Uherské Hradiště - jezuitská zahrada

Fotografie (7)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

O kontroverzním řádu jezuitů už byly popsány tuny papíru a my nejsme historiky, ba ani soudci, abychom jejich činnost soudili či do nebes vynášeli. Pravdou ale je, že nám díky jejich působení zůstalo zachováno množství barokních památek. Nejedná se přitom jen o kostely či jiné budovy, ale třeba také o zahrady. A jednu takovou můžeme spatřit ve městě Uherské Hradiště.

Nachází se za znovuobnoveným jezuitským areálem kostela, kolejí a gymnázia (dnešní Reduty).

V současnosti je městským parkem s bohatou zelení protkanou pavučinami cestiček, přičemž ta hlavní směřuje k blízkému vlakovému nádraží a denně po ní projdou stovky lidí. Ti, co tolik nespěchají, zde mohou v klidu relaxovat a těšit se pohledem na stromy, z nichž je jeden – platan javorolistý, i chráněný. U budovy Obchodní akademie se pod korunami javorů a katalpy, oblopeno nízkým jalovčím, nachází i pěkné intimní místo, zkrášlené bustami starší ženy a mladé dívky. Kousek středověku pak můžeme spatřit před Kollárovou ulicí, kde park protínají zbytky městského opevnění, do něhož je vetknuta průchozí Matyášova brána.

Když se do Uherského Hradiště dostali jezuité, začali s výstavbou kostela, koleje a gymnázia. To vše bylo dokončeno roku 1657 a tehdy pravděpodobně vznikla i zahrada. Jezuité byli lidmi vzdělanými, propagátory všeho nového a do zahrady tudíž přinesli nové druhy i odrůdy rostlin a stromů. Kromě estetické funkce – tehdy to byly „jen“ sady bez nějaké určité koncepce, sloužila zahrada i hospodářským účelům.

Kvůli nim se dostali do sporu s městem, neboť zde ve vlastním pivovaru vařili a prodávali pivo. To se městským radním samozřejmě hrubě nelíbilo, neboť jezuité poškozovali jejích privilegia a příjmy, a navíc se tehdy hospodaření města propadlo do povážlivého finančního schodku.

O jezuitské zahradě je zmínka už v plánu na odstranění hradebního pásu bránícímu rozvoji města od Karla Lachlera z Lindenheimu z roku 1702. Díky jeho realizaci byla jezuitům odříznuta podstatná část zahradního pozemku a k hospodaření jim zůstal jen prostor před hradbami. A ten nakonec (ale mnohem později) stejně odkoupilo město...

Jak šel čas, měnil tento pozemek se zelení své jméno:

od svého vzniku se až do roku 1890 nazýval Jezuitskou zahradou

1890 až 1930 – Školní zahrada

1930 až 1961 – Městský sad

1961 až 2009 – Sady československo-sovětského přátelství

od 2009 se vrátil původní název – Jezuitská zahrada

Roku 2015 se dočkala velké revitalizace, úprav i nového veřejného osvětlení.

Autor: Franta

Další články autora: 2951

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli