Uherské Hradiště - Vodní ulice s bývalou kaplí sv.Alžběty

Nachází se v historickém městském jádru a je asi 60 m dlouhou spojnicí mezi Otakarovou ulicí s Velehradskou Třídou a Tyršovým náměstím. Lemují ji stará měšťanská stavení, v jejichž přízemí je umístěno několik provozoven. Jako např. čistírna peří, obchůdek nabízející bylinky a odborné poradenství – Evženova apatyka, veganská restaurace EzoBooster a 2D bar s bohatým výběrem nealkoholických i alkoholických nápojů. Nejhodnotnějším objektem v ulici je nárožní dům, který dříve sloužil jako špitální kostelík – kaple sv.Alžběty. Toto historické stavení bylo zapsáno do seznamu nemovitých kulturních památek.

 

Gotická kaple tu stála již začátkem 15.století. Z tohoto období se zachoval polygonální presbytář s křížovou klenbou a opěrnými pilíři. Kaple byla – soudě dle erbu pětilisté růže, zřejmě založena pány z Moravan a přičiněním místního měštana Kusny. Špitál sousedící s kostelíkem byl původně dřevěný a při požáru roku 1643 byly obě budovy poškozeny. Poté kaple prošla částečnou raně barokní přestavbou, která ji obohatila např. o portálek nacházející se již v interiéru u bočního vchodu.

Roke 1681 vypukl mnohem větší městský požár. Oheň se špitálního kostelíka sice téměř ani nedotkl, ale pohroma přišla o 14 let později: tehdy vybuchl střelný prach v blízké Červené věži a udělal „paseku“ se špitálem i kaplí. Špitál musel bát částečně stržen a zbytek poté prošel i s kaplí vrcholně barokní přestavbou.

 

Roku 1849 byla Vodní ulice postižena dalším ničivým ohněm. Po něm bylo hlavní průčelí kaple sv.Alžběty upraveno sjednocující fasádou, která už nebyla klasicistní, ale spíše ve stylu historicko eklektickém. Současně dostal špitál i kaple novou střechu.

V osmdesátých letech minulého století byl špitál částečně zbořen a jeho chátrající zbytek se dočkal opravy až po sametu.

(Mezi lety 1856 až 1923 sloužil jako městská nemocnice a dnes je v něm umístěno zdravotnické zařízení s ordinacemi lékařů.)

 

Kaple ztratila svou sakrální funkci a byla využívána pro potřeby řezníků a uzenářů. Úpravou prošla v roce 1924, v šedesátých letech byla uzavřena a poté sloužila jako skladiště družstva Obzor.

V současnosti se v jejím interiéru nachází lékárna.