Uherské Hradiště - Kostel sv.Františka Xaverského

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel sv. Františka Xaverského byl vystavěn v letech 1670 - 1685. Vedle kostela se nachází komplex jezuitských staveb jenž byl postaven v letech 1654 až 1662 podle projektu pražského architekta Dominika Orsiho. Stavbu vedl J. Canevalle. Vzhledem k bažinatému terénu musely být základy uloženy až do třímetrové hloubky. Dubové trámy spojené dubovými skobami tvořily první vrstvu. Na ně byly vedle sebe stavěny olšové kůly a teprve na nich vyrůstalo zdivo z kamene a vápna. Složité politické i finanční poměry protahovaly dobu stavby. Přesto byl v roce 1677 ještě nehotový kostel předán bohoslužbě.

Při požáru přišel o střechu, ale dočasně se stal kostelem farním, neboť Kostel sv. Jiří, který tuto funkci dosud zastával, utrpěl mnohem více. V roce 1682 byl kostel slavnostně vysvěcen, přičemž stavba barokního chrámu pokračovala až do roku 1685. Zařizování interiéru kostela trvalo celých 100 let !!!

V letech 1700 až 1729 byl budován trakt přiléhající k severní straně kostela – dnešní Reduta, v němž byla umístěna jezuitská škola. Tak byla ukončena výstavba komplexu vytvořeného čtyřmi jednopatrovými Křídly, obklopujícími pravoúhlý dvůr, rozdělený budovou kostela na dvě části. Fasády obrácené do Masarykova náměstí jsou členěny velkým pilastrovým řádem. Fasády jižního a východního Křídla jsou hladké.

Dnešní podobu získal kostel v letech 1754 a 1755, kdy byly dostavěny a definitivně zakončeny obě věže a vznikla dnešní fasáda. Projekt kostela vycházel z Vignolova římského chrámu Il Gesú, který byl redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí.

Byla vybudována jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, bočními kaplemi, sakristií v ose kněžiště a dvěma věžemi v západním průčelí. Presbytář i kněžiště jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zdobenou bohatým štukovým dekorem. Stěny interiéru jsou členěny podloženými pilastry s římskou hlavicí. Po stranách hlavní lodi je po třech kaplích, otevřených do lodi půlkruhovými arkádami, nad nimi jsou otevřené loggie s kuželkovou balustrádou. Obraz sv. Františka Xaverského nad hlavním oltářem je dílem pražského malíře Jana Jiřího Heintsche. Truhlářské práce, zejména barokní lavice, zpovědnice a původní tabernakl vytvořil Adam Freytag.

Sochařská díla vytvořil Ondřej Schweigl z Brna. Presbyterium je opatřeno iluzivní malovanou architekturou od třeboňského malíř Tadeáše Suppera. Před hlavním oltářem je zřízena domácí hrobka, do níž byly přeneseny ostatky zakladatelky koleje Kateřiny Zoubkové ze Zdětína.

Symetrická hlavní fasáda byla změněna přestavbou v letech 1754 až 1755. Je členěna velkým pilastrovým řádem, nesoucím profilovanou římsu s trojúhelníkovým frontonem. Průčelí je ukončeno vysokým volutovým štítem s nikou, v níž je umístěna socha sv. Františka Xaverského. Věže jsou zastřešeny čtyřbokou stlačenou cibulí s otevřenou lucernou a makovicí. Loď je kryta sedlovou střechou, nad bočními kaplemi je střecha pultová. Střecha kostela byla na hlavní chrámovou loď položena v roce 1679, avšak po dvou letech při požáru města shořela. Ihned po požáru v roce 1681 byla postavena nová střecha. Od té doby nebyl do konstrukce střechy proveden žádný zásah. Krov kostela je vaznicové soustavy s klasickou barokní ležatou stolicí.

Chrám nepřestal svou funkci plnit ani po zrušení jezuitského řádu a když byl v roce 1785 byl zbořen farní Kostel sv. Jiří, tuto funkci převzal kostel svatého Františka Xaverského.

Pod vedením Památkového úřadu z Brna byla provedena oprava kostela v roce 1940.

V roce 1997 při odstraňování následků povodní byly po sejmutí vlhkých omítek v kapli svaté Viktorie objeveny fresky z roku 1681 vytvořené Domenicem Gaginou. V první polovině 18. století bylo toto dílo překryto novou omítkou v souvislosti s přebudováním kaple na kapli Loretánskou. Objevené fresky byly odkryty a restaurovány.

Barokní relikviář sv. Viktorie, pocházející z této kaple, prošel náročnou, nákladnou a dlouhodobou restaurátorskou obnovou, byl povrchově upraven vrstvou 24 karátového zlata a v srpnu roku 2006 byl instalován zpět do kaple.

Na podzim roku 2006 započala obnova krovu, práce byly dokončeny v květnu 2007. Krov byl závažně poškozen dřevokaznými houbami a hmyzem. Vážně napadené části krovu, které již staticky nevyhovovaly, byly vyměněny za nové. Tam, kde došlo pouze k částečnému poškození některého prvku dřevěné konstrukce, byla vyměněna pouze napadená část a s původní částí byla tesařsky propojena s cílem zachování co největšího množství původních 300 let starých dřevěných částí krovu. Zároveň s opravou krovové konstrukce byla vyměněna i střešní krytina.

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2542-2-Kostel+svateho+Frantiska+Xaverskeho.aspx

Podobné příspěvky

Kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti

Výstavba jezuitského komplexu v Uherském Hradišti začala již krátce po polovině 17. století, kostel sv. Františka Xaverského pak byl budován od roku 1670.

Stavbu realizoval podle projektu pražského architekta Domenica Orsiho stavitel Canevalle, dokončena byla v roce 1685.

Projekt kostela vycházel z tradičního vzoru – Vignolova římského chrámu Il Gesú, přičemž došlo k vynechání příčné lodi s kupolí.

Vznikla tak orientovaná jednolodní stavba s pravoúhle zakončeným kněžištěm, bočními kaplemi a dvojicí věží v průčelí.

Obraz hlavního oltáře se svatým Františkem Xaverským, křtícím indického prince, je dílem významného pražského malíře Jana Jiřího Heintsche (1647-1712), obrazy dalších oltářů jsou od Ignáce Viktorina Raaba (1715-1787) a presbytář vymaloval iluzivní architekturou Juda Tadeáš Supper (1712-1771).

Sochařská výzdoba chrámového interiéru je prací původem pražského sochaře Františka Ondřeje Hirnleho (1726-1774), brněnského Ondřeje Schweigla (1735-1812) a místního Ignáce Morávka (1711-1769).

Ten je rovněž autorem pětice skulptur jezuitských světců v nikách vstupní fasády chrámu, které představují sv. Františka Xaverského (ve štítu), sv. Aloise Gonzagu a Stanislava Kostku (nahoře) a sv. Ignáce z Loyoly a Františka Gorgiáše (dole).

Zdroje: webové stránky města, Nová encyklopedie českého výtvarného umění…

Uherské Hradiště – kostel sv. Františka Xaverského

Kostel sv. Františka Xaverského tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Masarykova náměstí.

Byl postaven Janem Jeronýmem Canevalem v letech 1670 – 1686 podle projektu pražského architekta italského jména Jana Dominika Orsi de Orsiniho. Jednalo se o jednu z posledních staveb rozsáhlého jezuitského kláštera. Kostel byl vysvěcen posledního června v roce 1682, čtyři roky před svým úplným dokončením.

Kostel byl postaven způsobem užívaným v italských Benátkách. Základy tvoří sokl z kamenů spojovaných vápnem a položených na dřevěném roštu z dubových a olšových kůlu. Rošt je navíc usazen na podloží z dubových klád, které jsou propojeny dřevěnými klíny. Na první pohled tento složitý systém měl své jednoduché vysvětlení. Bylo potřeba co nejvíce zamezit propadání stavby.

Projekt kostela vycházel ze slavného římského chrámu Il Gesú, který byl vzorem pro barokní kostely jezuitů po celé Evropě a jehož autorem byl Jacopo Barozzi da Vignola. Kostel v Uherském Hradišti byl však redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí.

Kostel je otevřen a tak vstupujeme a prohlížíme si jednolodní orientovanou stavbu s pravoúhlým závěrem kněžiště, bočními kaplemi, sakristií v ose kněžiště a dvěma věžemi v západním průčelí. Presbytář i kněžiště jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zdobenou bohatým štukovým dekorem. Stěny v interiéru jsou členěny podloženými pilastry s římskou hlavicí. Na obou stranách hlavní lodi jsou vždy tři kaple, otevřené do lodi půlkruhovými arkádami a nad nimi jsou otevřené loggie s kuželkovou balustrádou. Uvnitř kaplí jsou cenné barokní obrazy Ignáce Raaba či plastiky Ondřeje Schweigla.

Přichází k nám příjemná průvodkyně a tak se dozvídáme mnoho zajímavých věcí a prohlížíme si například obraz sv. Františka Xaverského nad hlavním oltářem, který je dílem pražského malíře Jana Jiřího Heintsche (též Heinsche). Jeho námětem je křest indického prince. Zajímavé jsou také některé truhlářské práce, zejména barokní lavice, zpovědnice a původní tabernákl (schránka ve tvaru skříňky) vytvořil Adam Freytag.

Symetrická hlavní fasáda obrácená do Masarykova náměstí prošla přestavbou v letech 1754 až 1755. Je členěna velkým pilastrovým řádem, nesoucím profilovanou římsu s trojúhelníkovým frontonem (průčelní štít nad portálem). Průčelí je ukončeno vysokým volutovým štítem s nikou, v níž je umístěna socha sv. Františka Xaverského. Fasády jižního a východního Křídla jsou hladké.

Věže kostela jsou zastřešeny čtyřbokou stlačenou cibulovou konstrukcí s otevřenou lucernou a makovicí. Loď je zakryta sedlovou střechou, nad bočními kaplemi je střecha pultová. V roce 1681 došlo při požáru města k poškození střechy nad hlavní chrámovou lodí, která tam byla teprve dva roky. Neprodleně po požáru byla postavena střecha nová a od té doby nebyl do konstrukce střechy proveden žádný zásah. Krov kostela je vaznicové soustavy s klasickou barokní ležatou stolicí. Jelikož bylo na počátku tohoto tisíciletí zjištěno, že krov je poškozen dřevokaznými houbami a hmyzem, bylo na podzim roku 2006 započato s obnovou krovu, práce byly dokončeny v květnu 2007. Snaha byla vyměnit pouze napadené části a propojit je tesařsky s původními prvky tak, aby bylo zachováno co největšího množství původních 300 let starých dřevěných částí krovu. Zároveň s opravou krovové konstrukce byla vyměněna i střešní krytina.

Vzhledem k umístění kostela v blízkosti řeky Moravy se také on potýkal v roce 1997 s řadou problémů především statického rázu, který mu přinesla velká voda. Mělo to však také svou světlou stránku. Při opravách se objevila utajená historie. Při odstraňování následků povodní byly po sejmutí vlhkých omítek v kapli svaté Viktorie objeveny fresky z roku 1681 vytvořené Domenicem Gaginou. V první polovině 18. století bylo toto dílo překryto novou omítkou v souvislosti s přebudováním kaple na kapli Loretánskou. Objevené fresky byly odkryty a restaurovány. Barokní relikviář sv. Viktorie (patronka města Uherské Hradiště), pocházející z této kaple, prošel náročnou, nákladnou a dlouhodobou restaurátorskou obnovou. Na povrchu byl upraven vrstvou 24 karátového zlata a v srpnu roku 2006 byl instalován zpět do kaple.

Komplex je kulturní památkou. Návštěvní dobu si lze zjistit nejlépe v informačním středisku na Masarykově náměstí č. 21 nebo na internetových Stránkách města http://www.uherske-hradiste.cz/.

V Uherském Hradišti a okolí nás zaujalo ještě následující:

- knihovna a synagoga:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-knihovna-a-synagoga

- základy velkomoravského církevního areálu:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-zaklady-velkomoravskeho-cirkevniho-arealu

- Františkánský klášter:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-frantiskansky-klaster

- kaple sv. Alžběty:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-kaple-svate-alzbety

- NP Staré město – Špitálky:https://www.turistika.cz/mista/narodni-kulturni-pamatka-stare-mesto-spitalky

- rozhledna Rovnina:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-rozhledna-rovnina

- klášter a poutní místo Velehrad:https://www.turistika.cz/mista/velehrad-klaster-a-poutni-misto

- rozestavěný kostel ve Starém Městě:https://www.turistika.cz/mista/stare-mesto-rozestaveny-kostel

- zámek a barokní zahrada v Buchlovicích:https://www.turistika.cz/mista/zamek-buchlovice-barokni-terasovita-zahrada-a-anglicky-park

- zajímavý stromeček:https://www.turistika.cz/mista/sekvojovec-obrovsky-v-obci-brestek-osade-chabane

- kostel sv. Martina v Buchlovicích:https://www.turistika.cz/mista/buchlovice-farni-kostel-sv-martina

- zajímavá tupeská keramika:https://www.turistika.cz/mista/obec-tupesy-tupeska-keramika

- město Uherské Hradiště:https://www.turistika.cz/mista/mesto-uherske-hradiste

- Lázně Leopoldov – Smraďavka:https://www.turistika.cz/mista/smradavka-lazne-leopoldov

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Uherské Hradiště – kostel sv. Františka Xaverského

Uherské Hradiště najdete na řece Moravě = můžete se do města dostat i lodí po řece nebo po Baťově kanálu. Lze využít také další nekaždodenní dopravní prostředek, protože v blízkých Kunovicích je letiště.

Na náměstí ke kostelu ale doporučuji dojít pěšky nebo dojet na kole. V centru města se špatně hledá místo na parkování auta a kdo nezná místní jednosměrky, tak chvíli bloudí.

Díky tomu, že je město v rovině, tak věže kostela jsou vidět již z dálky. Výstavba celého komplexu jezuitských staveb byla zahájena v letech 1654 až 1662. Roku 1670 se začato se stavbu kostela podle projektu pražského architekta Dominika Orsiho - dokončeno v roce 1685. Kostel získal konečn ou podobu v letech 1754 a 1755, kdy byly dostavěny obě věže a vznikla také dnešní fasáda. V roce 1785 převzal kostel svatého Františka Xaverského funkci farního kostela místo zbořeného kostela sv. Jiří.

Dnešní monumentální výzdoba byla provedena až v roce 1895 Antonínem Poppem podle návrhu profesora Schulze. K vnitřní barokní výzdobě patří také obrazy Jana Jiřího Heintche a Ignáce Raaba. Na výzdobě se samozřejmě podíleli i další umělci, ale nechci vás zatěžovat informacemi, které najdete v jiném článku nebo na jiných serverech.

Kostel žije svým pravidelným životem i dnes. Můžete se sem podívat každý den na pravidelnou mši nebo na prohlídku v rámci projektu "Otevřené brány" (projekt je založen na spolupráci měst, obcí, farností, Arcibiskupství olomouckého a Zlínského kraje).

Možnosti prohlídek:

květen - září: neděle: 13:00 - 17:00, pondělí: zavřeno, úterý - sobota: 10:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00, v době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští.

Odkaz: www.farnostuh.cz

Lze se podívat i do některých částí bývalé jezuitské koleje - je zde stálá expozice dějin města Uherské Hradiště, městské infocentrum, příjemná nekuřácká kavárna Cafe 21. Pro potěchu oka a duše doporučuji navštívit Galerii Joži Úprky. Snad funguje i Reduta (nemám vyzkoušeno).

Poslední aktualizace: 20.10.2013

Nadmořská výška:

182 metrů nad mořem

Uherské Hradiště - Kostel sv.Františka Xaverského na mapě