Žižkův stůl u Rosnic

Vlevo nad Rosnicemi při cestě k Boru se nachází táhlý vrch „Slupek“, kterému místní říkají od nepaměti Žižkův stůl, a to proto, že když 4. srpna 1423 porazil Jan Žižka z Trocnova u Strauchova dvora Diviše Bořka z Miletínka, tak tu po svém vítězství měl stolovat. Jiné prameny uvádějí, že k tomuto jeho zastavení mělo dojít již o rok dříve. Vše je však jen z lidového podání a důkaz o tom, že se zde slavný vojevůdce někdy zastavil, neexistuje.

Aby bylo toto památné místo zachováno, dal tam novobydžovský podkrajský komisař a následně královéhradecký krajský komisař Moric Lüssner, který na počátku 40. let 19. století studoval lidové pověsti o Janu Žižkovi a jeho táboření u Rosnic na Homoli, vysadit v polovině 19. století čtveřici lip, k nimž roku 1886 přibyl kamenný pomník, který vznikl poměrně rychle, protože v roce 1885 požádal nechanický Sokol o prodej tohoto pozemku o výměře 4 arů a 83 čtverečních metrů. 8. dubna téhož roku mu byl odevzdán knihovně do vlastnictví.

Následně Sokol přikročil k zřízení a postavení výše zmíněného pomníku bratřím Jiříčkovým, sochařům v Hořicích. Ti zhotovili v hořické Vondráčkově dílně pomník na obdélníkovém hliněném náspu 10 m širokém, 6 m dlouhém a 130 cm vysokém. Pro pomník byl v náspu položen cihlový základ o rozměrech 2,1 x 2,1 m. Na něj byla položena pískovcová deska 16 cm silná o rozměrech 158 x 158 cm. Ta zároveň současně tvořila schod. Na tuto desku byl teprve umístěn vlastní, 508 cm vysoký pomník v podobě čtyřbokého jehlance, na jehož špici byl umístěn 60 cm vysoký pískovcový kalich. Na přední stranu byla umístěna vytesaná deska s nápisem: „Na místě tomto tábořil Jan Žižka z Trocnova roku 1423.“, na zadní straně pomníku byl umístěn text: „Pořízen péčí Sokola Nechanického. Odhalen 29. srpna 1886.“ Na různých pracech a poskytování povozů se bezplatně podíleli rosničtí občané.

Na tuto slávu byla vytištěna pozvánka s tímto textem:

„Vlasteneckým kruhům kraje kralohradeckého!

Čacká jednota „Sokol“ nechanický postavila přispěním upřímných vlastenců prvému vojevůdci českému, chrabrému Janu Žižkovi z Trocnova a Kalicha, na poli u Rosnic památník, aby hlásal zde, že národ český vděčně a věčně bude vzpomínati vůdce Táboritů, před kterým se třásl celý svět, jehož udatnosť a rekovnosť byla postrachem nejúhlavnějším našim nepřátelům. - Pomník na „Žižkovu stole“ u Rosnic blíže Nechanic odhalen bude slavným způsobem dne 29. srpna 1886 a zveme, žádáme, vyzýváme Vás všechny, kdož máte vřelé srdce, srdce české, sokolské, byste přišli a shlédli pomník slávy a byli přítomni památnému okamžiku, kdy zavzní celým krajem válečná píseň táboritská, která má býti výrazem citů našich: „Kdož jste Boží bojovníci!“

Nuž nemeškejte, odstraňte překážky a přijďte všichni v den 29. srpna k pomníku Žižkovu u Rosnic. - Dne 29. srpna bude Vás očekávati v nádraží města svého Sokol kralohradecký, by uvítal a provedl Vás žírným krajem svým a uvedl v náruč drahých bratří nechanických, kteří vždy a všude tak statnými a obětavými se ukázali. Budiž Vaším heslem dne 29. srpna:

„Vzhůru do Nechanic!“

1. V Nechanicích dne 29. srpna: o 5. hod. ranní budíček.

2. V sedm hodin seřadění se spolků na náměstí Nechanickém a odchod na Žižkův stůl. Bratří, kteří přibudou na nádraží kralohradecké, odeberou se odtud přímo na místo slavnostní, 1 ¼ hod. od nádraží vzdálené.

3. O ½ 10. hod. seřadění všech jednot a utvoření čtverhranu kolem pomníku.

4. Slavnostní řeč, přednese zemský poslanec p. Karel Tůma, načež odhalení pomníku.

5. Chorál „Kdož jste Boží bojovníci“, přednese kapela Sokola Nechanického.

6. O 11 ½. hodině odchod veškerých jednot do Nechanic.

7. Uvítání jednot zástupci města.

8. Rozchod a uvedení do bytů a hostinců.

9. Ve 3 hodiny odpoledne koncert na Hůrce a schůze výboru sokolské župy východních Čech.

10. O 8. hodině večer ples v nově upravené dvoraně divadelní v městské radnici.

„Na zdar!“

Z výboru sokolské župy východních Čech.

Dr. Fl. Hlubuček, místopředseda.“

29. srpna 1886 skutečně došlo ke slavnostnímu odhalení pomníku, jež se stalo ohromnou manifestací, uspořádanou společně se sletem Sokolské župy Východních Čech. Zúčastnilo se jí více než 10 000 lidí, což je ohromné číslo i na dnešní dobu.

Tehdy byly celé Rosnice slavnostně vyzdobeny a u čp. 26 byla vztyčena vysoká slavobrána. Stejně tak bylo ozdobeno návrší Homole. Kolem cesty od Rosnic k Homoli byly postaveny stožáry s dlouhými bíločervenými zemskými vlajkami a před zahaleným pomníkem byla zřízena velká tribuna a výše nad ní zvláštní řečniště.

Již od ranních hodin procházeli Rosnicemi Sokolové spolu s hudbou, kteří vítali hosty na vyzdobených koních i povozech. Slavnostním řečníkem byl zemský poslanec Karel Tůma. Překvapením bylo to, že se této slavnosti zúčastnil rovněž královéhradecký okresní hejtman baron Malovec, jenž byl známý svým rakušáctvím.

Když tudy byla stavěna silnice, bylo na jihovýchod od vršku vykopáno množství kostí, o nichž se tehdy soudilo, že mohou patřit padlým bojovníkům z husitských válek. Ve skutečnosti šlo o pravěké sídliště, čehož důkazem mohou být pozdější nálezy v této lokalitě, a to rozsáhlého sídliště slezskoplatěnického a z doby římské a hradištní (v letech 1900-1901 Ludvík Domečka, v letech 1936-1937 prof. Jan Filip). Mezi získanými keramickými střepy zde byla získána ornamenty ozdobená amfora s tunelovitým uchem.

Symbolem české hrdosti a nepoddajnosti byl Žižkův stůl i za německé okupace, což potvrzuje jeden z článků, který vyšel 16. července 1940 v Národních listech:

„Prof. Jos. SIMON:

Žižkův stůl u Rosnice.

Při modré značce, vedoucí z Všestar (železniční stanice na trati Hradec Králové-HořiceJičín-Turnov) do Nechanic, bojištěm z r. 1866, rovněž při silnici Hradec KrálovéNechanice, leží útulná obec Rosnice a nad ní se vypíná při silnici k Boru a Probluzi návrší zvané Homole (310 m), jinak Žižkovec neboli Žižkův stůl. Je s něho krásný pohled na velkou část bojiště z r. 1866 (celý střed a značnou část levého křídla rakouského vojska za bitvy královéhradecké 3. července 1866), jakož i na blízké a daleké hory, na Zvičinu, Krkonoše, do Jičínska, na vrchy Veliš, Bradlec, Kumbuk a na druhé straě na Hradec Králové, Kukleny, Nový Hradec Králové a rozsáhlé lesy u něho, Kunětickou horu a Železné hory.

Ve skupině čtyř hustě košatých lipek se zvedá pískovcový pomník, jehlan v podobě kalicha, věnovaný Žižkově památce. Místo koupil nechanický Sokol a odhalil zde pomník 29. srpna 1886 slavnostní řečí zemského poslance, redaktora „Národních Listů“ spisovatele Karla Tůmy. Tůma, hledaný slavný rétor, měl proslov a k slavnosti vzletnou báseň napsal Jos. Václav Sládek.

Alois Jirásek vypravuje ve „Starých pověstech českých“: U Rosnic je nevysoký chlum „Homole“ a nejvyšší jeho místo slove „Žižkův stůl“. V každém jeho ze čtyř rohů stojí lípa, a uprostřed toho prostoru postavil nechanický Sokol obelisk. Na tomto místě se Žižka zastavil, když táhl od Litoměřic ke Hradci nad Labem. Tenkráte se kolem homole vojsko rozložilo, na nejvyšším pak jejím místě postavili vojevůdci stůl. Byl prý zlatý a náčiní stříbrné. Když Žižka za tím stolem obědval, vojíni kolem zpívali. Po obědě pak stůl i drahé náčiní zakopali, jak vojevůdce poručil, a táhli dále ke Hradci. Zlatý stůl i stříbrné náčiní jsou prý v těch místech podnes. Nikomu se však dosud nepodařilo, aby se jich dokopal. Za to se tam dost Žižkových podkov vykopává. Kde jaká stará podkova se najde hluboko v zemi, ta pochází – jak věří lid – ze Žižkových časů. Určitě se poznají podle direk. Dirky v podkovách z dob Žižkových jsou okrouhlé.

Rosnice po velkém požáru r. 1863 jsou téměř znovu postavenou obcí. V r. 1866, v den bitvy 3. července u Hradce Králové, prožila opravdu trudné chvíle, neboť obec byla v dosahu prudkých bitevních akcí, zejména na ústupu rakouské armády.“

Ať již zde Žižka někdy byl, nebo nikdy tudy vůbec neprojížděl, zaslouží si toto místo pozornost, protože během prusko-rakouské války roku 1866 zde padla řada vojáků, což dokazuje několik zdejších památek, např. dvojice křížů typu č. 302A (če. 321 a 322) na společném hrobě v místech padlých rakouských a saských dělostřelců v jejich původním postavení, kterou zřídil Komitét pro udržování pomníků na bojišti Králové-hradeckém v letech 1898 a 1899. Není proto divu, že 27. ledna 1992 obdžel pomník na Žižkově stole památkovou ochranu (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-zizkuv-stul-2139158). A samozřejmě neopomenutelnou věcí jsou již zmíněné výhledy do kraje, jež stojí při krásném počasí opravdu za to.