Socha Panny Marie v Rosnicích
Pokud pojedeme Rosnicemi po hlavní silnici, uvidíme poblíž ní u čp. 7 novou dřevěnou zvoničku, která byla slavnostně požehnána 5. září 2015 P. Tomášem Enderlem a nahradila původní železnou z roku 1936 (zhotovil ji hvozdnický truhlář Miroslav Novák za 24 200 Kč, kovářské práce Romana Valeny z Radíkovic vyšly na 33 154 Kč a zemní práce od Libora Rejmánka ze Všestar na 1 600 Kč), a dole pod ní proti domu čp. 22 se nachází socha Panny Marie, jež byla zřízena nákladem manželů Jana a Františky Strnadových a Josefa Strnada z Hradce Králové, a to na paměť toho, že jejich předkové pocházeli z Rosnic čp. 18.
Socha je postavena na kamenném základě na němž se nachází velký schod o výšce 16 cm a rozměrech 1,51 x 1,25 m. Na něm je položena 50 cm vysoká kamenná krychle o rozměrech 1,09 x 0,85 m a na ní 1,8 cm vysoký hranol z téhož materiálu o rozměrech 0,925 x 0,68 m. Na tomto hranilu je položena velká koule, jež má zpodobňovat Zemi a kolem ní se vine had. Uprostřed vrchní části koule je vztyčena socha Panny Marie se sepjatýma rukama a královskou korunou, což má ukazovat to, že kraluje nebi i Zemi. Panna Maria i s koulí má výšku 212 cm a od základu až po korunu má 458 cm výšky. Pod sochou bývala dříve upevněna plechová lucerna, po níž však zůstal pouze otvor.
Vpředu uprostřed podstavce se původně nacházela černá deska s vytesaným a vyzlaceným nápisem: „Ó Matko Páně ctihodná, Všem bráno nebes průchodná. Rač příjmouti Zdrávas andělské A skloň své srdce mateřské. Ó smiluj se nad námi!“, jež je nahrazena pouze vytesaným textem do kamene. Na zadní straně soklu je umístěn další nápis, provedený v černé barvě: „Obnoveno leta Páně 1900 nákladem zbožných manželů Kudrnových z Rosnic.“ Na zadní spodní části soklu je vytesán letopočet vzniku sochy – „1880“ a v pravém rohu vzadu na 1. kameni jméno tvůrce sochy - „A. MYSLIVEC z Hořic.“
Z výše zmíněných nápisů tedy víme, že tato socha byla vybudována v roce 1880 a když nahlédneme do všestarské farní pamětní knihy, tak se o ní dozvíme toto:
„Na den Navštívení P. Marie, odpůldne dne 4. července 1880 svěcena byla socha rodičky Blahoslavené Pany Marie, kterou nejmenovaný dobrodinec nákladem 400 zlatých rak. čísla vzdělati dal a počestné obci Rosnické věnoval, položiv zároveň 10 zlatých co jistinu na vydržování sochy té.
Zároveň tamtéž posvěcen jest nově opravený Petrův kříž, nákladem 30 zlatých Josefa Kalouska, nynějšího majitele čísla Petrova.
Obřad posvěcení jakož i kázání o úctě obrazů svatých, vykonal d. p. Josef Čížek, před množstvím lidu, který sem přišel s procesím z farního chrámu.
Při první soše modleny litanie ku poctě P. Marie, jež socha představuje, u druhé o umučení Páně. Na to vedeno procesí zpět do chrámu Páně, kde skončeno s Te Deum laudamus.
Mnozí občané rosničtí vážili si velice této pobožnosti, okrášlivše své příbytky zvenčí věnci a zelenými ratolestmi a zvláště matky požádaly p. faráře aby za toho nejmenovaného dobrodince a jeho živý a mrtvý rod obětoval mši svatou.
Je to pěkná socha kamená Početí blahoslavené pany Marie.“
A místní si této sochy skutečně vážili. Až do konce 1. světové války se u ní konaly každého roku májové pobožnosti, lidé k ní chodili prosit za požehnanou úrodu, v období sucha za seslání deště a neméně významné byly i tamní poutě, jejichž procesí vedl Jan Čížek z čp. 33.
Socha je postavena na kamenném základě na němž se nachází velký schod o výšce 16 cm a rozměrech 1,51 x 1,25 m. Na něm je položena 50 cm vysoká kamenná krychle o rozměrech 1,09 x 0,85 m a na ní 1,8 cm vysoký hranol z téhož materiálu o rozměrech 0,925 x 0,68 m. Na tomto hranilu je položena velká koule, jež má zpodobňovat Zemi a kolem ní se vine had. Uprostřed vrchní části koule je vztyčena socha Panny Marie se sepjatýma rukama a královskou korunou, což má ukazovat to, že kraluje nebi i Zemi. Panna Maria i s koulí má výšku 212 cm a od základu až po korunu má 458 cm výšky. Pod sochou bývala dříve upevněna plechová lucerna, po níž však zůstal pouze otvor.
Vpředu uprostřed podstavce se původně nacházela černá deska s vytesaným a vyzlaceným nápisem: „Ó Matko Páně ctihodná, Všem bráno nebes průchodná. Rač příjmouti Zdrávas andělské A skloň své srdce mateřské. Ó smiluj se nad námi!“, jež je nahrazena pouze vytesaným textem do kamene. Na zadní straně soklu je umístěn další nápis, provedený v černé barvě: „Obnoveno leta Páně 1900 nákladem zbožných manželů Kudrnových z Rosnic.“ Na zadní spodní části soklu je vytesán letopočet vzniku sochy – „1880“ a v pravém rohu vzadu na 1. kameni jméno tvůrce sochy - „A. MYSLIVEC z Hořic.“
Z výše zmíněných nápisů tedy víme, že tato socha byla vybudována v roce 1880 a když nahlédneme do všestarské farní pamětní knihy, tak se o ní dozvíme toto:
„Na den Navštívení P. Marie, odpůldne dne 4. července 1880 svěcena byla socha rodičky Blahoslavené Pany Marie, kterou nejmenovaný dobrodinec nákladem 400 zlatých rak. čísla vzdělati dal a počestné obci Rosnické věnoval, položiv zároveň 10 zlatých co jistinu na vydržování sochy té.
Zároveň tamtéž posvěcen jest nově opravený Petrův kříž, nákladem 30 zlatých Josefa Kalouska, nynějšího majitele čísla Petrova.
Obřad posvěcení jakož i kázání o úctě obrazů svatých, vykonal d. p. Josef Čížek, před množstvím lidu, který sem přišel s procesím z farního chrámu.
Při první soše modleny litanie ku poctě P. Marie, jež socha představuje, u druhé o umučení Páně. Na to vedeno procesí zpět do chrámu Páně, kde skončeno s Te Deum laudamus.
Mnozí občané rosničtí vážili si velice této pobožnosti, okrášlivše své příbytky zvenčí věnci a zelenými ratolestmi a zvláště matky požádaly p. faráře aby za toho nejmenovaného dobrodince a jeho živý a mrtvý rod obětoval mši svatou.
Je to pěkná socha kamená Početí blahoslavené pany Marie.“
A místní si této sochy skutečně vážili. Až do konce 1. světové války se u ní konaly každého roku májové pobožnosti, lidé k ní chodili prosit za požehnanou úrodu, v období sucha za seslání deště a neméně významné byly i tamní poutě, jejichž procesí vedl Jan Čížek z čp. 33.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.248, 15.753)
Poslední aktualizace: 25.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Všestary
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Socha Panny Marie v Rosnicích
Zvonička v Rosnicích
Zvonice
Dlouhou dobu Rosnice neměly vlastní zvoničku, natož zvon. Teprve v roce 1872 byla vyhlášena sbírka starých stříbrných věcí, aby i tato obec získala obecní zvonek. Do dnešních dob se nedochovalo, kde byl tento zvon ulit, ale můžeme uvažovat, že nejblíže byli vyhlášení zvonaři v Hradci Králové, tak se místní lidé obrátili nejspíše tam. Vznikl zvonek o hmotnosti 76,5 libry, za kte…
0.3km
více »
Sušárna čekanky a továrna na kávové náhražky v Rosnicích
Dům, budova
Původní objekt s čp. 40 stával úplně jinde, což můžeme zjistit nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400). Jednalo…
0.4km
více »
Rosnice (Všestary)
Místní část
Pojmenování této vsi má být odvozeno buď od toho, že jde o osadu Rosniců (Rosnicovy rodiny), nebo od žáby rosničky (podle prof. Antonína Profouse a jeho knihy „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam …
0.4km
více »
Rosnice
Vesnice
První písemná zmínka o Rosnicích je z 1. poloviny 14. století ve spojitosti s rychtářem Hradeckým a jeho maželkou Markétou, kteří byli majiteli obce, pozemků a okolních lesů. V roce 1423 na návrší nad Rosnicemi, při svém tažení na Hradec Králové, tábořilo vojsko Jana Žižky. Dnes je místo známo jako Žižkův stůl. Blízkost obce u bojiště bitvy Prusko-rakouské války 3.7.1866…
0.4km
více »
Rosnice - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Daným pomníkem je mohutná pískovcová pyramida věnovaná 350 pruským vojákům padlým v bojích o Rosnice a pohřbeným do hromadného hrobu. Pomník, který se nachází na soukromém pozemku najdeme na levé straně při silnici vedoucí z Rosnic do Všestar. Kolem vede modrá turistická značka ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic a cyklotrasa KČT 4270.
0.4km
více »
Žižkův stůl u Rosnic
Pomník
Vlevo nad Rosnicemi při cestě k Boru se nachází táhlý vrch „Slupek“, kterému místní říkají od nepaměti Žižkův stůl, a to proto, že když 4. srpna 1423 porazil Jan Žižka z Trocnova u Strauchova dvora Diviše Bořka z Miletínka, tak tu po svém vítězství měl stolovat. Jiné prameny uvádějí, že k tomuto jeho zastavení mělo dojít již o rok dříve. Vše je však jen z lidového podání a důka…
0.8km
více »
Žižkův stůl
Tipy na výlet
Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…
0.8km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
0.9km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
0.9km
více »
Pomníky bitvy r. 1866 nad Břízou
Pomník
Pomníky na hrobech obětí bitvy Prusko-Rakouské války ze dne 3.7. 1866 nad Břízou se nalézají při cestě z obce ve směru k Rozběřicím resp. Žižkovu stolu. V tomto případě se však nejedná o "klasické" pomníky, ale o typové kříže, které označují hromadné hroby obětí.....
0.9km
více »
Všestary
Vesnice
Území Všestar, které se nachází u potoka Melounky a staré obchodní stezky na Hořice a Jičín, bylo osídleno již v mladší době bronzové, což podporuje řada archeologických nálezů. Roku 1908 došlo na návrší na poli Ladislava Ryby k objevu malého slezského pohřebiště z mladší doby bronzové. Královéhradecké městské historické muzeum zde vykopalo 5 popelnicových hrobů. Kromě zbytků n…
0.9km
více »
turistické rozcestí Všestary - žst
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u nádraží ve Všestarech, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Všestary – Hořiněves (přes bojiště na Chlumu) a po značce modré ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic.
1km
více »
Kostel Nejsvětější Trojice ve Všestarech
Kostel
Podle pověsti stávala prý ve Všestarech na místě dnešní fary původně kaple sv. Václava a hřbitov při ní zabíral místo před nynějším kostelem a část dvora dnešní farní budovy a sahal i pod ní až ke silnici. Tuto po…
1km
více »
Všestary - soubor pomníků bitvy r. 1866 u kostela
Pomník
U všestarského kostela najdeme soubor pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se o pískovcovou typovou pyramidu všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce. Dále litinový pomník s vojenskými emblé…
1km
více »
Všestary žst - Hrádek u Nechanic
Trasa
Od Všestarského nádraží vyrazíme po modré značce směrem k Rosnicím, kde míjíme pomník obětem bitvy r. 1866 a po silnici směřujeme k výšině zvané Žižkův stůl. Na tomto místě údajně při svém tažení roku 1423 Jan Žižka se svým vojskem tábořil. Ze Žižkova stolu se nabízí výhledy na bojiště na Chlumu, Krkonoše, Orlické hory, ale i jižním směrem ke Kunětické hoře a Železným horám.…
1.1km
více »
Železniční stanice ve Všestarech
Žel. stanice
Vybudování zdejší železniční trati souvisí se stavbou České obchodní dráhy z Plotišť nad Labem do Ostroměře v letech 1881-1882, v jejímž rámci byla ve Všestarech zřízena budova nádraží, skladiště a strážní domek. …
1.1km
více »
Všestary žst - bojiště na Chlumu
Trasa
Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín. Od nádraží se vydáme po červeně značené turistické zna…
1.1km
více »
Všestary - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Všestarský pseudorenesanční kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v r. 1843 na místě původního gotického kostela z roku 1415. Z kostela původního se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický por…
1.1km
více »
Bříza - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Blízkost obce Bříza u hlavního bojiště bitvy Prusko-rakouské války 3.7.1866 dokládají pomníky na hrobech mrtvých vojáků, které se nachází na okraji obce u křižovatky cest k Žižkovu stolu. Soubor tvoří centrální kříž s datem 1866 a 2 menší typové pískovcové pyramidy.
1.2km
více »
Nový hřbitov ve Všestarech
Hřbitov
V roce 1360 byl zmíněn zdejší kostel Nejsvětější Trojice Boží jako farní, ale ještě před ním tu stával malý kostelík sv. Václava, a to nejspíše na místě dnešní fary. Právě kolem obou těchto svatostánků se původně …
1.2km
více »
Archeopark pravěku Všestary
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje cca 8 km od centra Hradce Králové do Všestar do pravěké vesnice, do Centra experimentální archeologie (od cedule k ceduli je to z HK do Všestar 2,5 km) Jdeme do „pravěké vesnice", resp. do Centr…
1.3km
více »
Všestary - Archeopark pravěku
Tipy na výlet
Jedeme z dovolené a stále se pohybujeme v okolí Hradce Králové. Tentokrát jedeme k Památníku bitvy 1866. Projíždíme obcí Všestary, kde je archeopark, bohužel zavřený. Co však vidíme přes oplocení je hodně zajímavé…
1.3km
více »
Bříza
Vesnice
První zmínky o Bříze pochází z roku 1383 ve spojitosti s tvrzí, která patřila Prokopu Rohlíkovi z Břízy. Tato tvrz měla zaniknou ke konci 15. století. Dnes v obci najdeme zvoničku, Boží muka s Kristem na kříži a 4 pomníky obětí bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866. Pomník, který se nalézá na návsi je věnován pruské pěší brigádě č. 21, tvořen je mohutnou pískovcovou skálou…
1.5km
více »
Všestary - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vlakem se vydáme do obce Všestary nedaleko Hradce Králové. Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Jdeme po stopách bojů, ve kterých proti sobě, počátkem července roku 1866, stáli Prusové s Rakušany. Od Všestarského nádraží se vydáme po červeně…
1.9km
více »
Pomník jezdecké srážky u Střezetic
Pomník
Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…
2km
více »
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Památník
Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového útoku a následném ústupu, ztratil První rakouský sbor 279 důstojníků v čele s generálem Poschacherem, deset tisíc mužů a 23 děl, polovinu svého stavu na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, které pokrývala těla mrtvých rakouských vojáků, krev zde…
2.5km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
2.9km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.2km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.3km
více »