Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Židovské obyvatelstvo se v Uherském Ostrohu začalo usazovat již ve II. polovině 15. století, tedy poté, co bylo vypovězeno z moravských královských měst. Ještě o čtyři století později byl počet zdejších Židů a křesťanů takřka shodný. Židovští obyvatelé ve městě postupně přebrali většinu obchodu a zasloužili se také o prudký rozvoj průmyslu ve II. polovině 19. století. Není se co divit, když zde působila známá rodina Mayů, která se zaměřovala převážně na výstavbu cukrovarů. Zdejší židovská komunita zanikla v ledna 1941, kdy byli Židé převezení do sběrného ghetta v Uherském Brodě, poté do Terezína a nakonec do východoněmeckých vyhlazovacích táborů (tehdy to ještě nebyla chyba soudruhů z DDR). V té době také zanikla místní synagoga, pocházející z období okolo roku 1800. A na úvod se možná ještě hodí připomenout, že mezi nejvýznamnější zdejší židovské osobnosti patřili například dr. Moritz Grünwald, pozdější vrchní rabín v Sofii, nebo dr. Josef Braun, spolumajitel pivovaru v Jarošově, na jehož patok tak ráda vzpomíná „pokleslá zábavová skupina“ Argema.
V současné době existenci zdejší židovské komunity připomínají jen zbytky židovské čtvrti za kostelem sv. Ondřeje a náhrobky na židovském hřbitově v Ostrožském Předměstí, který je součástí městského – nebo chcete-li sousedem křesťanského - hřbitova. Stávající židovský hřbitov byl založen v roce 1862 a v roce 1954 sem byly přeneseny zachovalé náhrobky ze starého hřbitova, který vznikl roku 1635. Na dnešním tzv. novém hřbitovu díky tomu najdete přibližně šest stovek náhrobků, z nichž některé již pamatují více než tři století (podle jiných informačních pramenů jsou jich jen stovky tři, což mi přijde i pravděpodobnější – ale opravdu jsem je nepočítal).
Samotný hřbitov se nyní rozkládá vedle Veselské ulice a od roku 1994 je vyhlášen za kulturní památku ČR. Hřbitov, který obklopuje tradiční kamenná zeď, má plochu téměř 2.800 m2 a přibližně dvě třetiny náhrobních kamenů – tzv. macevů – je novodobých, jedna třetina sem byla přenesena z původního hřbitova u liechtensteinského panského dvora. Nejstarší náhrobek údajně pochází ze 16. století. Ani novodobé dějiny hřbitova nejsou zcela bez kazu. Po II. světové válce byla zbourána márnice, v roce 1959 zde byl odhalen památník obětem holocaustu a v roce 2009 bylo více než 60 náhrobků poškozeno vandaly.
Hřbitov byl naposledy rozšířen v roce 1908. V současné době by již snad měl být na zdejším informačním centru k dispozici i materiál o židovské komunitě a jejich památkách v Uherském Ostrohu. Židovský hřbitov je volně přístupný v otevírací době městského hřbitova a jeho návštěvu – stejně jako prohlídku celého města - mohu každému jen a jen doporučit.