Železniční stanice ve Všestarech

Vybudování zdejší železniční trati souvisí se stavbou České obchodní dráhy z Plotišť nad Labem do Ostroměře v letech 1881-1882, v jejímž rámci byla ve Všestarech zřízena budova nádraží, skladiště a strážní domek. První vlak, který mířil z Ostroměře ku Hradci Králové, těmito místy projel a v obci zastavil 16. října 1882. Původně se však mělo zdejší nádraží nacházet na jiném místě, a to přímo mezi Všestary a Rosnicí, nedaleko dnešního přejezdu, ale vlastníkům pozemků byla tato věc proti srsti a značně se bránili tomu, aby zde vedla vůbec železniční trať, natož vybudování nádraží v těchto místech bylo pro ně přímo nemyslitelné, neboť si neuměli představit, co jim může tento nový dopravní prostředek přinést dobrého. Zpočátku ji mnozí také přehlíželi a raději jezdili po širém okolí nadále povozy. Dokonce ji překřtili na komrcionálku (od něm. slova Komerzialbahn) a vůbec na ni vymýšleli různé vtipy, říkanky a zpočátku se snažili železničním zaměstnancům jejich práci různě ztěžovat.

První jízdné do Plotišť nad Labem činilo 10 krejcarů a do Hradce Králové (po prodloužení trati) 30 haléřů. Od zahájení dopravy osob a zboží 19. března 1882 tudy jezdily vlaky 2x denně - v 6.26 hod. a 16.45 hod. do Sadové a v 10.32 hod. a 17.38 hod. do Hradce Králové. Později došlo k řadě změn a v letech 1895-1905 jezdily vlaky odtud takto: do Hradce Králové v 6.30 hod. a 12.30 hod. a do Sadové v 8.30 hod a v 18.30 hod. Mezi nimi pak bylo místo pro nákladní vlaky, jež odvážely zejména cukrovou řepu. Následně došlo k různým změnám v jízdním řádu a dokonce byly zřízeny večerní vlaky, takže v neděli a ve svátek a následně po celou letní dobu se mohli místní vydat do Hradce Králové ještě v 20.30 hod. a na Sadovou v 21.30 hod. Jezdit přímo až do Hradce Králové se začalo až 20. srpna 1906, kdy již lidé nemuseli z plotišťského nádraží chodit na to královéhradecké. Roku 1908 došlo k zestátnění této dráhy.

Časem se však začala projevovat nedostatečnost zdejší nádražní budovy, a tak poslanec Hynek Srdínko s Dr. Isidorem Zahradníkem 9. března 1910 intervenovali ohledně jejího rozšíření na ministerstvu železnic ve Vídni. Vyjednávání se však táhla a nakonec přišla 1. světová válka a obecné zájmy se zahleděly jinam. V roce 1912 alespoň došlo k zavedení elektrického proudu, protože téhož roku byla provedena elektrifikace obce, když byla napojena na Hradec Králové. V říjnu 1918 se stala stanice zdrojem informací o tom, co se děje. 28. října 1918 došel přednostovi stanice Leopoldu Vaníčkovi telegram, v němž se mu sdělovalo, že bylo vyhlášeno příměří. To byla 15.00 hod. O vyhlášení československé nezávislosti se pak dozvěděl až o 5 hodin později. V roce 1919 došlo rovněž ke zřízení prvních dělnických vlaků, jimiž mohli pracující dojíždět do Hradce Králové a odtud zpět domů. V následujících letech bylo tlačeno na přestavbu železniční trati, aby tudy mohly bez problémů jezdit rychlíky mezi Jičínem a Hradcem Králové, k jejichž zavedení došlo roku 1921. V roce 1939 tak jezdilo Všestary již 9 osobních vlaků na Sadovou a 10 osobních vlaků do Hradce Králové, avšak za německé okupace došlo k jejich omezení ve prospěch nákladní dopravy.

Ve 20. letech 20. století tedy došlo pouze k přístavbě klasickými kamny vytápěné dřevěné čekárny pro cestující, jinak se mnoho neměnilo. Větší úpravy stanice proběhly v 60. letech 20. století, ale různé práce zde byly realizovány též v následujících desetiletích, i když věnovány byly spíše přímo železniční trati než staniční budově, např. roku 1988 šlo o výměnu kolejnic, čímž byla navrácena původní traťová rychlost 70 km/h. Později však přestala být železniční stanice ve velkém využívána a nastal velký odliv cestujících, kteří dali přednost automobilové nebo autobusové dopravě. Díky tomu posloužilo 25. května 2009 k velkému cvičení záchranářů (viz https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/14-10_121356.html) a 1. prosince 2019 došlo k uzavření zdejší pokladny (viz https://hradec.rozhlas.cz/na-dalsich-mensich-nadrazich-v-kralovehradeckem-kraji-najdou-cestujici-zavrene-8119659). Obdobně však klesá také počet nákladních vlaků ve stanici, což můžeme vidět ve srovnání let 2008 a 2010, přičemž v prvním zmíněném roce zde bylo zaznamenáno 18 výchozích, 14 končících a 651 tranzitních nákladních vlaků a druhého jmenovaného roku pouze 10 výchozích, 1 končící a 572 tranzitních nákladních vlaků, a tak poslední největší změnou se stala výměna dřevěných oken a dveří za plastová a rovněž drobné opravy fasády.

Na závěr musíme ještě dodat to, že v roce 1941 se stal obětí německých okupantů přednosta zdejší stanice Hynek Jirouš, který během krutého výslechu na gestapu v Hradci Králové vyskočil z okna a o 2 dny později zemřel. Stalo se zde i několik neštěstí, z nichž zmiňme vykolejení 2 vagonů nákladního vlaku, jež 25. srpna 2004 poničily koleje a zdemolovaly část nástupištních panelů, ale nejhorší věcí na celé události byla tragická smrt výpravčího Ladislava Kříže, který neunesl to, že selhal (viz https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/vykolejil-vlak-vypravci-pak-skocil-pod-auto.A040825_210124_krimi_lkr). Stanice se však zapsala do černých kronik i jinak, roku 1937 bylo vykradeno zdejší nehlídané skladiště a v roce 1999 buňka pro zdejší zaměstnance. K dalším změnám by mělo dojít v souvislosti s revitalizací trati Hradec Králové-Jičín-Turnov. Detail zdejší železniční stanice, která má 2 dopravní koleje a 1 manipulační s vlečkovou odbočkou do rozvodny ČEZ (viz http://www.vlakregion.cz/trate/041/dopravny/vsestary/vsestary.htm), je trvale obsazena výpravčím a má zabezpečovací zařízení reléového typu bez kolejových obvodů, lze najít zde: https://www.cd.cz/stanice/5455660 a některé další informace se nacházejí na tomto odkazu: https://www.zelpage.cz/clanky/monografie-stanic-vsestary?lang=cs.