Dominantou města je Bartolomějské návrší. Mezi další zajímavosti patří neorenesanční radnice a Jeruzalém na Labi – kolínský židovský klenot. Navštívit můžete bývalé židovské ghetto, synagogu a unikátní starý židovský hřbitov. Rozhledna Vodárna a projížďka nejstarší polabskou řepařskou drážkou jsou oblíbené výletní cíle rodin s dětmi. Nezapomeňte navštívit také mezinárodní festival dechové hudby Kmochův Kolín. Více v příspěvkuMěsto Kolín.
Vždy, když jedu po silnici číslo č. 2 od Prahy na Kutnou Horu, tak kousek před obcí Ždánice vidím zajímavé stavební dílo. Jednoho dne jsem tedy zaparkovat na okraji silnice u závory. Pokračuji pěšky do mírného kopce po zarostlé prvorepublikové silničce, která se zajímavě zatáčí. Nejprve je vidět tajemné schodiště a nahoře za ním monumentální stavbu ze železobetonu a žernovské žuly. Jedná se o Památník Antonína Švehly a strany agrární.
Původně (v letech 1935–1936) byl objekt na kopci Panák postavený jako pomník ministerského předsedy Antonína Švehly na návrh mládeže Agrární strany. Finanční náklady byly hrazeny z příspěvků agrárníků a hospodářských záložen. Památník byl dominantou kraje a pomyslným centrem oblasti dříve nazývané Prokůpkův kraj. Jan Antonín Prokůpek byl jedním z prvních organizátorů rolnického stavu v Českých zemích a spolupracovníkem Antonína Švehly.
Po obsazení republiky fašisty zmizela bronzová busta Antonína Švehly a její autor skončil v koncentračním táboře. Po skončení války byl památník přejmenován na krajský památník obětem fašismu a na žulovém obelisku byla původně jména obětí z Kolínska, Českobrodska a Kouřimska. Po roce 1948 musela zmizet jména židovských obětí a tak byl obelisk přebroušen a nově opatřen nápisem: „Vám, kdož jste pro vlast trpěli a umírali z vděčnosti, národu na paměť a k výstraze. Obětem nacismu a padlým bojovníkům za svobodu 1938 – 1945.“ V osmdesátých letech se Okresní národní výbor v Kolíně snažil památník změnit na turistické orientační místo. Nikdy však tento záměr nebyl zcela naplněn. Ani dnes zde neleží žádná kytka, jako pietní místo se to asi moc neujalo.
Jinak to tady asi vypadalo v době po smrti Antonína Švehly. Vůdce agrárníků se stal za první republiky předmětem dnes již skoro zapomenutého kultu. A ne jenom na tomto místě. První Švehlova bronzová socha v nadživotní velikosti byla odhalena ještě za jeho života (1929) v Dražicích na Mladoboleslavsku. O tři roky dříve byla Švehlovým jménem pojmenována dokonce jedna vesnice na Slovensku (dnes součást obce Veľké Úľany). Švehlův kult však dosáhl největšího rozmachu po jeho smrti (1933). Podle dostupných údajů se jednalo o více než sedmdesát míst, kde byl do roku 1938 postaven Švehlův památník nebo umístěna jeho pamětní deska. V několika dalších obcích byly zasazeny Švehlovy lípy. Kult se neomezoval jen na zemědělské oblasti. V květnu 1938 byl jménem Antonína Švehly pokřtěn nový pražský kolesový parník (dnes pluje pod jménem Vyšehrad). O ukončení Švehlova kultu se nakonec postaraly dějiny, v jejichž víru skončila i agrární strana.
Je to svým způsobem zvláštní místo. Památník, který vznikl na památku a z iniciativy dnes již zaniklé demokratické strany, která oslavovala sebe sama. Ale i přesto si myslím, že tento pomník mrtvé politické strany stojí za to navštívit.
*
Při cestě z Prahy do Kutné Hory občas navštívím nějaké zajímavé místo: