Loading...
Dominikáni přišli do Uherského Brodu někdy v 60. letech 13. století. Původní kostel i klášter byly zřejmě gotickými stavbami, které byly zpustošeny za husitských válek. Po nich se dominikáni vrátili, ale zřejmě v l. 1545-6 byli opět vyhnáni. Vrátili se až r. 1630. V r. 1643 byl klášter o kostel zničen požárem při vpádu Švédů, takže klášter i kostel byly zase v troskách. Na přestavbě bylo započato r. 1659 stavitelem Ondřejem Vürstem. Stavbu financovala hraběnka Eleonora Kounicová. Nový barokní kostel má trojlodní podobu, z původně čtvercové stavby konventu zůstalo jen jedno křídlo. V 18. století proběhly vnitřní úpravy na kterých pracoval sochař Josef Wintelhalter, a dále Benedikt Teltschik, který je autorem hlavního oltáře, z r. 1781. Za josefínských reforem byl počet kněží radikálně snížen na tři kněží a čtyři bratry laiky. Tento stav trval do r. 1950, kdy bly klášter zrušen. K navrácení kláštera řádu došlo v r. 1990
Uherskobrodský Dominikánský klášter s kostelem Panny Marie Nanebevzaté byl založen roku 1262 českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo uherským králem Ondřejem (maďarsky Andrásem) II. Původně se jednalo o gotický areál, který zabíral podstatně větší rozlohu než ten stávající, barokní. I dnes však patří tento cenný komplex k nejstarším a největším památkám této části Slovácka.
Historický vývoj samotného kláštera i kostela Nanebevzetí Panny Marie není do dnešních dnů zcela objasněn. V podstatě celé období středověku je v tomto případě postaveno jen na věrohodných tradicích, legendách a pověstech a skutečně historická fakta vypovídají o jeho dějinách až od počátku 16. století.
Klášter s pohnutým osudem je poutním místem, do zdejšího kostela Panny Marie Nanebevzaté se schází věřící zejména na pouti ke Královně posvátného růžence. Růžencová pouť se koná první říjnovou neděli, hlavní mariánská pouť probíhá v polovině srpna. Podle legendy zde původně byla údajně postavena malá kaplička, a to v místě, kde na sněhu kvetla růže.
Poté se již informační zdroje rozcházejí. Některé uvádějí založení kláštera českým nebo uherským králem v II. polovině 13. století (viz.výše), některé výstavbu kostela uherským králem Ondřejem, ale tentokrát Andrásem I., již v I. polovině 11. století (v roce 1049, současně se získáním obrazu Černé Madony) a poté založení kláštera na stejném místě. V každém případě některý z těchto panovníků nechává postavit čtvercový konvent a gotický kostel s dvojvěžovým průčelím; fragmenty této gotické stavby jsou dodnes viditelné v presbytáři chrámu. Do něj umísťuje obraz Panny Marie, údajně dílo evangelisty Lukáše, darované byzantským císařem. Původní obraz z Cařihradu je ve 14. století ukraden, zřejmě vojsky Matúše Čáka Trenčianského. Dnes se tak v kostele nachází pouze jeho kopie z přelomu 17. a 18. století; obraz zobrazuje tzv. Černou Madonu.
Původní gotický klášter byl vypálen v 15. století (roku 1420 nebo 1421) – jak jinak - husitskými hordami. Co zbylo, pobořili v roce 1643 Švédové. Současný dominikánský barokní areál (velmi cenný soubor budov) se nachází v historické části Uherského Brodu, na Mariánském náměstí. Samotný raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1636 – 1675 z iniciativy hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Ditrichštejna, vysvěcen však byl až v roce 1742. Kostel je dnes barokním trojlodím s dvouvěžovým průčelím. Kromě poutního obrazu na Růžencovém oltáři dnes můžeme v kostele obdivovat například hlavní oltář (r. 1781) se skulpturou Panny Marie, jehož autorem je Benedikt Telčík. Ten je spolu s dalším významným barokním umělcem, Antonínem Winterhalterem, také autorem sochařské výzdoby chrámu. Nachází se zde i několik bočních oltářů, z nichž ten nejnovější pochází z roku 1994 (ostatní jsou barokní), nebo ostatky sv. Justiny, patronky města. Interiér byl upraven do podoby novodobého historismu. Chrámové průčelí zdobí plastiky olomouckého sochaře Františka Zurna a dietrichštejnský znak..
Jistou historickou zajímavostí je skutečnost, že i když byl klášter založen nejpozději někdy před rokem 1272, první jeho písemné doložení pochází až z roku 1338. Prokazatelné je, že po vypálení kláštera husity se sem dominikání vrátili již po roce 1434. Zajímavé byly i osudy kláštera za pánů z Kunovic, tedy na přelomu 15. a 16. století. Nejprve tento šlechtický rod dominikánům obnovil silně poškozené klášterní budovy a později (snad Kolem roku 1545) je z města vyhnal a kostel s jednou hranolovou věží byl předán luteránům. Dominikáni se sem znovu vracejí zřejmě až roku 1624. V roce 1625 klášter vyhořel, totéž se opakovalo po švédské anabázi v roce 1643. A poté již následuje, výše popsaná, raně barokní přestavba.
Josefínské reformy klášter nezrušily, jen omezily jeho činnost (výrazné snížení počtu řeholníků), a tak zde řád dominikánů působil až do roku 1950, kdy komunisté mužské řády v zemi zrušili a dominikání byli donuceni areál nedobrovolné opustit. Jeho prostory pak byly čtyřicet let využívány k nejrůznějším účelům a v roce 1990 byl klášter opět vrácen řádu. V roce 1997 získávají zdejší dominikáni pro klášterní milostný obraz Panny Marie nové korunky, posvěcené papežem Janem Pavlem II.
Prohlídku kostela je možno si zajistit prostřednictvím Městského informačního centra v Uherském Brodu. Lze si ji objednat také telefonicky na tel. čísle 572 805 125. Otevírací doba v sezóně je denně, nejdelší v pondělí, úterý a ve středu (od 9,00 do 16,00 hod.), nejkratší v neděli (10,30 -12,00 hod.)
Před Klášterním Areálem stojí barokní Mariánský sloup se sochou Panny Marie, kterou vytvořil Jan Schwarzl z Ptittenbergu v roce 1785. Před západním chrámovým průčelím stojí socha sv. Vincenta Ferrarského, která je dílem spoluautora výzdoby interiéru chrámu, Antonína Winterhaltera.