Své jméno měla ves obdržet podle svého bájného zakladatele Střezaty, o čemž hovoří prof. Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":
"Střezetice (lid. i Střesetice v plur.), ves 6 km sv. od Nechanic: 1351 monio Grecensi s. Georgii donat curiam sive allodium dc. Strzyezeticz, Sedl. z A. u sv. Jiljí; 1389 in villa Strziezietyczich (var. Strziezieticzich) J. decessit, proclam. in Grecz, (bona) in Strziezieticz, AČ. 31/13 č. 47; 1392 Krziz cliens de Strzezeticz nunc manens in Chrudim, LEr. XII, 83; 1454 in Chotieliczych mun. .. in Trzezeticzych .. in Trzesowiczych, DD. 16/11; 1540 v Střežeticích, RT. I, 364; 1575 Melch. Borzkem z Dohalicz na Stržezieticzych .. prodali ves Trzesowicze celou, ves Stržezieticze .. rybník u vsi Strzezieticz, DZ. 62 M 9; 1575 na Střežeticích, SnČ. IV, 182; 1590 Strzezeticz, t. VII, 561; 1600 Šťastný Panský z Třezetic, t. X, 69; 1603 Jindř. Tamchyna z Doubravice a na Střezeticích, VUSp. 1898, I, 23; 1790 Gut Libcžan: Tržesezicz, Schal. XV, 37; 1836 Třesetice, Střezetice 1 1/2 St. n. von Liebtschan, Som. IV, 39.
Jm. Střezetice < stč. Střezětici = ves lidí Střezatových. Stč. os. jm. Střězʼata (< psl. Strêzęta), Střěźata byl lichotný tvar k některému os. jm. s prvním členem Střezi-, na př. Střezi-voj, Střezi-mír a j. Ve spisovné češtině se -ź- změnilo v -z-, na př. kozьja brada > kozie, nč. kozí brada, zębsti > nč. zábsti, 3. sg. zebe, 3. pl. zebou, dial. zabou, slv. ziabsť (Geb. HM. I, 112 a 493).
Psaní s -ž- v edicích ze 16. stol. za psané -zi- je ohlasem onoho ź a psaní s -s- (Střesetice i Třesetice) bylo způsobeno německými písaři."
Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, ale zdejší populace vzrostla v době měděné a železné, což lze vidět např. z nálezu měděné sekerky v roce 1999. Kdy byla skutečně založena zdejší osada, tak to není jasné. Nejstarší zmínka o Střezeticích pochází z roku 1351, kdy Karel IV. potvrdil darování zdejšího dvora Perchtou, dcerou Sezemy z Kostomlat, královéhradeckému klášteru dominikánek u sv. Jiří. 16. srpna 1399 oznámil Václav IV., že své právo ke zboží ve Střezeticích, které na něho spadlo po smrti Jana řečeného Verdek, daroval svému dvořanu Alšovi z Býchor k vyšehradskému manství. V roce 1437 náležela ves Diviši Bořkovi z Miletínka, kterému ji zapsal císař Zikmund Lucemburský jako bývalý majetek opatovického kláštera. Roku 1465 byl vlastníkem vsi Burian z Lípy, po něm Burian Salava z Lípy a v letech 1478-1496 Matěj Salava z Lípy. Po něm přišel Hašek Zvířetický z Vartenberka, který Střezetice spravoval z Petrovic. Kolem roku 1516, po úmrtí rytíře Mikuláše Pecingara z Bydžína, získala ves jeho vdova Markéta Kokořínská z Klinštejna, která připojila Střezetice k Nechanicím. Po ní zdědil ves její syn Ctibor Smil Pecingar z Bydžína, jenž sídlil na Kunčicích. V roce 1575 získal Střezetice Melchysedech Bořek Dohalský, za něhož vznikla zdejší tvrz. Po jeho smrti roku 1596 zdědil Střezetice jeho syn Jan Jetřich, v roce 1597 byly v majetku jeho bratra Václava a ten je téhož roku prodal Jindřichu Tamchynovi z Doubravice, po němž následoval Kryštof Tamchyna, který pro účast ve stavovském povstání byl odsouzen ke ztrátě 1/3 svého majetku, v níž se nacházely rovněž Střezetice. V roce 1629 byly Střezetice prodány Václavu Vratislavovi z Mitrovic. Ten je roku 1636 prodal Saloméně z Bubna. V roce 1642 je zakoupil Zikmund Štos z Kounic, za jehož držení vyhořela roku 1664 zdejší tvrz, která tak zanikla. Po smrti Zikmunda Štose v roce 1669 se jeho dcera provdala za Jindřicha Jana Straku z Nedabylic, čímž se roku 1674 staly součástí libčanského panství, v jehož rámci zůstaly až do zániku poddanství a prozatímního zřízení obecního. V letech 1771-1772 došlo k očíslování zdejších nemovitostí. V letech 1783-1798 byl rozdělen zdejší panský dvůr mezi poddané (v roce 1783 byly pozemky pronajaty na 9 let a robotní povinnosti změněny na peněžní platby, roku 1787 byl tento dočasný pacht změněn na dědičný).
V roce 1849 se Střezetice staly samostatnou politickou obcí. Prvním zvoleným obecním starostou se o rok později stal František Dittrich z čp. 33. Roku 1861 zakoupila obec dřevěnou voznici na vodu k protipožárním účelům. O 2 roky později vyhořela čp. 1 a 28. Nové zděné chalupy byly vystavěny ještě v témže roce. Roku 1866 vyhořelo stavení čp. 22 s kovárnou Václava Ondráčka. 3. července 1866 se nacházely Střezetice v centru bojů prusko-rakouské války a do povědomí se dostaly největší jezdeckou bitvou pruské a rakouské jízdy, které se zúčastnilo přes 10 000 jezdců. V roce 1873 vyhořela čp. 21 a 9. Roku 1875 dopadlo stejně čp. 38. O rok později zdejší rodák Václav Všetečka, bývalý nájemce harrachovského dvora v Boharyni, založil nadaci ve prospěch ošacení chudých střezetických dětí, a to v částce 1 000 zl. 25. července 1880 vyhořel chalupník Jan Jirka. V letech 1881-1882 byla postavena obchodní dráha z Hradce Králové do Jičína. 13. října 1886 vyhořel chalupník Jan Novotný. V roce 1886 koupil libčanský zámek se vším jeho majetkem hrabě Harrach, čímž se střezetická Dubina a myslivna čp. 3 dostaly k sádovskému panství. Roku 1887 vyhořela chalupa Josefa Ditricha čp. 33 a ve Dlouhých Dvorech byla zřízena železniční zastávka, na níž přispěly Střezetice 5 zl. V letech 1891-1894 byla postavena silnice Třesovice-Střezetice-Všestary, kterou v roce 1895 převzal do své správy okresní výbor. 3. ledna 1896 byl založen SDH. V říjnu téhož roku vyhořela čp. 16, 14, 43, 17 a 18. 11. června 1898 napadl sníh na kvetoucí žito. 4. ledna 1900 byla založena Čtenářsko-hospodářská beseda. V roce 1905 byl postaven obecní domek, v němž byla zřízena hasičská zbrojnice a jedna obývací místnost pro chudé. Roku 1907 byl zřízen nový hřbitov na Probluzi. V letech 1909-1911 proběhla stavba silnice Probluz-Dlouhé Dvory. V roce 1909 se rozešel kvůli sporům s obcí SDH. Roku 1910 byla postavena obecní váha. Za 1. světové války nastoupilo do armády 48 mužů, z nichž 3 padli na frontě, 2 zemřeli válečnými útrapami a 1 zemřel po návratu z legií.
18. února 1919 se konala znovuustavující schůze Čtenářsko-hospodářské besedy, čímž její činnost skončila. 2. ledna 1920 byl založen SDO „Masaryk“. V témže roce vznikly ještě Místní domovina domkářů a malorolníků, místní skupina Republikánského dorostu a komitét pro postavení pomníku padlým ve světové válce. O 3 roky později byla vybudována nádražní budova v Dlouhých Dvorech, na kterou Střezetice přispěly 500 Kč. Roku 1924 došlo k přídělu pozemků od státního dvora v Dlouhých Dvorech a od mokrovouského dvora harrachovského sádovského statku. 10. května 1924 byl znovu ustaven SDH. V roce 1926 bylo katastrem obce stavěno elektrické vedení. Rovněž zdejší meliorační družstvo započalo práce na odvodňování pozemků (k zadání stavby došlo již roku 1924). V prosinci 1928 shořel domek s hasičskou zbrojnicí. O rok později bylo ustaveno Družstvo pro rozvoj elektrické energie a postavena nová hasičská zbrojnice se zvoničkou. Roku 1930 byla postavena trafostanice a došlo k elektrifikaci obce. V srpnu 1933 vyhořela stavení Josefa Hofmana čp. 31 a Marie Tlapové čp. 13. V roce 1935 byla zřízena civilní protiletecká ochrana. O rok později byl přemístěn pomník z války 1866 z místa mezi čp. 12 a 16 do parčíku u sv. Václava. Roku 1937 byla zřízena telefonní hovorna. Za německé okupace nesla obec pojmenování Stresetitz. Tehdy nakomandovaly úřady 2 mladé lidi na nucenou práci do Německa, 1 občan byl vězněn v Terezíně a 1 Němci zastřelili pro žhářství. V roce 1940 byl odstraněn z pomníku padlým reliéf T. G. Masaryka. Tehdy měla ves 59 domů a 263 obyvatel. Roku 1941 byla ustavena místní organizace Národního souručenství. 24. ledna 1942 vypukl požár u Bohumila Hampla čp. 12, 10. července téhož roku hořelo stavení Josefa Stránského čp. 41 a o 2 dny později dům Anny Čížkové ze Želkovic čp. 40. Oba poslední požáry úmyslně založil čeledín František Trčka, aby zbavil obec starých stavení a zajistil práci SDH, jehož byl členem. 20. dubna 1942 byl zrekvírován 28,5 kg vážící obecní zvonek. Téhož roku byla zrušena místní Domovina domkářů a malorolníků. 3. května 1943 byl popraven František Trčka. V témže roce bylo ustaveno Kuratorium pro výchovu mládeže. 9. května 1945 došlo k nehodě s troubou od pancéřové pěsti. Při manipulaci došlo k výbuchu, při němž přišel o oko Josef Novotný čp. 25 a popáleniny na nohách měl Miroslav Munzar z čp. 9. 29. září 1947 vyhořel dům Františka Matouška čp. 51. V roce 1949 ukončil činnost SDO „Havlíček“. Roku 1952 byly pokáceny lípy na návsi, jež byly vysázeny v roce 1919. 23. srpna 1952 bylo založeno JZD. O rok později byl vybudován družstevní kravín. Roku 1956 vznikla při MNV Osvětová beseda, jež o rok později zřídila hudební kroužek. 24. srpna 1958 byl dán do provozu veřejný rozhlas. V roce 1959 byly vyasfaltovány silnice Třesovice-Všestary a Střezetice-Dlouhé Dvory. V letech 1960-1961 byla zřízena vodní nádrž. Roku 1962 bylo uzavřeno místní kino a byly zahájeny další meliorace (meliorační družstvo Polabí). O 3 roky později byla založena TJ JZD Střezetice, jejíž činností bylo jen ustavení jejího výboru. 14. října 1966 narazil motocykl se 2 muži do stojícího nákladního vlaku na přejezdu u zastávky Dlouhé Dvory. Oba - Vladimír Sodomka s Jiřím Janákem z Chlumu – zahynuli. V roce 1971 bylo zřízeno nové veřejné osvětlení a nový rozvod veřejného rozhlasu. K 1. lednu 1973 došlo k likvidaci JZD, jež vstoupilo do Státního statku Svobodné dvory, hospodářství Dlouhé Dvory. Roku 1974 byl proveden nový asfaltový povrch skrz obec. V roce 1975 byl katastrem obce budován vysokotlaký dálkový plynovod. 1. ledna 1976 došlo ke sloučení Střezetic se Dlouhými Dvory. Roku 1977 byl při MNV ustaven Sbor pro občanské záležitosti a dokončena adaptace klubovny ZO SSM. O 2 roky později vznikla místní zahrádkářská organizace. 31. ledna 1982 se rozvodnil Radíkovický potok, který zaplavil část obce. 9. ledna 1983 došlo ke zrušení Osvětové besedy. V letech 1983-1985 byla vybudována nová prodejna smíšeného zboží. V lednu 1986 došlo k opětovné povodni na Radíkovském potoce. 24. července 1988 zasáhla obec velká vichřice. V letech 1990- 1991 došlo ke stavbě trafostanice a rekonstrukci elektrického vedení. V roce 1991 byla zrekonstruována stará hasičská zbrojnice se zvoničkou. O 5 let později došlo k plynofikaci obce. 11. ledna 1997 zanikla místní zahrádkářská organizace. V roce 2018 došlo k rekonstrukci staré hasičské zbrojnice se zvoničkou.
Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kamenný kříž, postavený roku 1877 nákladem manželů Andresových z čp. 26; sochu sv. Václava z roku 1879, kterou nechal zbudovat před čp. 12 Václav Všetečka; kamenný kříž před čp. 3 z roku 1879; pomník padlým v 1. světové válce od kameníka J. Mertlíka, který byl slavnostně odhalen 12. června 1921; pomník obětem prusko-rakouské války v lese Dubina, jenž byl slavnostně odhalen 29. října 1994; monumentální bronzové sousoší vojáka a koně od akademického sochaře Petra Nováka z Jaroměře, které bylo slavnostně odhaleno 1. července 2016. Mezi místní rodáky náležejí: staroholický učitel František Jaroš (* 2. srpna 1808 Střezetice - 12. března 1864 Staré Holice), bysterský učitel Josef Dittrich (* 1826 Střezetice), poručík Josef Havlas (* 1878 Střezetice) z pěšího pluku č. 40, účetní rotmistr Josef Matoušek (* 30. ledna 1886 Střezetice) z pěšího pluku č. 44 a poručík Václav Dolanský (* 15. července 1891 Lochenice, narodil se u Jana a Anny Panenkových, rodičů jeho matky v čp. 103) z téhož pluku. Sedlák Josef Andres byl dlouholetým jednatelem Čtenářsko-hospodářské besedy, pokladníkem SDH a družstva pro zpracování zemědělských plodin, jednatelem spolku absolventů hospodářské školy v Kuklenách a členem dozorčí rady obilního skladiště v Hradci Králové. Sedlák Josef Havlas z čp. 27 zase býval 2. místopředsedou Lesního družstva v Nechanicích a Josef Čepek byl v letech 1935-1940 členem dozorčí rady Rolnického družstva skladištního a výrobního v Hradci Králové.
Poslední aktualizace: 4.6.2024
Střezetice na mapě
Diskuse a komentáře k Střezetice
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!