Uherské Hradiště - Masarykovo náměstí

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Masarykovo náměstí ve starobylém městě Uherské Hradiště je součástí památkové zóny, zahrnuje dochovaný středověký půdorys města se dvěma velkými náměstími, spojovací ulici s radnicí a soubor jezuitských staveb. V tomto příspěvku se více dozvíte o památkách, které najdete v centru města na Masarykově náměstí.

JEZUITSKÁ KOLEJ

Jezuité přišli do Uherského Hradiště roku 1644 z Kroměříže a základní kámen jejich nové koleje byl položen o 10 let později donátorce Kateřině Zoubkové ze Zdětína, která svůj majetek převedla ve prospěch řádu. Dnešní Masarykovo náměstí bylo v 17.století silně bažinaté a tak nezbylo než základy uložit až do hloubky tří metrů na mohutné dubové piloty. Na ně byly vrstveny velké přitesané balvany, na nichž teprve začalo vyrůstat základní zdivo. Kámen na ně byl dovážen z lomu v Mařaticích a díky štědrosti šlechty stavba rychle pokračovala. V roce 1657 mohla být položena střecha a již roku 1662 se do koleje stěhovali kněží, magistři a koadjutoři. Požár města v roce 1681 zachvátil kromě mnoha domů i střechu a zdi koleje a kostela a sotva byly škody alespoň částečně zahlazeny, zapálil v roce 1695 blesk červenou věž naplněnou olověným prachem. Výbuch zničil opět mnoho okolních domů a značnou škodu utrpěla kolejní okna. V roce 1705 byla obnovena střecha koleje, v následujícím roce zřízena ústavní nemocnice. V té době vznikl také nový kolejní trakt, do něhož jezuité umístili školu a lékárnu. Celý barokní komplex byl dostavěn až v roce 1737, kdy byl zcela dokončen seminář v jednom z křídel dnešní Reduty. Gymnazijní budova a divadelní sál ale byly slavnostně otevřeny již v roce 1729. Jezuitům patřila také přiléhající zahrada, kterou v roce 1862 koupilo město a v roce 1869 zde dokončilo výstavbu budovy německého gymnázia, v níž od roku 1918 sídlí obchodní akademie. Zbývající prostor byl upraven jako veřejný park. Po odchodu jezuitů v roce 1776 převzal objekt vojenský erár, usídlila se zde městská posádka a sklady, aby od roku 1883 přebral prostory rakouský pěší pluk a v roce 1905 pak byla kolej propůjčena městskému magistrátu. Město zde následně zřídilo nouzové byty pro chudinu. Po první světové válce se vrátilo vojsko a objekt stále sloužil jako „stará kasárna“ i poté, co byla v roce 1932 postavena kasárna nová, a to až do roku 1945, kdy definitivně nastalo období civilního využití. Do roku 1949 sloužil Okresnímu národnímu výboru, oddělení poválečného zásobování a poté se z něj stal až do roku 2010 Dům služeb. Po rozsáhlé obnově se i komplex Jezuitská kolej dočkala důstojného využití a je kulturní památkou města.

Fara

Farní budova na Masarykově náměstí byla doložena 1466. Původní objekt v roce 1620 vyhořel a grunt zůstal pustý až do roku 1637, kdy byl prodán děkanovi Václavovi Kulíškovi, který v něm zřídil kaplanství a spojil jej s domem sousedním. Oba domy pak dostaly společné popisné číslo 36. Dnešní podoba fary je z počátku 19.století, kdy byla klasicistně upravena, se zachováním rysů předcházející barokní přestavby, kdy ke dvěma hloubkovým traktům staršího renesančního levého domu byla připojena symetrická část s podélnou nosnou zdí. Z renesančního domu zůstala dodnes zachována místnost s valenou klenbou a olištovanými lunetami při náměstí a podsklepený špýchar v navazujícím dvorním křídle. Ze zbývající pravé části fary odpovídají barokní přestavbě obě místnosti uličního traktu. Klasicistní úpravu dokumentují klenby ostatních místností fary i hospodářského křídla s chlévy. Úpravy patra a fasády byly provedeny v letech 1879 až 1890. Objekt v současnosti plní funkci fary včetně zázemí. Řadový jednopatrový dům se nachází v historickém jádru městské památkové zóny.

Hotel a pasáž Slunce

Dům na tomto místě stával již roku 1578, což dokládá renesanční portálek s tímto datumem. Nejstarším známým majitelem domu je v roce 1602 zmiňován Jan Třebízký z Olivové Hory. V letech 1629 až 1763 byl dům majetkem velehradského kláštera, odkud do města během válečného období přicházeli mniši a uchylovali se do bezpečí hradeb města. Vybudovali zde velkou komoru pro sklad soli. V roce 1681 byl dům patrový se dvěma sedlovými střechami kolmými k průčelí, které bylo opatřené štítem s renesanční vykrajovanou atikou. Tuto úpravu nahradila po požáru barokní mansardová střecha krytá šindelem, jak ji známe ještě z fotografií z konce 19. století. Při radikální rekonstrukci v roce 1929 podle plánů stavitele Aloise Cvacha došlo k likvidaci renesančních konstrukcí. Majitelé - manželé Čápovi nechali upravit průčelí a vestavět hotelové pokoje do půdních prostorů. Secesní úpravy z roku 1904, které bychom dnes pokládali za hodnotné, byli touto opravou odstraněny. V roce 1936 koupila hotel rodina Fojtova, ale její působení zde bylo v letech 1948 až 1991 přerušeno a dům byl v majetku státu. Restituenti se po navrácení objektu snažili uvést jej do náležitého stavu. V roce 2001 koupil hotel Synot Real Estate, a. s., který byl investorem zatím poslední rekonstrukce, díky které vznikl nový hotel Slunce. Během rekonstrukce došlo k odhalení mnoha fragmentů, dokládajících stavební vývoj objektu. Jsou zabudovány v interiéru hotelu i pasáže.

Kostel sv. Františka Xaverského

Kostel sv. Františka Xaverského byl vystavěn v letech 1670 - 1685. Vedle kostela se nachází komplex jezuitských staveb jenž byl postaven v letech 1654 až 1662 podle projektu pražského architekta Dominika Orsiho. Stavbu vedl J. Canevalle. Vzhledem k bažinatému terénu musely být základy uloženy až do třímetrové hloubky. Dubové trámy spojené dubovými skobami tvořily první vrstvu. Na ně byly vedle sebe stavěny olšové kůly a teprve na nich vyrůstalo zdivo z kamene a vápna. Složité politické i finanční poměry protahovaly dobu stavby. Přesto byl v roce 1677 ještě nehotový kostel předán bohoslužbě. Při požáru přišel o střechu, ale dočasně se stal kostelem farním, neboť Kostel sv. Jiří, který tuto funkci dosud zastával, utrpěl mnohem více. V roce 1682 byl kostel slavnostně vysvěcen, přičemž stavba barokního chrámu pokračovala až do roku 1685. Zařizování interiéru kostela trvalo celých 100 let !!! V letech 1700 až 1729 byl budován trakt přiléhající k severní straně kostela – dnešní Reduta, v němž byla umístěna jezuitská škola. Tak byla ukončena výstavba komplexu vytvořeného čtyřmi jednopatrovými křídly, obklopujícími pravoúhlý dvůr, rozdělený budovou kostela na dvě části. Fasády obrácené do Masarykova náměstí jsou členěny velkým pilastrovým řádem. Fasády jižního a východního křídla jsou hladké. Dnešní podobu získal kostel v letech 1754 a 1755, kdy byly dostavěny a definitivně zakončeny obě věže a vznikla dnešní fasáda. Projekt kostela vycházel z Vignolova římského chrámu Il Gesú, který byl redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí. Více se dozvíte v mém samostatném příspěvku, věnovaném této církevní památce.

Lékárna U Zlaté Koruny

Dům č.p. 148 na Masarykově náměstí zdobí středověké prvky, ale první zmínka o něm a jeho majitelích je až z roku 1606. Úřední záznam z roku 1689 již uvádí, že zde byla lékárna. V roce 1729 koupil dům Ignác Pilchowitz, který jej v roce 1752 celý přestavěl a dal vyzdobit nástropními obrazy. Výzdoba stropu byla v minulosti připisována Ignáci Josefu Raabovi žijícímu na Velehradě, nyní připisují někteří odborníci malby Josefu Ignáci Sadlerovi z Olomouce. Barokní interiér lékárny zaujal významného českého malíře Josefa Mánesa při jeho pobytu u hraběte Logothettiho v Bílovicích (1854) do té míry, že si jej naskicoval (obraz se nachází ve sbírnách Národní galerie v Praze). V letech 1925 a 1970 byly fresky opakovaně restaurovány. Fasáda domu se v průběhu doby měnila. Původní podloubí bylo v roce 1884 zastavěno, čímž byl prostor lékárny zvětšen. V roce 1855 lékárnu koupil František ze Schullernů se svou chotí Františkou, roz. Fialovou. Po smrti svých rodičů a tří bratří se stává jedinou dědičkou jejich nezletilá dcera Antonie. Do doby její plnoletosti vede lékárnu provizor Jan Vyskočil, který si svým nezištným jednáním a ryzím charakterem získává natrvalo úctu celé rodiny. V roce 1877 se Antonie ze Schullernů provdala za lékárníka Josefa Stancla. Protože majitelé Antonie a Josef Stanclovi zakoupili v roce 1883 i vedlejší dům č. 149, byl současně celý objekt sjednocen novorenesanční fasádou a vyzdoben sgrafity. V letech 1925 - 1932 byla etapovitě provedena úprava portálů a fasády přízemí podle návrhu architekta Dominika Feye. Fasáda musela být v průběhu let několikrát renovována, naposled v roce 1993. Po restituci objektu v roce 1991 dochází k rozsáhlým opravám (střecha a fasáda). Od 1.9.1993 přebírá od státu zpět provoz Stanclova lékárna, spol. s r.o., která se snaží rekonstrukcí interiéru na základě dochované dokumentace navrátit tomuto klenotu jeho bývalý lesk.

Měšťanský dům s portálem

Měšťanský a nájemní dům s barokně a klasicistně klenutými prostorami a druhotně vloženým renesančním i gotickým portálkem v přízemí se obrací do náměstí novoklasicistní fasádou. Dnešní šířková dispozice domu se zaklenutím průjezdu pochází z klasicistní přestavby. Podélná střední nosná zeď v pravé části půdorysu protíná barokní klenby staršího hloubkového uspořádání. Z předcházející stavby renesanční je dochována renesanční část portálku složeného z druhotně osazených částí. Přestavba a nadstavba pater s historizující novoklasicistní úpravou fasády proběhla v letech 1879 až 1890. Na počátku 20. století následuje řada úprav týkající se obchodního přízemí z let 1905, 1911 a 1920.

Radnice

Budova radnice byla vystavěna v letech 1891 – 1893 jako městská spořitelna na místě dvou starších měšťanských domů podle plánů brněnských architektů Vojtěcha Dvořáka a Karla Welzla. Novorenesanční průčelí zdobí atlanti od pražského sochaře Antonína Poppa, který byl autorem odstraněných alegorických postav síly, pracovitosti, spořivosti a Spravedlnosti, původně stojících před pilastry ve 2. patře hlavního průčelí. Zasedací síň vyzdobil Joža Uprka nástěnnými malbami, které znázorňují založení města Přemyslem Otakarem II. a potvrzení privilegií města Jiřím z Poděbrad. V době svého vzniku byla budova radnice obdivována návštěvníky města, později však byla považována za hrubé narušení předprostoru osově komponovaného sousedního areálu jezuitského kláštera. Architektonicky působivá stavba z období historismu s hodnotnými dochovanými interiéry se dnes považuje za neodmyslitelnou součást náměstí. V roce 1997 byla dokončena její rekonstrukce včetně půdní vestavby.

Reduta

Reduta je součástí komplexu jezuitský budov na náměstí. Působení jezuitů ve městě v letech 1644 – 1773 položilo základy bohatému kulturnímu životu města. Ti v letech 1654 až 1662 zahájili výstavbu komplexu staveb budovou koleje a v průběhu let 1670 až 1685 byl stavěn kostel. Od roku 1700 byl budován trakt přiléhající k severní straně kostela – dnešní Reduta, v němž měla být umístěna jezuitská škola, ale teprve roku 1729 byla nová budova gymnázia s divadelním sálem dokončena a tím vznikl komplex tvořený čtyřmi jednopatrovými křídly, obklopujícími pravoúhlý dvůr, rozdělený budovou kostela na dvě části. Fasády obrácené do Masarykova náměstí jsou členěny velkým pilastrovým řádem. Fasády jižního a východního křídla jsou hladké. Po zrušení jezuitského řádu prostory jezuitského gymnázia sloužily školským potřebám a navíc v letech 1914 až 1931 sem město umístilo sbírky nově založeného Slováckého muzea. V roce 1919 zde našla prostory Městská knihovna a v letech 1940 až 1948 sem byl přestěhován archiv města. Gymnaziální sál byl přebudován na Redutu – prostory pro konání kulturních a společenských akcí měšťanstva. Své první působiště zde měl Čtenářský spolek, zkoušky a koncerty pořádal pěvecký spolek Svatopluk a Slovácká filharmonie. Od 30. let 20. století se zde promítala filmová představení a v letech 1945 až 1959 byla Reduta útočištěm Slováckého divadla. Po roce 1950 byl hlavním uživatelem prostor Sdružený závodní klub ROH se svými více než 30 soubory a kroužky amatérské činnosti. Město objekt využívalo ale nikoliv udržovalo a tak se stalo, že po roce 1986 zde z důvodu havarijního stavu utichl kulturní a společenský život. Náprava započala až roku 1995, kdy byla s podporou havarijního programu Ministerstva kultury ČR zahájena rozsáhlá obnova objektu. Do tohoto procesu zasáhla i povodeň v roce 1997, kdy musel být přepracován projekt, a tak náročná regenerace Reduta byla dokončena v roce 2001.

Sklepy jezuitského areálu

Sklepy byly jako první postaveny v rámci stavby jezuitského areálu na dnešním Masarykově náměstí. Barokně klenuté podzemní prostory pod jihozápadním křídlem jezuitského areálu byly vystavěny v roce 1654. Nad nimi následně vyrostla řádová kolej se schodištěm do patra i do sklepů. Stavba byla postavena na dubových pilotách a dřevěných roštech kvůli bažinatému podloží. Zdivo sklepení je převážně kamenné a prostor je zaklenutý valenými a křížovými cihlovými klenbami půlkruhového profilu. Dochoval se autentický vnitřní líc zdiva a kleneb. Historický průzkum z roku 1991 popisuje prostory jako mnohde uzavřené dodatečnou zazdívkou, s částečně zříceným zdivem novodobých příček, s navážkou hlíny a s nepřehledně uskladněnými vyhozenými věcmi z farního kostela. Na severozápadní straně je naznačeno pokračování valené cihlové klenby vně základů budovy až pod ulici Nádražní. V následujících letech byly tyto prostory vyčištěny, citlivě doplněny zařízením pro gastronomické využití a otevřeny jako Klášterní vinárna a restaurace. Stávající schodiště bylo zaslepeno a do prostor vznikla dvě nová schodiště. Vnitřním se vstupuje z vestibulu Reduty, vnějším z parku u obchodní akademie. V osudném roce 1997 se velká voda nevyhnula ani těmto podzemním prostorám a proces obnovy ztížený výskytem urputných plísní začal znovu. Znovuotevření proběhlo v roce 2001.

Barokní kašna

Na Masarykově náměstí se nachází barokní kašna z 1. poloviny 18. století s plastikou delfínů a piniovou šiškou. Autorem kašny byl olomoucký sochař Václav Render. Originál kašny byl v roce 1979 přemístěn na nádvoří Galerie Slováckého muzea, na jeho místě stojí kopie.

http://www.mesto-uh.cz/Articles/72884-2-Jezuitska+kolej.aspx

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2745-2-Fara+na+Masarykove+namesti.aspx

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2716-2-Hotel+a+pasaz+Slunce.aspx

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2542-2-Kostel+svateho+Frantiska+Xaverskeho.aspx

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2517-2-Portal+na+Masarykove+namesti.aspx

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2502-2-Radnice+na+Masarykove+namesti.aspx

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2484-2-Reduta.aspx

http://www.mesto-uh.cz/Articles/2346-2-Sklepy+jezuitskeho+arealu.aspx

Poslední aktualizace: 4.6.2013

Nadmořská výška:

183 metrů nad mořem

Uherské Hradiště - Masarykovo náměstí na mapě