Svitavy - sousoší Mateřské lásky

Sousoší Mateřské lásky se nachází v parku Jana Palacha, pár desítek metrů od Langrovy vily. Koncem 19. století jej nechal zhotovit podnikatel Oswald Ottendorfer jako vzpomínku na svoji matku Katharinu. Zároveň chtěl tímto způsobem uctít mateřskou lásku jako takovou.

Vytvořením vlastního bronzového sousoší matky s dětmi byl pověřen profesor akademie ve Stuttgartu Adolf von Donndorf. Podstavec ze švédské žuly, umělecké doplňky, chrliče a nádoby na vodu jsou dílem brněnského sochaře Johanna Tomoly. Sousoší bylo dokončeno a slavnostně odhaleno v roce 1892 za účasti obou jmenovaných umělců.

Popisované sousoší Mateřské lásky není jediné na světě, existují další tři jeho podoby. Nejstarší sousoší s názvem James Fountain mohou obyvatelé New Yorku obdivovat na Union Square od roku 1891. Druhým sousoším se mohou pyšnit ve Svitavách od uvedeného roku 1892. Třetí sousoší nazvané Mutterbrunnen bylo odhalené v durynském Weimaru v roce 1895, a poslední čtvrté zvané Pauliner Brunne v bavorském Stuttgartu v roce 1898.

V roce 1979 o svitavské sousoší projevili zájem Němci, chtěli jej převézt do své země. Naštěstí jejich snažení vyšlo naprázdno. V roce 1981 sousoší muselo ustoupit výstavbě silničního obchvatu města a z původního místa u Ottendorferovy knihovny bylo převezeno do zmíněného parku Jana Palacha.

V posledních letech nenechavci zcizili hlavy lvů z bočních stran podstavce. Vedení fakulty restaurování v Litomyšli oslovilo radní ve Stuttgartu a dohodlo se s nimi na spolupráci. Díky tomu naši restaurátoři získali otisky lvích hlav ze sousoší ve Stuttgartu, a památkáři ze Stuttgartu na oplátku otisky rostlinných vlysů s ptáčky z podstavce ve Svitavách. Z otisků byly zhotoveny odlitky, které doplnily chybějící umělecké prvky. Sousoší Mateřské lásky jsou tak v obou městech kompletní.

K článku přikládám kromě svých i historické fotografie sousoší v New Yorku, Svitavách a Stuttgartu. Historický snímek sousoší ve Weimaru jsem na internetu nenašel, proto poskytuji pouze odkaz na současnou fotografii: www.weimar-lese.de/index.php?article_id=581.