Loading...
Jsou dny, kdy se smráká o něco dřív. Jejich protiváhou jsou v ročním cyklu úsvity dřívější, rána prozářená prvními slunečními paprsky a pozlacujími vše, čeho se dotknou. A právě za takového nádherně projasněného sobotního rána jsem se ocitl po jízdě vlakem v Uničově, chtěje přesedlat na bus k Rabštejnu. Ten mi jel ale až za 75 minut. A já, když viděl vzdálenou siluetu historického jádra města, jehož věže už byly ostřelovány prvními slunečními šípy, neodolal jsem a vyrazil na zrychlený průzkum centra. O některé věci poznané už jsem se v předchozích článečcích se čtenáři podělil, zbývá ještě dodat dortu tu příslovečnou třešeň... a tou se pro mne stala prohlídka uničovského hlavního náměstí.
Je jedním slovem... překrásné! Po jeho prohlídce by se chtělo člověku vrátit proti proudu času a zjistit, jak vypadalo původně, krátce po založení královského města v roce 1213, jenže v té době bychom tady asi moc stavebních skvostů neviděli. Ani později ve středověku. Dominantní Radnice, která je umístěna přibližně ve středu jižní poloviny rynku, tak ta jej v současné podobě krášlí až od 19.století, kdy byla ta stará celá přestavěna v novorenesančním slohu. Tehdy ale Uničov ani zdaleka neobývalo tolik obyvatel jako dnes (více jak 11 tisíc), prudké navýšení populace totiž nastalo až po vybudování blízkých velikých strojíren v roce 1948.
Původní budova Radnice nejprve bývala gotickým tržním domem, týnem, kde kupci překládali zboží. Díky následujícím přestavbám se z ní gotický styl zcela vytratil. Od rohu Radnice se směrem k nebesům začala postupně vypínat čím dál vyšší věž, která byla po finální dostavbě doplněna pavlačí pro strážného. Jeho oči se pak při pohledu na dlažbu náměstí nacházely přibližně o 40 metrů výš. Pokud ale neměl strach z výšek, určitě mu to nevadilo. Výhled z přístupné věže dnes ocení především turisté, kteří za příznivého počasí mohou pozorovat hrad Bouzov i Jeseníky. Lichoběžníkovou plochu náměstí (o délce asi 100 m a největší šíři 75 m) pak uvidí kromě dnů, kdy je zahaleno mlhou, kdykoliv...
Obřadní síň Radnice bývala prve kaplí, která byla k západní straně budovy přistavěna v 17.století. Mohutné kryté schodiště na východní straně vzniklo až o 100 let později.
Kromě věže je součástí prohlídky Radnice i archeologická výstava Pravěk Uničovska a malá expozice hodinových strojů a dějiny uničovské Radnice.
Příbytek konšelů ale není tou nejatraktivnější stavbou na rynku. Ten je samozřejmě kol dokola obklopen frontou půvabných historických měšťanských domů, ale v severní částí náměstí se nachází jeho nejvýznamnější památka - Mariánský sloup. Odborníky bývá označován - hned po tom olomouckém - za nejkrásnější na Moravě. Jeho autory se stali význační barokní umělci Severin Tischler a Georg A.Heinz a dokončili jej roku 1743.
Dosahuje výše více jak 20 metrů a úplně nahoře jej zdobí soubor Panny Marie Immaculaty. Pod ní se nachází plastiky svatého Jana Nepomuckého, Antonína a Ondřeje. Pod nimi jsou na sloupech umístěny sochy svatého Karla Boromejského, Bartoloměje, Jakuba a Jana Sarkandera. Nejnižší část sloupu pak zdobí skulptury poslední čtveřice světců – svatého Floriána, Josefa, Jiřího a Tadeáše. Součásti výzdoby mariánského sloupu je veduta Uničova a reliéfy ze života sv. Jana Sarkandera a sv.Jana Nepomuckého, celé sousoší pak doplňují sošky andělíčků se štíty.
Těžko laikovi posoudit, jestli je hezčí památkou radnice anebo ten morový sloup... ale jisté je, že by bez nich náměstí nemělo svoji charakteristickou podobu, tolik jej odlišující od od všech těch jiných.
(Rynek krášlí i dvě starobylé kašny, ale při mé návštěvě na konci března v nich nebyla voda, takže jsem kolem nich jen nevšímavě prohučel...)