Švihov - vodní hrad a perla fortifikační architektury (historie a podoba hradu)

Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Byl vystavěn v letech 1480–1489 na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic. Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska.

Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Ale již v roce 1950 začaly programové rekonstrukční práce, ve své době jinak ojedinělé. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další opravy přišli na Švihov po povodních v srpnu 2002, a týkala se zejména soustavy vodních příkopů sloužících dříve jako součást opevnění.

Vodní hrad švihov je nejkrásnější vodní hrad vybudovaný ve stylu pozdní gotiky.Vstupenka stojí přibližně 200Kč.Hrad je ze 14.století.Hrad je velmi hezký.Jezdíme tam každý rok.Blízko od hradu je také hrad Rábí a Velhartice.Každý rok se tam konají slavnosti kde si mužete vyskoušet střílet z luku.Také tam je expozice draků a příšer.

podpis:

gepard

S bohatou historií a pozdně gotickou podobou jednoho z našich nejkrásnějších a současně nejmladších hradů jsme se seznámili v 1. části vyprávění o tomto skvostu středověkého stavebnictví, která byla nazvána "Švihov - vodní hrad a perla fortifikační architektury (historie a podoba hradu)". V části druhé nás čeká popis jednotlivých prohlídkových okruhů a technické informace o záležitostech, které ne vždy potěší, tedy například o výši vstupného. A možná ještě něco málo navíc.

První prohlídkový ohruh se jmenuje „Hrad“ a seznamuje návštěvníky hradu převážně s tím, co jsme si popsali v 1. části, tedy. se stavebním a historickým vývojem hradu i s jeho reprezentačními prostory představujícími život panstva na šlechtickém sídle v 16. století. Prohlídka trvá přiblžně hodinu a začíná v Červené baště, které je zařízena jako písárna. Setkáme se zde nejen s modelem hradu, ale také se vzácnými nástěnnými malbami z období okolo roku 1520. Součástí této části prohlídky je i návštěva prostor parkánu u Červené bašty. Následně vystoupáme do Vstupní síně I. patra severního paláce. Zde jsou dochovány fragmenty pozdně gotické výzdoby hradu a odlitek části náhrobku Půty Švihovského z Rýzmberka. Navštívíme i ložnice hradní paní a jejich společnic. Poté nás již čeká jeden z klenotů vodního hradu Švihova, tedy gotická kaple Nanebevzetí Panny Marie. Ve své době atypickou kapli zdobí vynikající ukázky gotického sochařství. Na její severní stěně kaple je umístěna nástěnná malba, která zobrazuje legendu o sv. Jiří i unikátní podobu švihovského hradu z období jeho dostavby. Z vrchního pavlánu (něco mezi balkonem a ochozem) si pak můžeme prohlédnout vnitřní obdélné nádvoří, výzdobu vnějších fasád i náznaky nedochovaného vnějšího opevnění hradu.

Závěr I. prohlídkového okruhu tvoří opět interiéry. Nejprve vstoupíme do nejvštší hradní místnosti, tedy do Tanečního sálu. Sál zdobí od roku 1953 renesanční kazetový strop ze zámku Dobrovice a dnes slouží převážně jako prostor pro svatební obřady nebo komorní koncerty. Následuje účelná Hodovní síň s výmalbou z období Kavků z Říčan a Habsburků. Závěrečnou částí prohlídky tvoří návštěva zbrojnice s ukázkou mnoha druhů chladných a palných zbraní i zbroje. V rámci tohoto prohlídkového okruhu můžete nahlédnout do pravého hradního prevétu.

Druhý prohlídkový okruh trvá asi 50 minut a je nazván „Kuchyně“. Zatímco I. okruh může absolvovat najednou až 35 odob, tady je povoleno jen 12. Zde nás čeká prohlídka provozně hospodářského zázemí, bez kterého by zajištění provozu hradu nebylo možné. Prohlídka začíná Hejtmanskou kanceláří, tedy pracovnou, která současně sloužila také jako obytný prostor, a jejíž mobiliář je doplněn knihovnou. Následují hospodářské sklepy jižního paláce, s „lednicí“, mléčným sklepem i sklepy na uložení vína a dalších potravin.

Poté přejdeme členité vnitřní nádvoří se stále funkčním systémem odtoku dešťové vody a vstoupíme do Gotického sálu. Někdejší skladiště nebo kuchyně severního paláce (později i byty) jsou dnes sálem, ve kterém jsou vystaveny tranfery gotických maleb a kde postupně také vzniká archeologická výstava. Pokračujeme do Strážnice, tedy někdejší obranné bašty pro strážné. Tuto funkci nám připomenou střílny i zbytek padací lávky. Prohlídka však ještě zdaleka nekončí. Nejprve nás čekají místnosti fraucimoru. Původně se však nejednalo o prostor pro dámy, ale o místo, kde dřevěné schodiště ústilo na hradební Ochoz. Možná i proto se následně projdeme několika venkovní parkány. Úplný závěr II. prohlídkového okruhu tvoří návštěva černé kuchyně. Tento prostor byl obnoven až před několika lety a najdeme zde například repliku krbových kamen nebo různé kuchyňské potřeby.

Vstupné na prohlídkový okruh "Hrad" činí 90,- Kč (zlevněné 60, rodinné 250), na trasu "Kuchyně" 70 Kč (50 a 190). Pokud budete chtít shlédnout oba okruhy současně, zaplatíte 130,- Kč (80 a 390). Jednotlivé sezonní výstavy přijdou na 40,- Kč (zlevněné 20). Spaciální ceny jsou stanoveny za prohlídku mimo běžnou otevírací dobu, výklad v cizím jazyce, noční prohlídky nebo za přítomnost zvířete v přepravce.

Na jedné z nejmohutnějších a nejvýznamnějších fortifikačních staveb v Čechách si však nemusíte užívat jen dvou - relativně běžných - prohlídkových okruhů, ale můžete navštívit také různé doprovodné akce; vystoupením souborů historického šermu a různými komorními koncerty počínaje a výstavami výtvarných děl nebo divadelními představeními konče. Nejen nejjmenší návštěvníky hradu jistě potěší výstava o dracích a drakobijcích nebo informace, že Švihov je jedním z míst, kde se natáčela slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku.

Pokud jsem na počátku první části příspěvku o vodním hradu Švihov použil citaci cizího textu, rád bych totéž učinil i v závěru části druhé. Tentokrát mohu jmenovat i autora textu, kterým je Andrea Bezděková. Protože se mi moc líbil, předkládám ho k posouzení i vám. Zde je:

"Ač stále týž, pohled na něj nikdy neomrzí. Věky stojí na svém místě - nepřehlédnutelný, statný a skvělý. Má tisíc podob a každá z nich vypovídá svůj příběh o neobyčejné vzdělanosti, touze po dokonalosti, lásce k detailu, o prozíravosti, puzení trumfnout, stejně jako o pýše a bonviánství. Věřte místním i jeho obdivovatelům, když tvrdí, že Vodní hrad Švihov dokáže zahrát úlohu tajemného uměleckého díla stejně dobře jako roli přívětivého ochránce. Člověk s duší schopnou a ochotnou vnímat řeč zdí dávných časů tomuto místu neunikne. Je až s podivem, jak dokonale se Švihov dokáže dostat pod kůži - nepustí a nedá pokoj. Kolik lidí jen vábí ve snu a přitahuje za bdělého stavu. Má sílu obrovského magnetu a pokud přijmete jeho volání, máte celý život co objevovat a obdivovat. Možná jste u nás ještě nebyli, možná o návštěvě uvažujete, snad kdesi v skrytu duše tušíte, že jste chtěli někam jet. Věřte, že každého, kdo má chuť na výlet do časů, kdy gotika zažívala vrchol a renesance se prodírala na světlo světa, rádi uvítáme".