Loading...
Říká se, že co oči nevidí, to srdce nebolí. O zaniklém kostele na Masarykově náměstí jsem kdysi letem světem něco četl, ale myslel si, že se jednalo o menší a nepříliš významnou sakrální stavbu.
Z tohoto omylu mne vyvedla expozice o historii města v Redutě, kterou jsem navštívil s milovanou tchyní. Na ní nám byl puštěn krátký film, umožňující divákům za pomoci počítačové animace absolvovat virtuální prohlídku středověkého Uhreského Hradiště.
Pohled na monumentální gotický chrám s vysokou věží, stojící na jednom z hlavních městských rynků, mne natolik překvapil, že ze mne rázem udělal nevím kolikátou odmocninu iracionálního čísla pí. (Přeloženo do spisovné češtiny – zůstal jsem z jeho podoby vyvalený jak pojistka!)
Je pravdou, že tehdy zde o moc víc dominant nestálo, neboť původní sídlo se skládalo pouze z Prostřední ulice s radnicí, dvou náměstí a několika přilehlých ulic... a tohle vše bylo obehnáno hradbami.
Jak jsem pak ale na starých vedutách a na modelech historického jádra viděl, byl tento impozantní kostel „zlikvidován“ až před koncem 18.století a společně se stejně impozantním, leč mnohem mladším chrámem sv.Františka Xaverského činil rynek pompéznějším rovných sto let… a to tedy už byla pecka!
A nyní něco málo o historii zaniklého chrámu:
Uherské Hradiště bylo založeno na Svatojiřském ostrově a na rynku nejprve stála kaple sv.Jiří, o níž je zmínka v listině Přemysla Otakara II. z roku 1257. Tehdy ona i město spadaly pod velehradský klášter. Na kostel byla kaple přestavěna v druhé půli 15.století a ten byl později ještě podstatně rozšířen. Chrám se sice nacházel v prostředku rynku, ale stál na něm úhlopříčně s osami směřujícími do protilehlých rohů náměstí. Byl gotickou trojlodní stavbou (s nižšími bočními loďmi), polygonálně uzavřeným presbytářem a v západním průčelí s vysokou věží zvonice. Ta byla ve spodní části hranolová, zhruba od půle osmiboká a ukončena vysokou střechou s několika makovicemi nad sebou a křížem. Od 16.století až téměř do konce své existence býval kostelem farním, který se pyšnil sedmi oltáři. Ty byly zasvěceny sv.Jiří a Nejsvětější Trojici, Panence Marii, sv.Anně, Maří Magdaleně, sv.Kateřině, sv.Barboře, sv.Petru a Pavlovi. Chrám měl i dvě prostorné kaple – Sv.Kříže a sv.Jiří a v kostele se nacházely náhrobky významných měšťanů. Ve středověku byl nejskvostnějším městským objektem a symbolizoval hospodářský rozmach Uherského Hradiště.
Roku 1681 byl zle poničen rozsáhlým požárem a opravy na něm postupovaly jen pomalu. Po jejich ukončení byl LP 1740 znovu vysvěcen olomouckým biskupem Jakubem z Liechtensteinu. O devět let později se kostel mohl pochlubit dalším honosným prvkem - Loretánskou kaplí přistavěnou kolmo ke stěně chrámu.
Bohužel rekonstrukce kostela po požáru byla nejspíš provedena lajdácky a on se po nedlouhé době ocitl ve velmi neutěšeném stavu. Jako farní kostel dosloužil v roce 1778 a této funkce se ujal blízký dvojvěžní jezuitský chrám sv.Františka Xaverského. Roku 1784 bylo vnitřní vybavení Loretánské kaple přeneseno do interiéru boční kaple sv.Viktorie ve sv.Františku... a o rok později byl kostel sv.Jiří kvůli špatnému stavu zbourán a materiál se použil na vydláždění městských ulic.