Turistická známka č. 533 - Vrcholy Západných Tatier - Bystrá

– nejvyšší vrchol Západních Tater (2248,4 m n.m.). Nachází se ve slovenské části tohoto pohoří asi jen 600 metrů jižně od slovensko-polské hranice. Zde, z hlavního hřebene, po kterém tato hranice probíhá, vybíhá, …

Blyšť– (polsky: Błyszcz) severní rozsocha Bystrej, ležící v hlavním hřebeni Západních Tater (Hlavní vrchol Bystrej leží ve vedlejším hřebeni vybíhajícím z Blyšťa jižním směrem.). Z formálního hlediska to není vrch…

– (slovensky: Blyšť) severní rozsocha Bystrej, ležící v hlavním hřebeni Západních Tater (Hlavní vrchol Bystrej leží ve vedlejším hřebeni vybíhajícím z Błyszcza jižním směrem.). Z formálního hlediska to není vrch…

Sedlo ve výšce 1790 metrů, křižovatka turistických tras.

Bystrá dolina je dlhá asi 5 kilometrov,ktorú nájdeme pod najvyšším vrchom Západných Tatier Bystrou 2248 m n.m.Cez dolinu prechádza žltá turistická značka,ktorá vedie až na Bystrú.V závere doliny je možnosť vidieť …

Bystré plesá tvoria skupinku štyroch plies ľadovcového pôvodu,ktoré ležia na konci Bystrej doliny,kadiaľ vedie žltá turistická značka.Sú to najvyššie položené plesá v Západných Tatrách.Vyššie položené sú tri plesá…

– úsek hlavního hřebene Západních Tater mezi sedly Liliowy Karb (Vyšné Gáborovo sedlo – 1959 m) a Banistą Przełęcza (Bystré sedlo – 1946,4 m). Tento úsek je součásti hřebene mezi Starorobociańskim Wierchem (Klin…

Vrch Kresanica sa nachádza v skupine Červených vrchov,ktoré nájdeme na štátnej hranici Slovenska a Poľska.Na vrchol vedie červená turistická značka zo susedného vrchu Temniak 2096 m n.m. alebo z Malolučniaka 2105 …

– nevysoký, nevýrazný vrcholek, spíše  jen uzel hřebenů (1965 m n.m.). Pro Slováky jen mírná vyvýšenina v hřebeni, oddělující dvě snížení Gáborovho sedla. Leží v hlavním hřebeni Západních Tater. Leží v hlavním hř…

- nevelké, travnaté sedlo (1812 m n.m.) v polských Západních Tatrách, oddělující vedlejší hřeben  Ornaku, od hlavního tatranského hřebene. Ze sedla se, směrem k hlavnímu hřebeni, zvedá krátký hřeben Siwych Turni, …

Klin - (polsky: Starorobociański Wierch) - nejvyšší vrchol v polské části Západních Tater (2172,7 m n.m., podle polských map – 2176 m). Leží v hlavním, a zde i hraničním hřebeni tohoto pohoří. Mezi Končistú (Koń…

Starorobociański Wierch, - dříve známý jako: Klin, Wysoki Wierch (slovensky: Klin) - nejvyšší vrchol v polské části Západních Tater (2176 m n.m., podle slovenských map – 2172,7 m). Leží v hlavním, a zde i hraniční…

– (slovensky:Velká Kamenistá) – dvojvrchol (2122 a 2127,4m m n.m.- z nich vyšší vrcholek - "Veľká Kamenistá" leží na jen slovenském území) v hlavním hřebeni Západních Tater, na polsko-slovenské hranici. V něm, na …

– (polsky:Kamienista) – dvouvrcholový vrchol (2127,4 m a 2122 m n.m.- vyšší vrcholek leží na slovenském území, nižší na státní hranici) v hlavním hřebeni Západních Tater, na slovensko-polské hranici. V něm, na záp…

Jakubina - (polsky: Raczkowa Czuba) – druhý nejvyšší vrchol (2173,7 m n.m.) v Západních Tatrách, ve skupině Liptovských Tater, v bočním hřebeni „Otrhancov“. Zde se nachází mezi Hrubým vrchom na severozápadě a Vy…

Kończysty Wierch - (slovensky: Končistá), vrchol (2002 m, podle slovenských map – 1993,7 m) v hlavním hřebeni Západních Tater, po němž zde prochází i statní hranice mezi Polskem a Slovenskem. V něm na jihozápadě…

Jakubina je druhý najvyšší vrchol v Západných Tatrách.Nachádza sa na vedľajšom hrebeni,ktorý sa napája na hlavný hrebeň Západných Tatier.Jakubina má z vrcholu nádherný výhľad na okolité štíty vrátane Bystrej-najvyššieho vrchu v tomto pohorí.Vrchol má veľmi Prudké steny,ktoré postupne prechádzajú až do kolmých zrázov a to hlavne severná a východná strana.Najlepší prístup je z…

Končistá - (polsky: Kończysty Wierch), vrchol (1993,7 m, podle slovenských map – 2002 m) v hlavním hřebeni Západních Tater, po němž zde prochází i statní hranice mezi Slovenskem a Polskem. V něm na jihozápadě so…

- boční hřeben v polské části Západních Tater. Vybíhá k severu z hlavního hřebene mezi vrcholy Starorobociańskiego  Wierchu …

Hrubý vrch - (polsky: Jarząbczy Wierch) – vrchol (2136,9 m n.m.) ve vedlejším, slovenském hřebeni Západních Tater nazývaným „Otrhance“. Tento asi 5 km dlouhý, vedlejší hřeben však vybočuje z hlavního tatranského…

Je to morénové jezero, což je druh ledovcového jezera, které vzniklo ve sníženině vzniklé za vyvýšenou čelní morénou. Pro tato jezera je charakteristická relativně velká rozloha a malá hloubka. Mají většinou …

Nejvyšší vrchol Západních Tater, zvedající se asi půl kilometru jižně od hlavního hřebenu pod hraničním vrchem Blyšť mezi závěry dolin Kamenistá, Bystrá a Gáborová. Z vrcholu je daleký výhled. Přístup značenými …

Jaskinia Mylna  - průchozí jeskyně v Dolinie Kościeliskiej v polských Západních Tatrách. Její vchod se nachází ve výšce 1098 m n.m. Jedná se o jednu z nejzajímavějších tatranských jeskyní, kterou lze navštívit bez…

Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od …

Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…

  Roháče jsou mezi turisty pojmem. Náročný hřeben s exponovanými místy s krasnými panoramaty a nevyspitatelným počasím. Ale kde vlastně Západní Tatry jsou?  Začněme zeširoka. Základním horským celkem jsou Tatry. Ty se dále dělí na 2 geomorfologické celky, tj. na Západní a Východní, v Polsku Zachodnie a Wschodnie. Jejich hranice je jasně dána a známá. Ze severu na polském území postupuje Dolinou…

Plačlivé je ostrý bralnatý vrch,ktorý nájdeme v hlavnom hrebeni Západných Tatier vedľa Ostrého Roháča 2088 m n.m. ,s ktorým tvorí charakteristickú horskú skupinu.Starší názov tohto vrchu bol Plačlivý Roháč.Na vrc…

Se svištěm horským tatranským (Marmota marmota latirostris) jste se ve vyšších polohách Vysokých, Západních či Nízkých Tater pravděpodobně setkali také. Svišti jsou hlodavci z čeledi veverkovitých. Dorůstají dé…

Po předem stanoveném termínu jsme se rozhodli navštívit Západní Tatry (Roháče), konkrétně druhý nejvyšší vrchol jménem „BYSTRÁ 2248,4 m.n.m.“. Datuje se sedmnáctý den měsíce srpna roku 2002. po předešlé noci v Podbanském, která kupodivu proběhla v pořádku, bez návštěvy „cizího“ návštěvníka..:o), se probouzíme do krásného jasného dne. Vstáváme brzy kolem 6 hodiny, abychom stačili sbalit stan, ostatní věci a zají…

Impozantní a symbolický vrch západní části Vysokých Tater. Je symbolem jednoty Slovanů a svobody Slováků. Je zde položen pamětní kámen na historickou vycházku Štúrovců. V období středověku se zde těžilo uhlí a r…