Švýcarsko - Walliské Alpy (4): Okruh nad Saas-Fee (Felskinn, Plattjen)

Švýcarsko - Walliské Alpy (4): Lanovkou na Felskinn a trasa k Plattjen  (08/2015)

Dnes vyrážíme na horskou túru nad střediskem Saas-Fee a nad údolím Saastal. Z konečné stanice lanovky Felskinn půjdeme kolem stáda pasoucích se kozorožců k horní stanici lanovky na Plattjen a odtud sjedeme zpět do Saas-Fee.

Do městečka Saas-Fee je vjezd motorovým vozidlům zakázán. My však bydlíme v kempu v Saas-Grund a autobus do Saas-Fee máme nejen zdarma, ale také máme zastávku přímo u kempu. Necháváme proto auto v kempu a jedeme autobusem zvaným PostAuto až do krytého autobusového nádraží v Saas-Fee. Lanovky jsou tady v letní sezóně pro ubytované v údolí Saastal také zdarma (více v článku č. 1 - odkaz pod tímto textem).

Vše zdarma a k tomu krásné počasí, co si více přát... Od autobusu je to k dolní stanici lanovky Alpin Express (1 772 m n. m.) jen kousek a navigují nás sem směrové cedule. Kabinková lanovka jezdí od 7 hod. Vypadá, že už má něco za sebou, ale funguje, je to taková bytelná konstrukce. Jezdívá tady ještě lanovka směr Spielboden, ale v letních sezónách 2015 a 2016 nejede kvůli rekonstrukci. Škoda, Spielboden je vyhlášené místo k focení svišťů. Ale nedá se nic dělat, musíme se spokojit s tím, co je v provozu.

Lanovka jede ze Saas-Fee přes stanici Morenia, kde se nepřestupuje, do stanice Felskinn v nadmořské výšce 2 989 m a pomocí lanovky tak překonáme lehce výšku 1 200 m. Stanice Felskinn je taková nevzhledná betonová budova a na první pohled i její okolí vypadá jako opuštěný kamenolom. Sjezdovky bez sněhu, holé skály, šedá barva kamení.

Na druhý pohled však již krásné pohledy na hradby hor kolem, které svírají údolí s městečkem Saas-Fee do obrovského trychtýře. Ledovce, plazící se dolů do údolí. Sněhové čepice na vršcích čtyřtisícovch velikánů.

Z Felskinnu pak pokračuje dál ještě podzemní lanovka Metro Alpin, která je tady jako jediná i pro ubytované v údolí Saastal zpoplatněná a slouží především lyžařům směřujícím na ledovec. Metro Alpin je nejvýše položeným metrem na světě a vede až do výšky 3 500 m n. m.

Metrem dále nejedeme a vydáváme se podle plánu od Felskinnu pěšky po stezce, která je vyšlapaná ve sněhu přes ledovec, směrem k sedlu Egginerjoch. Pár turistů na sněhu vidíme už od lanovky a jdou bez problémů. Tato sněhová stezka není nijak nebezpečná a kopíruje vrstevnici. V mapě od firmy Kompass je vyznačena modrou barvou, z čehož lze usuzovat, že tato část bývá pod sněhem celoročně (normální stezky jsou v této mapě vyznačeny červenou barvou).

Po cca 20 minutách se zbavujeme sněhu na stezce a přicházíme k rozcestníku Egginerjoch pod výraznou skálou s názvem Egginer. Člověk před námi něco fotí, a už také vidíme co. Mladý kozorožec pobíhá mimo stádo, které se pase o kousek dál. No, pase ..., spíše olizují mech z kamenů, tráva tady není.

Stádo je hodně velké, ale nevidíme žádného dospělého jedince s velkými rohy. Pak jednoho zahlédneme schovaného pod převisem, ale na fotku to není. Zvíře je moc daleko a na tmavém místě. Mladí kozorožci se nebojí a tak stojí úplně blízko nás. Je to zážitek.

Na rozcestníku Egginerjoch je směrovník k horní stanici Plattjen, kam směřujeme, s údajem o délce chůze 1 hod. 10 min. Tento čas není podle mne úplně reálný, šli jsme to 2,5 hodiny. Délka trasy sice je odtud pouze 4 km, ale místy se jde po obtížnějším terénu suťoviskem tvořeným velkými balvany a nelze pospíchat. U stanice Plattjen je pak směrovník zpět k Egginerjoch, na kterém je uveden údaj 2,15 hod. (je to tímto směrem do kopce).

Po cestě vidíme hodně v dáli krásnou horskou kamennou chatu Britanniahütte. Cesta k ní je ze sedla Egginerjoch uzavřena, ale za chvíli míjíme odbočku, která k chatě míří. Cesta k Plattjen postupně klesá a každou chvíli se mění. Jednou je to úhledná pěšinka, pak zase skála s řetězem, suťovisko z velkých balvanů jsme prolézali dvakrát, pak zase pěšina.

Celou cestu se však jde dobře a není to velký problém. Jen v druhém suťovisku potkáváme staršího pána, který nadává. Tento úsek je pro něj náročnější a možná si také nahoře přečetl, že za hodinu bude u lanovky.

Otvírají se pohledy k přehradě Mattmark a do údolí Saastal. Hladina přehrady je krásně modrá a zrcadlí se v ní mraky, taky se tam pak jeden den naší dovolené vydáme. Na slunci je teplo a tak na travnatém místě s pěkným výhledem svačíme. Pěšina dále obchází horu Mittaghorn, na kterou je možné odbočit a podniknout výstup.

U horní stanice lanovky Plattjen (2 570 m n. m.) je už více lidí, posedávají kolem v trávě. Jedeme lanovkou zpět do Saas-Fee. Obsluha lanovky se tentokrát chová úředně a důležitý pán si z našich kartiček Bürgerpass zapisuje, kde jsme ubytovaní. Asi aby pak někdo vyhodnotil, jestli se jim vyplatí dávat všem ubytovaným jízdy do hor zdarma.

Dnešní trasu opravdu doporučuji. Při vyšší vrstvě sněhu může být ale její začátek problematický. Jedná se však o jedinou značenou turistickou trasu nad Saas-Fee v těchto nadmořských výškách, která jen nepadá prudce dolů, ale prochází horami s malým klesáním. Je z ní možné vidět jak hradbu čtyřtisícovek nad Saas-Fee, včetně nejvyšší z nich, majestátného Domu, tak hory nad údolím Saastal z východní strany s dominujícím vrcholem Weissmies. A můžete tak jako my potkat stádo kozorožců :-)

Mapa trasy na mapy.cz: Felskinn - Plattjen (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny články z naší cesty do Švýcarska (2015):

• Švýcarsko - Walliské Alpy (1): Údolí Saastal a Mattertal (informace, turistické možnosti)
• Švýcarsko - Walliské Alpy (2): Zermatt - Gornergrat a kolem jezer na Sunneggu
• Švýcarsko - Walliské Alpy (3): Lanovkou na Klein Matterhorn, Matterhorn Glacier Trail
• Švýcarsko - Walliské Alpy (4): Okruh nad Saas-Fee (Felskinn, Plattjen)
• Švýcarsko - Walliské Alpy (5): Okruh nad Saas-Grund (Hohsaas - "18 čtyřtisícovek")
• Švýcarsko - Walliské Alpy (6): Kolem přehrady Mattmark
• Švýcarsko: Přehrada Emosson a výhled na Mont Blanc