Uherský Ostroh - areál zámku
Uherský Ostroh, městečko s více jak 4 000 obyvateli, má za sebou bohatou historii. Nejvýznamnější památkou je zámek, jehož předchůdcem byl zeměpanský hrad, který nechal zbudovat Přemysl Otakar II. Ve skutečnosti spíše vodní pevnost, kterou panovník roku 1275 dokonce sám navštívil.
V husitské době se Ostroh stal význačnou baštou kališníků. Majitel panství Hašek z Valdštejna byl horlivým přívržencem Husova učení a přizval sem husitské kněze, kteří na tuto víru obrátili téměř všechny místní obyvatele a i ty ze širokého okolí. Tehdy Ostroh odolal dokonce silné vojenské výpravě, vyslané proti němu Zikmundem. Vše se ale změnilo po odchodu Haška z Valdštejna nazpět do Čech – ostrožské panství i majetky mu byly zabaveny a střídali se tu pak často majitelé. Za Jana z Kunovic a jeho potomka se více jak sto let zvelebovalo město (stalo se centrem řemeslníků a trhů) i zámek. Původní starý hrad byl totiž přestavěn na renesanční a reprezentativní zámecké sídlo.
Leží nedaleko břehů Moravy, která jej svým korytem a vedlejším říčním korytem ze dvou stran obklopovala až do 20.století. Z nevelkého vodního hradu vyrostl rozsáhlý komplex obytných i užitkových budov s několika nádvořími, parkem, hospodářským zázemím a areálem pivovaru. Dodnes se zachovala jen vlastní budova zámku a část těch hospodářských v podzámčí, kudy vede z města do zámku vstup přes honosnou manýristickou bránu. A samozřejmě i ten areál (dnes už bohužel nefunkčního) městského pivovaru.
Jetřich – syn Jana z Kunovic, přistoupil po polovině 16.století k velké přestavbě rodinného sídla. Navždy změnil jeho původní půdorys i podoby, neboť zámecké budovy dosáhly výše tří pater. Vše bylo zbudováno na mohutných dubových pilotech a pod zámkem vznikla spleť chodeb a sklepů.
Za Jana Jetřicha došlo k výstavbě arkádového dvora, lemovaného arkádami ze tří stran. Ty jsou v přízemí pilířové a v patrech sloupové. V osmnáctém století byla přistavěna čtvercová věž a stala se rozhraním mezi starým hradním palácem a novým s arkádami. Později byly ještě ve stylu baroka upraveny fasády zámku i podzámčí, kdežto ve století devatenáctém se úpravy dotkly už jen interiérů.
Roku 1932 prodal František Josef z Lichtenštejna zámek městu. Památkový úřad města Brna jej vzápětí vzal pod svou ochrannou náruč a provedl nejnutnější opravy. Už předtím v zámku kromě bytů zámeckých úředníků sídlil okresní soud a další instituce. Po prodeji se do něj nastěhoval i obecní úřad, pošta a telegraf, modlitebna Církve československé, skladiště OÚNZ a zařízení městské vodárny. Také v něm bylo zřízeno deset bytů.
Systematicky začal být zámek opravován až od šedesátých let minulého století. Dnes je střediskem jak městské samosprávy, tak i všeho kulturního a společenského dění.
Turistickým návštěvníkům slouží tři prohlídkové trasy:
zámecké úpodzemí
galerie
prohlídka zámecké věže, jejíž součástí je expozice kočárků a historických hraček
Protože chybí průvodci (nejsou lidi!), mohli jsme se při naší návštěvě zámku potěšit jen zážitky z unikátního zámeckého podzemí, které bylo proměněno na Cestu do fantazie.
Viděli jsme zde úchvatnou Křišťálovou jeskyni, navštívili dávnou Atlantidu a ocitli se i na tajemné planetě Kukuma, na jejímž povrchu dodnes žijí jednorožci. Kromě toho jsme se mohli pokochat i „výhledem“ z podzemní rozhledny a naše oči uviděly i Nesmírnou věž.
A věřte, že návštěva podzemí uherskoostrožského zámku opravdu stála za to!