Uničov

Téměř dvanáctitisícový Uničov patří mezi naše nejstarší města. Může se tedy právem chlubit bohatou historií i množstvím zajímavých památek. Bývalé královské město, ležící na hranici rovin Hané a pohoří Hrubého i Nízkého Jeseníku, bylo založeno moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem již v roce 1213. Přesně o deset let později toto potvrdil i jeho bratr, král Přemysl Otakar I. Uničov tak má nejstarší městskou listinu na území celé České republiky. Město později podporovala další sourozenecká dvojice, markrabě Jošt a císař Karel IV. Městské výsady a práva následně ještě rozšířili králové Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský.

V roce 1770 se zde – na přelomu srpna a září - setkávají rakouský císař Josef II. s pruským králem Friedrichem II. Město se tak na chvíli stává „hlavním městem“ monarchie a tato událost bývá každoročně připomínána při městských slavnostech na Masarykově náměstí. O královská privilegia Uničov přijde až po revolučním roce 1848.

Centrem města tedy je – jak již bylo naznačeno – Masarykovo náměstí. Má tvar nepravidelného lichoběžníku a plochu 13.719 m2. Nachází se zde nejen radnice a Městské informační centrum s malou galerií v jednom z měšťanských domů, ale i relativně vysoký počet dalších historických památek. Začněme tedy historickou i historizující budovou uničovské radnice.

Zdejší radnice pochází z přelomu 14. a 15. století a původně byla tržním domem. Tato gotická stavba prošla mnoha přestavbami, z nichž rozhodující byly zejména přístavba věže s ochozem pro strážce (16. stol.), kaple (17. stol., dnes obřadní síň) a mohutného schodiště (18. stol.). Dnešní pseudorenesanční podoba, se 45 metrovou věží v severovýchodním rohu, je výsledkem rozsáhlé přestavby v 19. století. Radniční věž slouží i jako rozhledna. Přístup na ni je možný za desetikorunový poplatek v období od dubna do října v nedělních odpoledních hodinách, o prázdninách navíc každou celou hodinu v otevírací době Městského informačního centra. A uničovské historické památky - nejen na náměstí TGM - z věže uvidíte v jiné podobě.

Nejcennější a nejkrásnější památkou na náměstí je barokní morový Mariánský sloup Neposkvrněné Panny Marie, tedy Immaculaty. 22 metrů vysoký sloup z roku 1743 je považován za druhou nejkrásnější barokní stavbu tohoto typu na Moravě (po „unescové“ sv. Trojici v Olomouci). Jedná se o mimořádné dílo významných barokních umělců Jiřího Antonína Heinze a Severina Tischlera. Sloup zdobí sochy svatých i andělů, a také plastické reliéfy. Více informací o této památce a důvodech její stavby naleznete na adrese https://www.turistika.cz/mista/unicov-barokni-morovy-sloup-p-m-immaculaty.

Náměstí zdobí také dvě zajímavé barokní kašny z poloviny 18. století, které původně sloužily k zásobování uničovských občanů vodou. Ta sem byla přiváděna v potrubí z borovicového dřeva od Nové Dědiny. Na severní straně náměstí, poblíž téměř stejnojmenné kultovní hospody, se nachází kašna s orlem, na jižní straně náměstí je kašna se sochou Neptuna. Obě kašny jsou v podstatě kamenné nádrže; na jedné z nich je umístěna socha Neptuna, který se opírá o vědro s vodou, na druhé orel s roztaženými křídly a pařátem, drtícím žábu a hada.

Na náměstí TGM se také nacházejí památkově chráněné měšťanské domy Jedná se většinou o domy barokní (arkádový dům č. 22 býval sídlem moravských zemských stavů) nebo klasicistní, mnohé z nich však dodnes „nezapřou“ svůj goticko – renesanční „původ“. Sklepení jednotlivých objektů jsou – z pochopitelných důvodů – běžným návštěvníkům nepřístupná, ale mnohdy se skutečně jedná o součást gotického jádra domů s původními průchozími lomenými oblouky. Architektonicky výrazný dům s „gotickými“ okny a arkýřem je naopak pseudogotickou stavbou z roku 1911. Z tohoto období pochází i secesní a historizující podoba některých objektů. Vzhled domů na náměstí byl sjednocen již koncem 18. století, jejich historická podoba je však mnohdy, bohužel, narušena necitlivými stavebními úpravami ve II. polovině 20. století.

Současná podoba náměstí pochází z roku 2009. Akce za několik desítek milionů korun v podstatě zrušila trávníky a ostatní zeleň a přiblížila jeho podobu údajnému vzhledu minulých století.

Masarykovo náměstí v Uničově bylo odjakživa historickým centrem města. I dnes na něj najdeme velmi zajímavé a cenné památky.

RADNICE

První podoba radnice pochází z 2. poloviny 14. století nebo z počátku 15. století. Původní gotický ráz stavby změnilo několik přestaveb. Původně byla stavba tržním domem, kde se vykládalo cizí zboží. V severovýchodním rohu byla přistavěna věž, která postupně vyrostla až do výše 45 metrů a byla doplněna pavlačí pro strážce věže. V 17. století byla k západní straně radnice přistavěna kaple, sloužící dnes jako obřadní síň, a v 18. století ozdobilo východní stranu mohutné schodiště. V 19. století byla radnice přestavěna v pseudorenesančním stylu. Dnes zde sídlí městský úřad.

MARIÁNSKÝ SLOUP

Nejkrásnější památkou na náměstí je Mariánský sloup, který nechal vybudovat uničovský děkan Ondřej Richter a uničovské bratrstvo Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Autory tohoto mimořádného díla jsou významní barokní umělci Georg A. Heinz a Severin Tischler. Sloup byl dokončen roku 1743 a byl symbolickým poděkováním za záchranu města před husity roku 1424, poté před Kumány roku 1463, i také památkou na oběti morové nákazy. Na sloupech kamenného jádra sousoší stojí v nejnižší části sochy sv. Josefa, sv. Floriána, sv. Jiří a sv. Tadeáše. Nad nimi na sloupech jsou sochy sv. Bartoloměje, sv. Karla Boromejského, sv. Jakuba a sv. Jana Sarkandera. Ve výklencích nahoře jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Ondřeje, sv. Barbory a sv. Antonína. Sloup je ukončen ve výšce 22 metrů impozantní sochou Panny Marie Immaculaty s pozlacenou korunou. Součástí plastické výzdoby jsou reliéfy s výjevy ze života Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera, veduta Uničova a P. Marie Ochranitelky. Sousoší je doplněno soškami andělíčků se štíty, na nichž byly uvedeny důvody této velkolepé stavby, která je po sloupu sv. Trojice v Olomouci považována za nejkrásnější Mariánský sloup na Moravě.

MĚŠŤANSKÉ DOMY NA NÁMĚSTÍ

Uničov je jedním z nejstarších měst u nás a původní zástavba města sestávala s výjimkou farního kostela zřejmě z dřevěných, částečně zapuštěných objektů. Kamenné domy začaly kolem náměstí a hlavních ulic vyrůstat ve 14. a 15. století. Několikrát město poškodily požáry a třicetiletá válka. Koncem 18. století se sjednotil vzhled měšťanských domů, většinou se jednalo o jedno- či dvoupatrové objekty na úzkých středověkých parcelách, jejichž průčelí vrcholila atikami, kryjícími valbové střechy s hřebenem kolmým k uliční frontě. Zadní štíty domů byly převážně bedněné. Ve vedlejších ulicích zůstala řada domů jen přízemních. Od 2. poloviny 19. století byla řada původních domů nahrazena stavbami o větší šířce parcel, s fasádami z období historických slohů či secese. Nejvýraznější je v tomto směru novogotický dům ve středu jižní fronty náměstí. Bohužel většina fasád byla těžce poničena při opravách po roce 1950. Domy na náměstí jsou památkově chráněny jako celek. Historickou hodnotu má dům č. 22, což je barokní stavba s arkádovým nádvořím, která bývala sídlem moravských zemských stavů. Cenný je také barokní dům č. 23 a renesanční domy č. 3 a 33. V pseudogotickém stylu je postaven nápadný dům s arkýřem a gotickými okny pocházející z roku 1911.

KAŠNY

Na náměstí se zachovaly také dvě zajímavé kašny. Jednou z nich je kašna s Neptunem, což je kamenná nádrž se sochou vládce vodní říše, který se opírá o vědro s vodou. Byla postavena v 18.století. Sloužila k zásobování občanů vodou, která se přiváděla potrubím z borovicového dřeva až od Nové Dědiny.

Na druhé kašně je umístěn orel s roztaženými křídly a pařátem, kterým drtí žábu a hada. Také tato kašna pochází z 18.století.

HISTORIE MĚSTA

Královské město Uničov bylo založeno okolo roku 1213 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Uničov vlastní nejstarší městskou listinu na území Čech a Moravy. Privilegia města dále rozšířil roku 1234 Přemysl Otakar II. o právo mílové, soudu, hrdelní, ale zejména právo horní. Uničov se měl stát střediskem těžby rud a drahých kovů, ale ložiska nebyla dost vydatná. Proto se pozornost panovníků soustředila na jiné výnosnější lokality - Jihlavu a Kutnou Horu.

Po roce 1327 město začalo budovat kamenné hradby, které nahradily palisádovou ochranu. Znamenalo to rozvoj obchodu a řemesel a Uničov se stal důležitým obchodním a strategickým centrem při cestách z východu do Prahy. Uničovští kupci mohli od cizích kupců, kteří cestovali přes město nakoupit zboží. Jak Karel IV., tak markrabě Jošt usnadňovali uničovským měšťanům obchodování. Hlavní slovo ve městě měli němečtí kolonisté, kteří se do kraje dostali během německé kolonizace za Přemyslovců a Lucemburků. Správu města ovládali až do husitských válek.

Roku 1422 město obsadil litevský kníže Zikmund Korybutovič, jehož husité zamýšleli učinit novým panovníkem. Kníže zlikvidoval německou správu města a ve farním kostele zavedl katolické a husitské mše. Město se na několik let stalo jednou z významných bašt husitství na Moravě. Po vítězství Jiřího z Poděbrad byli Němci vyhnáni a jejich majetek byl zabaven. Král Jiří z Poděbrad město osobně navštívil ve dnech 31. března - 1. dubna 1469. Upevnil jeho českou správu a 4. dubna udělil městu velké privilegium, v němž stanovil, že Uničov navždy zůstane královským městem. Majetek vyhnaných Němců připadl městu, jemuž král současně potvrdil i stávající uničovské výsady.

Uničov zachoval věrnost i králi Vladislavu Jagellonskému, který potvrdil městu dosavadní výsady a udělil městu i další práva. Roku 1479 odstoupil Vladislav Moravu společně se Slezskem a Lužicemi uherskému králi Matyáši Korvínovi, jenž městu velkoryse prominul jeho vzpurnou minulost, kdy proti němu bojovalo na straně Jiřího z Poděbrad, a dokonce mu potvrdil všechna předchozí privilegia.

Až do Bílé Hory prožívalo město období hospodářského rozkvětu a zachovalo si výhradně český ráz. Za účast na stavovském povstání bylo městu roku 1622 odňato privilegium královského města a do svého vlastnictví jej jako léno od panovníka převzal rod Lichtenštejnů. Roku 1629 se měšťané proti trestu odvolali, požádali o nové prošetření a královská kancelář roku 1632 město od rozsudku osvobodila.

Třicetiletá válka městu přinesla bídu a utrpení. Švédové vtrhli na Moravu roku 1642, oblehli město a 6 dnech odporu 18. června Uničov podlehl přesile. Další rána postihla Uničov 2. června 1643, kdy velký požár zničil většinu města i s předměstím. Švédové zůstali v Uničově až do konce války a odešli teprve roku 1650. Následky švédské okupace a požáru pociťovalo město ještě dlouhá léta. Někdejší sláva byla nenávratně pryč, obchod stagnoval a hospodářské potíže město řešilo rozprodáváním majetku.

Nejvýznamnějším okamžikem v ospalém životě venkovského městečka se roku 1770 stalo setkání rakouského císaře Josefa II. s pruským králem Fridrichem II. Uničov se stal v týdnu od 31. srpna do 7. září centrem habsburské monarchie.

V roce 1850 se uzavírá historie Uničova jako královského města. Změny vyvolané revolučním rokem 1848 znamenaly pro město odnětí královských privilegií a další provincionalizaci. Hospodářský i politický význam Uničova v rámci monarchie se stal zcela nepatrným.

Největší zlom v historii Uničova nastal po skončení 2.světové války. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, národnostní charakter města se proměnil. V roce 1948 začala výstavba gigantického strojírenského závodu, který potřeboval nové zaměstnance. Přibývalo obyvatel, rostla sídliště, školy, domy, Uničov se rozrůstal. Obyvatelé dostali moderní kino, fotbalový i zimní stadion, Koupaliště, minigolf. Zelenou měly sportovní i kulturní aktivity.

Město se výrazně změnilo v posledních letech - opravené fasády domů, restaurované památky a moderní infrastruktura činí z Uničova atraktivní město 21. století.

www.unicov.cz

http://www.hrady.cz/index.php?OID=5429

http://www.hrady.cz/index.php?OID=5439

http://www.hrady.cz/index.php?OID=7773