Uherské Hradiště - areál františkánského kláštera a kostela

Turistické cíle • Dům, budova

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (13 fotografií)

Pokud jedeme do Uherského Hradiště ze Starého Města, uvidíme už z mostu přes Moravu vysokou věž s pseudobarokní bání, která dominantně trčí nad střechami domů nížinatého městského centra. Věž je součástí komplexu barokních budov, tvořených kostelem Zvěstování Panny Marie a bývalého františkánského kláštera. Ten byl založen už před koncem 15.století, ale mezi lety 1542 – 1617 byl opuštěn, Po návratu františkánů a nové výstavbě pak všechno přišlo vniveč požárem před koncem 17.století. Pikantní na tom je, že zapálení bylo úmyslné a žhář svůj bezbožný úmysl asi nedomyslel, neboť plameny se záhy rozšířily na celé město. Následné opravy budov celého areálu pak už proběhly v duchu baroka a dnes v prostorách kláštera sídlí Státní okresní archív.

Kostel Zvěstování Panny Marie se stal součástí kláštera už na počátku 16.století, ale tehdy míval podobu středověké sakrální stavby, zbudované ve stylu vladislavské gotiky. Po barokní přestavbě se chrámová loď změnila na stejné trojlodí, zaklenuté valenými lunetovými klenbami v raně barokním duchu, které dosedají na pilíře s římskými hlavicemi. Vše zdobí nádherný štukový dekor. Původní zařízení interiéru bylo odstraněno a nahrazeno novým v 18.století. Roku 1894 chrám postihl další požár. Při jeho obnově se na zrestaurování nástěnných maleb podílel i slavný malíř Joža Úprka. Při opravách byl přestavěny nejen boční kaple, ale i hlavní oltář. Má novorenesanční podobu, je na něm vyobrazeno Zvěstování Panny Marie a společnost mu po stranách dělají sochy sv.Cyrila a Metoděje, sv.Alžběty Durynské, sv. Ludmily a svaté Anny. Dřevěný mobiliář sakristie pochází z poloviny 18.století a je doplněn portréty světců a olejomalbami. Součástí chrámu jsou i četné náhrobky a krypty, do nichž se pohřbívalo až do roku 1785. V nich spí svůj věčný sen nejen zakladatel kláštera - biskup Jan Filipec, ale i členové rodů pánů z Kunovic, Moravičan a jiní. Hlavní vchod do kostela je z Františkánské ulice.

Ačkoliv jsou dnes budovy bývalého kláštera sídle archívu, přesto v nich veřejnost může navštívit nejkrásnější interiér slováckého města. Stala se jim rozlehlá prostora sálu refektáře, která prošla na začátku nového tisíciletí rekonstrukcí. Po skončení prací zde návštěvníka přivítá sál, který je po právu řazen k nejhezčím a nejhodnotnějším barokním interiérům na celé Moravě. Má klenbu zdobenou štukovými ovály, v nichž jsou vymalovány fresky Zvěstování Panny Marie a dalších světců. Medailony s reliefními postavičkami andělů a svatých i veškerý ten květinový a „ovocný“ štukový dekor je pak dílem barokního mistra štukatéra a sochaře Baltazara Fontany. Po stranách sálu jsou umístěny vestavěné barokní skříně, v lunetách oleje vyvedené na plátně a severní průčelí sálu zdobí večeře Páně.

Návštěva refektáře je bohužel veřejnosti časově omezena: přístupný totiž bývá jen při konání městských slavností.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.071, 17.460)

Poslední aktualizace: 4.3.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet