města. Ten svah samozřejmě patří ke kopcům, které ve svém celku tvoří pohoří Nízkého Jeseníku. Ač je toto pohoří podle přídomku nízké, neznamená to, že výškové rozdíly tu budou nepatrné. Však také poblíž altánku vede slavná trať do vrchu Ecce Homo. Asi nejvíce výletníků sem míří díky „stejnobarevné“ zelené TZ, no a zeleně se také vykresluje značení naučné stezky, v tomto případě jde o NS Prabába, u altánku objevíme i jednu ze zastávek této stezky.
Díky terénu, tedy svahu jsou výhledy omezené do západních směrů, tedy hlavně do širé úrodné Hané, geograficky popsáno jako Hornomoravský úval. Vzdálený obzor pak tvoří výškově zarovnané kopců patří k Drahanské vysočině (jižněji) a vysočiny Zábřežské (severněji). Kromě samotného Šternberka je k vidění na jihu hlavně Olomouc, široko dalek největší sídlo, směrem k severu pak obce a vesnice které nemají nějaké výrazné dominanty.
Asi největší dominantou v popředí je kostel bývalého Augustiánského kláštera, který je dnes hlavní svatostánkem šternberským. Dá se předpokládat že knížepán chtěl původně shlížet i na svůj hrad, ten je bohužel ale zakryt bujnou vegetací, vykukuje jen špička věžičky. Asi i díky těmto stromům není vidět na blízký Uničov, nebo o něco dál do Litovle.