Probluz - kostel Všech svatých

O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů p…

Zdejší zájezdní hostinec by měl mít podle lidových vypravování až středověký původ, ale když nahlédneme do berní ruly z roku 1654, tak jsou zde uvedeni pouze 4 sedláci, 5 chalupníků, 5 rozbořených a pustých statků…

Informace o tom, kde stávalo původní dřevěné farní stavení, se do dnešní doby nedochovaly. Mohlo stát jak na současném místě, tak úplně někde jinde. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože i kostel se původně n…

První listinná zmínka o probluzském kostele pochází ze starého popisu pražské diecéze, který byl sepsán mezi lety 1344-1350. V té době byl farním chrámem v královéhradeckém archidiakonátu a diakonátu. Papežského d…

Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…

Dokladem Prudkých bojů v bitvě Prusko-rakouské války 3. 7. 1866, které se odehrály v těsné blízkosti Probluze je soubor pomníků, který se nachází v okolí kostela Všech Svatých. Např. pomník věnovaný Sasům zemřelým v polních lazaretech, pomník 8. kyrysnického pluku, pomník rakouského 20. praporu polních myslivců a mnoho dalších....

Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…

Lokalita "Na Černé" se nachází severně od osady Bor, jež je dnes rozdělena na 2 díly, z nichž první náleží k Dolnímu Přímu a druhý k Všestarům. Stejně tak i ona je podělena mezi obě obce, přičemž tento název, jenž…

Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…

Své jméno měla ves obdržet podle svého bájného zakladatele Střezaty, o čemž hovoří prof. Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":"Střezetice (lid. …

Dne 3. července 1866 došlo u obce Střezetice k jezdecké bitvě mezi pruskou a rakouskou jízdou. Rakouská jízda se ve snaze uchránit ustupující pěchotu dostala do střetu s nepřítelem.…

Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…

Turistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky v Střezeticích, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Probluz - Rozběřice (odb. na Chlum), Neděliště, Lochenice. V tomto případě se však nejedná o klasický rozcestník, ale o informační tabulku KČT s informací ve vztahu k bitvě r. 1866. V mapách je však místo značeno jako rozcestí.

Monumentální pískovcový pomník s bustou saského krále Alberta se nalézá na okraji parku na pomezí Probluze a Dolního Přímu. Pomník krom busty krále zdobí další saské královské atributy. Zhotoven byl kamenosochařskou školou v Hořicích, odhalen byl v roce 1904.  

Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…

To, že v bitvě prusko-rakouské války dne 3.7.1866 bylo neskutečně lidských obětí je všeobecně známo. Ale součástí bitvy byla i jízda, tedy koně. I tato ušlechtilá zvířata si tedy vytrpěla své…… Z podnětu Komitétu …

Území této osady bylo osídleno nejspíše již v době kamenné, protože v celém okolí (Bříza, Rosnice) byly zaznamenány nálezy kamenných nástrojů a dalších pravěkých předmětů. O probluzské části Boru (dnes Dolní Přím)…

Prvním vztyčeným pomníkem v těchto místech se stal 7,5 m vysoký kamenný obelisk saského armádního sboru, jenž pochází z roku 1867 (posvěcen zdejším farářem P. Františkem Novákem) a nese tyto nápisy: „VIRTUTI IN BE…

Část této trasy v úseku Střezetice - Lochenice už tu částečně uvedená je. V úseku do Rozběřic je však trasa vedená nově (viz mapka  v galerii fotografií), proto jej v rámci tohoto výletní…

Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…

To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…

Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…

Jihovýchodně od obce Dlouhé Dvory se nalézá soubor 4. pomníků bitvy r. 1866. Přístup k pomníkům je po polní cestě od informační tabule Naučné stezky. Text na jednom z pomníků hovoří za vše: v smrti smířených zde odpočívá 30 rakouských a pruských vojínů v boji dne 3. července 1866 padlých ...... 

O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín. Na dávné osíd…

Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…

Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…

Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…

Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…