Loading...
Turistické cíle • Měšťanský dům
Pánbíček je jedním z velmi zajímavých měšťanských domů na šumperském radničním náměstí Míru, který ovšem dodnes není – poměrně překvapivě – naší chráněnou kulturní památkou. Pro místní obyvatele z kategorie alespoň mírně starších až pokročilých však tento objekt navždy zůstane nezapomenutelnou legendou nejvyšší kategorie. A nejde v tomto případě o ďábelské rituály z doby temna čarodějnických procesů, ale spíše o hudbu, tanec, chlast a s ním spojený příslib erotiky v časech jen o něco světlejších, tedy v období reálného socialismu. Ale vzpomínky ze zdejšího vyhlášeného podniku U Pánbíčka (místní však používali spíše označení U Boha) měly ve svém obsahu jistě podstatně příjemnější momenty než byly palečnice, španělské boty a hořící hranice ...
Původně se jednalo o pivnici, která nakonec zůstala v přízemí, zatímco to hlavní se odehrávalo v „undergroundu“. Ve sklepení domu se totiž nejen jedlo-pilo-hovořilo, ale také vyhrávalo a hlavně tančilo. Unikátem podniku byla světelná podlaha ve stylu slavné Horečky sobotní noci. Na parketě pak mohl člověk potkat všechny myslitelné i nemyslitelné kategorie hostů, včetně renomovaných lékařů, vysokých úředníků i „majorů tájnych“ ...
Slovutný podnik po pádu bolševika časem nahradila vietnamská tržnice, později přišly ke slovu různí sociálně slabí, ubytovací Apartmány na náměstí nebo finanční poradenství Partners, kterému vládne bývalý kolega autora článku – mj. muž, který je zapsán v pelhřimovské knize rekordů díky počtu zkomolenin svého příjmení v novinách či úřední korespondenci ...
Na Boha se v Šumperku stále vzpomíná. Málo lidí už ale ví, že tento podnik získal své jméno díky velkému kříži, který kdysi stával ve vjezdu do domu. A moc byste asi neuspěli ani s dotazem, jestli byl tento dům v minulosti opravdu spojován s ďábelskými rituály. A dá se říct, že ano. V době honů na čarodějnice (myšleno v době Bobliga, ne StB) totiž patřil řezníkovi Reinholdovi a měl propojený sklep se sousedním domem barvíře Sattlera. Právě tam se měly konat ďábelské svatby, které – podle udání – prováděl jako oddávající děkan Kryštof Lautner. Jedním z následků bylo obvinění řezníkovy ženy Kristiny z čarodějnictví a její smrt na popravišti v roce 1685.
Dům „U Boha“ najdeme na adrese nám. Míru č. 23. Jedná se o dvoupatrový dům s průčelím o šesti okenních osách. Podoba přízemní části domu nasvědčuje tomu, že jeho součástí mohlo být v minulosti podloubí. Fasádu vertikálně člení rizality s hlavicemi a zdobí štukové suprafenestry.