Loading...
Na to, že má Uničov jen něco málo přes 10 000 obyvatel (i s přilehlými rybníky, tedy myěleno integrovanými obcemi) je město až překvapivě zaplněno všemožnými památkami. No není to samo sebou. Jeho založení se klade do roku 1213, kdy město mělo vzniknout z rozhodnutí markraběte Vladislava Jindřicha a po potvrzení jeho bratra, Přemysla Otakara I. 1223 můžeme Uničov považovat za nejstarší potvrzené město na území dnešních Čech i Moravy. Za podobně starý se považuje takový Bruntál, ale to je už Slezsko.
Velkou část své historie byl Uničov městem královským, takže jeho správa podléhala přímo panovníkovi. Královská privilegia byla odňata v roce 1850, ale to už beztak bylo v souvislosti s novým správním systémem celé monarchie, kdy se začalo přecházet od systému panství na systém více občanský, tedy jako známe dnes, kdy postupně vznikaly okresy a kraje.
Jakožto centrum v severní části Hornomoravského úvalu do města přicházeli povětšinou řemeslníci a obchodníci, ale jak to v podobných městech bývalo, usídlili se tu i církevní instituce. Asi ve 30. letech 14. století přišli do Uničova řeholníci. Jižně od náměstí u tehdejších městských hradeb začali budovat své sídlo, které tak má gotické základy. Nerušený vývoj kláštera zhatily války husitské, tak i později několik požárů.
Noví řeholníci přišli do kláštera roku 1620 a vykonávali řeholi podle pravidel menších bratří, neboli minoritů. Zejména v 18. století se klášter značně rozvíjel po stavební stránce, takže dnešní podoba budov je značně zbarokizovaná. Klášter později upadl do hospodářských potíží, takže byl zrušen vlastními minority v roce 1815. Město jeje potom využívalo k různým účelům, převážně školským, kterým nakonec slouží dodnes i s novou přístavbou.
Každý klášter míval svůj kostel, což platilo i v Uničově. Kostel Povýšení sv. Kříže nějakou dobu využívala i škola, po druhé světové válce ale značně chátral. Užíván byl i jako sklad např. zeleniny. V 60. a 70. letech minulého století začalo postupná oprava spojená s archeologickým průzkumem. Interiér chrámu se dočkal citlivé obnovy, zachovány byly i části původní výbavy (části oltářů, kazatelna). Místo hlavního oltáře zaujaly v roce 1987 velkolepé varhany Rieger-Kloss z Krnova, které patří ke špičkovým nástrojům své doby. Nástroj má na 52 rejstříků, tři manuály a pedál, obsluha je kombinací mechanické a elektrické části.
Jednolodní kostel ale už od roku 1983 slouží jako koncertní síň, kde se pořádají koncerty převážně klasické hudby, komorní, nebo akustické. Pořádají se tu ale i akce společenské (svatby), aj.