turistické rozcestí Rosnice

Dlouhou dobu Rosnice neměly vlastní zvoničku, natož zvon. Teprve v roce 1872 byla vyhlášena sbírka starých stříbrných věcí, aby i tato obec získala obecní zvonek. Do dnešních dob se nedochovalo, kde byl tento zvon ulit, ale můžeme uvažovat, že nejblíže byli vyhlášení zvonaři v Hradci Králové, tak se místní lidé obrátili nejspíše tam. Vznikl zvonek o hmotnosti 76,5 libry, za kte…

Pokud pojedeme Rosnicemi po hlavní silnici, uvidíme poblíž ní u čp. 7 novou dřevěnou zvoničku, která byla slavnostně požehnána 5. září 2015 P. Tomášem Enderlem a nahradila původní železnou z roku 1936 (zhotovil ji hvozdnický truhlář Miroslav Novák za 24 200 Kč, kovářské práce Romana Valeny z Radíkovic vyšly na 33 154 Kč a zemní práce od Libora Rejmánka ze Všestar na 1 600 Kč), …

Původní objekt s čp. 40 stával úplně jinde, což můžeme zjistit nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400). Jednalo…

Pojmenování této vsi má být odvozeno buď od toho, že jde o osadu Rosniců (Rosnicovy rodiny), nebo od žáby rosničky (podle prof. Antonína Profouse a jeho knihy „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam …

První písemná zmínka o Rosnicích je z 1. poloviny 14. století ve spojitosti s rychtářem Hradeckým a jeho maželkou Markétou, kteří byli majiteli obce, pozemků a okolních lesů.  V roce 1423 na návrší nad Rosnicemi, při svém tažení na Hradec Králové, tábořilo vojsko Jana Žižky. Dnes je místo známo jako Žižkův stůl. Blízkost obce u bojiště bitvy Prusko-rakouské války 3.7.1866…

Daným pomníkem je mohutná pískovcová pyramida věnovaná 350 pruským vojákům padlým v bojích o Rosnice a pohřbeným do hromadného hrobu. Pomník, který se nachází na soukromém pozemku najdeme na levé straně při silnici vedoucí z Rosnic do Všestar. Kolem vede modrá turistická značka ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic a cyklotrasa KČT 4270.

Vlevo nad Rosnicemi při cestě k Boru se nachází táhlý vrch „Slupek“, kterému místní říkají od nepaměti Žižkův stůl, a to proto, že když 4. srpna 1423 porazil Jan Žižka z Trocnova u Strauchova dvora Diviše Bořka z Miletínka, tak tu po svém vítězství měl stolovat. Jiné prameny uvádějí, že k tomuto jeho zastavení mělo dojít již o rok dříve. Vše je však jen z lidového podání a důka…

Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…

Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…

O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín. Na dávné osíd…

Pomníky na hrobech obětí bitvy Prusko-Rakouské války ze dne 3.7. 1866 nad Břízou se nalézají při cestě z obce ve směru k Rozběřicím resp. Žižkovu stolu. V tomto případě se však nejedná o "klasické" pomníky, ale o typové kříže, které označují hromadné hroby obětí.....      

Území Všestar, které se nachází u potoka Melounky a staré obchodní stezky na Hořice a Jičín, bylo osídleno již v mladší době bronzové, což podporuje řada archeologických nálezů. Roku 1908 došlo na návrší na poli Ladislava Ryby k objevu malého slezského pohřebiště z mladší doby bronzové. Královéhradecké městské historické muzeum zde vykopalo 5 popelnicových hrobů. Kromě zbytků n…

Turistický rozcestník, který se nachází u nádraží ve Všestarech, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Všestary – Hořiněves (přes bojiště na Chlumu) a po značce modré ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic.

Podle pověsti stávala prý ve Všestarech na místě dnešní fary původně kaple sv. Václava a hřbitov při ní zabíral místo před nynějším kostelem a část dvora dnešní farní budovy a sahal i pod ní až ke silnici. Tuto po…

U všestarského kostela najdeme soubor pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se o pískovcovou typovou pyramidu všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce. Dále litinový pomník s vojenskými emblé…

Od Všestarského nádraží vyrazíme po modré značce směrem k Rosnicím, kde míjíme pomník obětem bitvy r. 1866 a po silnici směřujeme k výšině zvané Žižkův stůl. Na tomto místě údajně při svém tažení roku 1423 Jan Žižka se svým vojskem tábořil. Ze Žižkova stolu se nabízí výhledy na bojiště na Chlumu, Krkonoše, Orlické hory, ale i jižním směrem ke Kunětické hoře a Železným horám.…

Vybudování zdejší železniční trati souvisí se stavbou České obchodní dráhy z Plotišť nad Labem do Ostroměře v letech 1881-1882, v jejímž rámci byla ve Všestarech zřízena budova nádraží, skladiště a strážní domek. …

Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín. Od nádraží se vydáme po červeně značené turistické zna…

Všestarský pseudorenesanční kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v r. 1843 na místě původního gotického kostela z roku 1415. Z kostela původního se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický por…

Blízkost obce Bříza u hlavního bojiště bitvy Prusko-rakouské války 3.7.1866 dokládají pomníky na hrobech mrtvých vojáků, které se nachází na okraji obce u křižovatky cest k Žižkovu stolu. Soubor tvoří centrální kříž s datem 1866 a 2 menší typové pískovcové pyramidy.

V roce 1360 byl zmíněn zdejší kostel Nejsvětější Trojice Boží jako farní, ale ještě před ním tu stával malý kostelík sv. Václava, a to nejspíše na místě dnešní fary. Právě kolem obou těchto svatostánků se původně …

Naše cesta směřuje cca 8 km od centra Hradce Králové do Všestar do pravěké vesnice, do Centra experimentální archeologie (od cedule k ceduli je to z HK do Všestar 2,5 km) Jdeme do „pravěké vesnice", resp. do Centr…

Jedeme z dovolené a stále se pohybujeme v okolí Hradce Králové. Tentokrát jedeme k Památníku bitvy 1866. Projíždíme obcí Všestary, kde je archeopark, bohužel zavřený. Co však vidíme přes oplocení je hodně zajímavé…

První zmínky o Bříze pochází z roku 1383 ve spojitosti s tvrzí, která patřila Prokopu Rohlíkovi z Břízy. Tato tvrz měla zaniknou ke konci 15. století. Dnes v obci najdeme zvoničku, Boží muka s Kristem na kříži a 4 pomníky obětí bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866. Pomník, který se nalézá na návsi je věnován pruské pěší brigádě č. 21, tvořen je mohutnou pískovcovou skálou…

Vlakem se vydáme do obce Všestary nedaleko Hradce Králové. Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Jdeme po stopách bojů, ve kterých proti sobě, počátkem července roku 1866, stáli Prusové s Rakušany. Od Všestarského nádraží se vydáme po červeně…

Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…

Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového útoku a následném ústupu, ztratil První rakouský sbor 279 důstojníků v čele s generálem Poschacherem, deset tisíc mužů a 23 děl, polovinu svého stavu na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, které pokrývala těla mrtvých rakouských vojáků, krev zde…

Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…

Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…