Svitavy - nejvýznamnější vila a park

Fotografie (25) • Foto: Franta

Co vlastně nutí nás, tůristy, navštěvovat místa, která dávno známe z obrázků a popsali je už jiní? Je to především touha vidět tyto objekty „vlastníma očima“, no a protože jsme lidé (ale přitom tak různí), může se námi viděné od popsaného notně lišit. Někdo se zaměřuje jen na historii či architekturu, jiný je romantik anebo hysterik (to když navštívená památka třeba nezadržitelně chátrá) a každý z nás má to vidění úplně jiné. A o tom vlastně celé cestování je – stačí změna roční doby i toho počasí a my spatříme něco, čeho si ten před námi nepovšiml...

Při naší návštěvě Svitav jsme se pochopitelně nespokojili jen s průzkumem historického středu města, ale zamířili i ke vzdálenějšímu předměstí k několika zajímavým vilám. Zaujala už ta v maurském slohu, ale naprostou perlou bylo stavení poblíž jedné z hlavních křižovatek, které připomínalo nefalšovaný zámeček.

Samozřejmě se o nic takového nejedná. Zmiňovaný objekt je „pouze“ vilou, kterou si nechala k bydlení postavit jedna z nejváženějších a nejbohatších svitavských rodin – Langerovi. Stavba má historizující styl a v roce 1890 ji vyprojektoval brněnský architekt Germano Wenderley. (Jen tak mimochodem, tento pán se podepsal také na vzhledu překrásné Ottendorferovy veřejné knihovny a čítárny.)

Stavby vily se ujal Wenderleyův syn Hugo a dokončena byla roku 1892. Zadavatelé ji pak ve velké spokojenosti obývali až do třicátých let minulého století, kdy došlo k velké světové krizi a kdy přišla o majetek i rodina Langerů. Jejich podniky zkrachovaly, byly odprodány, no a protože exekuce hrozila i jejich honosnému domovu s přilehlým okrasným parkem, byl podstoupen svitavské spořitelně. O něco později vila připadla městu a ze staré a nevyhovující radnice na městském rynku sem byly přeneseny všechny úřadovny. V roce 1942 ji město definitivně odkoupilo a sídlem MÚ je dodnes. Velkého ponížení se budova dožila po druhé světové válce, kdy byla její bohatá štuková výzdoba překryta ošklivou fasádou barvy šedi. Vše se změnilo až po roce 1989. Tehdy byly jak interiéry tak i exteriéry za pomoci velké finanční částky uvedeny do původního stavu a ona zase patří k nejkrásnějším stavbám celého města.

Součástí Langerovic sídla byla už v době založení sousední okrasná zahrada. Po válce se veřejnosti přístupná zahrada rozšířila a byla pojmenována parkem Edvarda Beneše. Roku 1993 pak došlo ke změně názvu na Park Jana Palacha. Na přelomu tisíciletí prošel rozsáhlou úpravou, přibylo nově vysazených keřů i stromů, no a protože se jich zde nachází na 70 různých druhů, jedná se vlastně o takové menší arboretum. Park zkrášluje sousoší Mateřské lásky od Adolfa Donndorfa a poblíž silnice se nachází pomník slavnému zachránci židů – Oskarovi Schindlerovi.

Romantické duše pak uspokojí pěkné leknínové jezírko, přes něž vedou dřevěné můstky.

Poslední aktualizace: 3.2.2019

Svitavy - nejvýznamnější vila a park na mapě