Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Ačkoliv je Svébohov poměrně starou obcí (zmínka z r. 1358) nejsou zprávy o přítomnosti svatostánku v této obci. Přitom už jméno obce poukazuje na zbožnost obyvatel. Název obce je ale spíš odvozen od vlastního jména Svojbog než od pověsti o nějakém uhlíři, který měl mít na rozdíl od okolních obyvatel „svého boha“.
Nicméně je zajímavé, že po uvolnění náboženských poměrů se v obci objevila početná evangelická obec helvétského vyznání. Ti si v r. 1860 postavili nad vsí svou modlitebnu. To se samozřejmě nelíbilo katolické církvi, takže v l. 1867-9 byl vystavěn katolický kostel. Od r. 1870 je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, zároveň se jedná o kostel farní. Fara byla zřízena r. 1892. Zajímavostí je působení Antonína Stojana (v l. 1887-8), pozdějšího arcibiskupa v Olomouci. Jedná se o stavbu poměrně honosnější než je evangelická modlitebna. Jednolodní stavba v historizujícím slohu (nejblíže k novorománskému). Kostel je opačně orientovaný (oltář na západě). K hlavní lodi přistavěna boční kaple s oltářem Nanebevzetí Panny Marie, presbyterium je zaklenuté Křížovou klenbou. Hlavní oltář nese sochu Panny Marie se sochami sv. Cyrila a Metoděje. Holé stěny jsou u stropu zdobeny ozdobnou štukou. Plochý strop je vymalován výjevy z Kristova života. Na kůru dvoumanuálové varhany (J.Kloss), poměrně kvalitní nástroj, je využíván ke koncertní produkci. Románská okna zdobí vitráže. Venkovní zdi a předsunutá hranolová věž jsou členěny lesény a ozdobnou římsou. Před kostelem stojí kříž z r. 1820 s reliéfem mučících nástrojů a sv. Barbory (v okolí se v 1.pol. 19. století těžila železná ruda).