Tulln an der Donau – kostel sv. Štěpána

Že město Tulln nad Dunajem patří k nejstarším rakouským sídlům není pochyb. Kromě pozůstatků římského tábora (věž) zde nalezneme i památky novější, se stářím, které u nás v relativně středně velkých měst, kam Tulln patří těžko najdeme.

Patří k nim např. Bazilika sv. Štěpána. Vznik kostela je doložen již počátkem 11. století z datace založení císařem Jindřichem II. Z r. 1014. Je tedy patrné, že v loňském roce uplynulo 1000 let od založení. Doba vzniku odpovídá použití tehdy běžného románského slohu. Původní základ na čtvercovém půdorysu s jednou apsidou kryjí další nástavby a přestavby. Ve 12. století přibyly boční chodby, na které navázala gotická přestavba v l. 1280-90. V roce 1590 zasáhlo oblast zemětřesení a vynutilo si výstavbu opěrných pilířů na severní zdi, čímž byly překryty románské znaky. K poslední větší přestavbě došlo po roce 1752 po požáru. Nejpatrnějším výsledkem jsou barokní věže na západní straně kostela.

Barokní jsou povětšinou všechny prvky vnitřní výbavy jinak gotického trojlodí. Gotický presbytář, hlavní i postranní loděk jsou kryté žebrovou gotickou klenbou. Hlavní mramorový z oltář z r. 1717 pochází z karmelitánského kláštera v Sankt Pöltenu (zrušen za josefínských reforem). Obraz znázorňuje kamenování sv. Štěpána. Chórové lavice jsou z dalšího zrušeného kláštera v Gamingu. Oltáře v bočních kaplích jsou z 2. poloviny 18. století, autory obrazů jsou Franz Anton Mautbersch a Innocent Moscherosch. Autorem kazatelny má být Mathias Klöbl. Moderní varhany jsou z l. 1958-60. Za světových válek ve 20. století byly zrekvírovány všechny zvony, nových se dočkal kostel v roce 2013 v souvislosti s nadcházejícím tisíciletí svatostánku.

Při obchůzce kostela narazíme na západním průčelí na původní románský portál. Nad portálem najdeme novější rakouskou orlici, po stranách vchodu najdeme 12 poprsí apoštolů.

Na jihovýchodní straně kostela je k vidění pozdně románská kostnice, neboli karner z 2. čtvrtiny 13. století. Udává se, že patří k nejkrásnějším stavbám svého druhu v Rakousku. První karnery byly stavěné na kruhovém půdorysu, v Tullnu má již novější polygonální půdorys s jehlanovou střechou. Budova již neslouží původnímu účelu. Ve spodním patře býval trezorová místnost, v horním patře je kaple. Částečně jsou dochované fresky (s novějším přemalováním). Znázorňují Poslední soud, Adoraci Tří králů, i další výjevy z Bible. Kostnice má z velké části původní vzhled tzv. Normanského stylu. Pozoruhodný severní portál se sochařskou ornamentální výzdobou.

Poměrně zajímavá je obliba sv. Štěpána u našich jižních sousedů (nejen v Rakousku, i v Maďarsku). Ve Vídni je hlavní katedrálou dóm se jménem světce. Jde o prvního křeťanského mučedníka, který byl ukamenován kolem r. 40. n.l. v Jeruzalémě. Samozřejmě patřil ke Kristovým průvodcům, apoštolům, svátek slavíme jako 2. svátek o Vánocích (26.12.). Jako malá perlička se udává, že procesu se Štěpánem se účastnil jako jeden ze soudců jistý Saul (či Šavel), který se později

obrátil ke křesťanství a proslul jako apoštol Pavel.