Turistická známka č. 1614 - Bílá Voda

Bílá Voda je nejsevernější a zároveň nejzápadnější obcí okresu Jeseník. Na jihu, západě a severu je státní hranice s Polskem. Od Javorníku sem vede okresní silnice a je jediným přístupem z…

Rozcestí se nachází na bělovodské návsi v blízkosti kláštera. Začíná zde červeně značená turistická cesta, která vede Bílou Vodou k zámečku, stoupá k rozcestí Růženec až k rozhledně na…

Historii obce i celého kraje na „konci“ světa se snaží přiblížit obecní muzeum v Bílé Vodě na Javornicku. Léta tento kraj ležel (pro spoustu lidí stále leží) někde na okraji republiky a lišky tu skutečně (i obrazně) dávaly dobrou noc. Nebylo tomu tak vždycky, do počátku 18. století Bílá Voda ležela vcelku ve vnitrozemí tehdy již tradičních země koruny České, tedy ve Slezsku (ačkoliv není vzdálená zemská hranice Kladska).…

 U zámku, nacházejícího se v horní, západní části obce, je hned vedle autobusové točny volné menší parkoviště, vedle něhož je umístěn rozcestník značených turistických cest. Od něj se lze vy…

Hřbitov v Bílé Vodě byl roce 2000 vyhlášen národní kulturní památkou. Bohužel drží také neslavný primát, neboť je pravděpodobně místem s největší koncentrací hrobů řádových sester na světě.…

Obec Bílá Voda leží severozápadním směrem od města Javorník a v sousedství hranice s Polskem. Jedná se o nejsevernější obec Jesenického regionu. Bílá Voda patří k menším obcím se 340 obyvateli. V okolí obce se z…

Rozcestník na křižovatce místních komunikací ani ne 300 metrů od Česko-Polské hranice upřesňuje směr zde procházející zelené turistické trasy. Ta odtud vede jedním směrem do Polska, kde v Blotnici Górne končí a na druhou stranu směřuje do Vsi Bílá Voda a dál na jihovýchod do Javorníka. Navíc rozcestník ještě ukazuje směr cykloturistické trasy č. 6044, která odtud míří také do…

Obec Bílá Voda, založená ve 13. století leží v nejsevernějším výběžku Rychlebských hor, při státní hranici s Polskem. Roku 1742 po prusko-rakouské válce o dědictví byl v Bílé Vodě podepsán p…

Wapienniki to piece służące do wypalania wapna budowlanego i nawozowego. Tradycja wapiennictwa w Złotym Stoku sięga XVI w. Szczyt swej działalności produkcja wapiennicza w Złotym Stoku osiągnęła w XIX w. uzyskując czołową pozycję na Śląsku pod względem ilości wytwarzanego wapna. W cz…

  Je celkem zajímavé, pokud se v různých historických i jiných souvislostech hovoří o Sudetech, valná většina Čechů si vybaví tak západní pohraničí, dejme tomu od Šumavy, Krušné hory, ještě tak Jizerky, Šluknovsko, Liberec a podobně. Ve skutečnosti jsou ale Sudety zeměpisn…

Bývalá důlní činnost v okolí ZLATého STOku (Złoty Stok) měla a má vliv na vodní podmínky v této příhraniční lokalitě. Dešťová i spodní voda si razí cestu zavalenými šachtami, štolami či chodbami a vytéká v níže …

Křížová hora (Góra Krzyżowa), prošpikovaná zlatonosnými štolami, chodbami a šachtami, se vypíná jihozápadně od příhraničního městečka Złoty Stok. Je celá zalesněná. Na jejím vrchu se nachází oplocená zchátralá kap…

Złoty Stok leží nedaleko česko-polského hraničního přechodu Bílá Voda asi 50 km severovýchodně od města Jeseník. Hory obklopukící Zloty Stok obsahují ložiska rud zlata a arzenu, které byly…

Do příhraničního městečka Złoty Stok přijíždějí turisté především na prohlídku zlatonosných štol Gertruda a Černá. Ty jsou běžně přístupné s průvodcem. Stranou povědomí je Knížecí štola (Sztolnia Książęca), kter…

Bludné balvany různých velikostí patří mezi oblíbené – a v Polsku se poměrně často vyskytující - přírodní památky. Jeden z nich se nachází také nedaleko osady Blotnica, která leží mezi městy Zloty Stok a Paczków, v těsné blízkosti státní hranice s Českou republikou. Bludný balvan či kámen (polsky głaz narzutowy) nebo také eratický balvan je vlastně blok horniny, který byl v…

Skály v Rychlebských horách mají tu smůlu, že jsou až na výjimky ukryté v poměrně hustém porostu a i ty, které jsou přítomny na nějakém vrcholku mají tu smůlu, že nejsou rovněž nijk zvlášť viditelné, protože nejvyšší horou Rychlebských hor je Smrk, který díky svým 1127 m je daleko pod hranicí lesa, takže i ty vrcholové skály jsou povětšinou ukryté v porostu. Platí to i o poměrně rozsáhlé skalní stěně v údolí patrně nepojmenovaného…

Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále (06/2018) Příjemnou procházku v tichém lesním prostředí bez turistů lze podniknout v nejsevernějším výběžku Rychlebských horách ve špičce Ja…

V národním registru je studánka uvedená jako bezejmenná, kdyby se počáteční písmeno změnilo na velké, hned by jméno měla skoro jako jedna velká sopka na Kamčatce. Ale klidně by se mohla jmenovat jako studánka U Vysokého kamene. Poměrně nedaleko je totiž skalní masiv zmíněného pojmenování (691 m). Studánka je na trase červené TZ od Javorníka k Borůvkové hoře. Kromě skalní…

Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen (09/2014) Rychlebské hory (polsky: Góry Złote) jsou pohoří ležící na česko-polské hranici v Javornickém výběžku, mající jakoby tvar vysoké b…

První rozhlednu, spíše jen vyhlídkovou plošinu nechala na 899m vysoké hoře postavit již někdy v 70. letech 19. století správa lázní v nedalekém Landeku (Bad Landeck, dnes Lądek Zdrój). Ovšem zřejmě se jednalo o ne příliš kvalitní konstrukci, takže další rozhledna byla otevřena r. 1890. Nechal ji postavit Kladský turistický spolek. Rozhledna tedy stála na tehdy německé straně hranice. Avšak tato stavba asi taky neměla ště…

Obec Travná je známá tím, že hned za jejím koncem u kaple začíná Křížová cesta celkem se 14 zastaveními, v jejíž blízkosti je studánka svaté Marie Salattské s vodou, která je údajně obohacena léčivými účinky a je mírně radioaktivní.

Ladecké sedlo je relativně nízkým, ale významným sedlem v masivu Rychlebských hor. V dávných dobách zde procházela kupecká stezka, dnes spojuje Javornicko s polským lázeňským městem Ladek Zdrój a Kladskem. Z maléh…

Asi 100 m za historickou vápenkou (krásně opravenou) u Javorníka směrem na Travnou najdeme zčásti do skály zapuštěnou kapličku. V loňském roce (2013) prošla rekonstrukcí a opravou, protož…

  Dnes jedeme busem na výlet poměrně daleko, ráno jsme proto museli vstát o půl šesté a venku byla ještě tma jak v ranci. No, čemu se divit - vždyť už je podle kalendáře 9.září a léto se s námi pomalu a polehoučku loučí... Ze Zlatých Hor nás bus odvezl do Jeseníku a tady nás čekal přestup na spoj do Javorníku. My se s ním ale loučíme už na návsi v Uhelné, neboť naše trasa nejpr…

Kostel Nejsvětější Trojice v Javorníku byl vystavěn v l. 1716-23, kdy k němu byla přenesena i fara od staršího kostela sv. Kříže. Nový barokní kostel vznikl v době rozvoje města, které značně utrpělo v předchozím století za 30. leté války a následné morové ráně. Návrh stavby kostela provedl stavitel M.J. Klein, dnešní podobu má kostel od r. 1866 podle návrhu stavitele Schwarzera. Jedná se o obdélníkovou jednolodní stavbu…

Monumentální Zámek Jánský vrch stojí nad městem Javorníkem na Jesenicku v Olomouckém kraji. Návštěvníci si mohou vybrat ze dvou prohlídkových tras. První návštěvníky zavede do dobových interiérů vratislavských bis…

Javorník leží ne Severní Moravě, severozápadně od města Jeseník. Městečko se rozkládá pod vrcholky kopců Rychlebských hor a nedaleko hranice s Polskem. Severním a východním směrem od města je krajina kolem města j…

Zřícenina gotického hradu Rychleby stojí na strmém skalnatém ostrohu vrchu Přilba vysoko nad romantickým údolím Račího potoka na Jesenicku v Olomouckém kraji. Hrad patřil k bergfritovému typu. Dodnes se dochoval…

Čertovy kazatelny jsou rulové skalní útvary v Račím údolím nad levým břehem Račího potoka. Najdeme je v hned z kraje vstupu do přírodní rezervace, která chrání cenné porosty lesa blízkého původnímu pralesovitému p…

Pozoruhodná, byť značně zdevastovaná stavba se nachází na konci osady Račí Údolí u Javorníka. Jedná se o bývali tančírnu, tedy výletní Restauraci s velkým tanečním sálem v oblíbeném výletním místě Rychlebských h…