Vápenná - Vycpálkův lom
Turistické cíle • Ostatní • Zajímavost
První zmínky o těžbě vápenců v okolí Vápenné pocházejí z počátku 17. století. Je však nepochybné, že k ní docházelo i dříve. S postupem času dochází k rychlému rozvoji těžby. Od druhé poloviny 19. století zde byly objemy těžby ve Vápenné absolutně největší v celé jesenické oblasti.
Vycpálkův kamenolom je situován na jižním svahu Haspelberku (500 m). Původně nesl jméno Zothe-Brand-Bruch podle majitele, kterým byla firma Jan Zothe z Velké Kraše. Po znárodnění byl v roce 1949 přejmenován na památku odborářkého pracovníka Jana Vycpálka, jehož pamětní deska se nachází u vstupu do lomu. Krátce nato se zásoby vápence vyčerpaly a po roce 1959 zde byla těžba ukončena. Dnes je lom opuštěný a zatopený.
Dnes je lom proslulý především mezi mineralogy, kteří sem chodívají hledat červenohnědé krystaly hessonitu (odrůda granátu) dosahující pozoruhodných velikostí.
Známý lom, nejen možností koupání, ale i výskytem hesonitů (metamorfovaných českých granátů Velkých i jako křepelčíí vejce) a dalších nerostů. U ústí cesty je poničený pomník Jana Vycpálka.
Samotný lom zabírá většinu vrchu a má tři části, v té nejblíže cestě se dá koupat, v té nejzadnější najdeme hesonity.
Zatopený lom Vycpálek, nazývaný také lom Jana Vycpálka nebo Vycpálkův lom se nachází v Žulovské pahorkatině, asi 1,5 kilometru severovýchodně od obce Vápenná, a to při komunikaci, vedoucí k osadě Zelená Hora. Jedná se o jeden z nejznámějších zatopených lomů celé oblasti a svého času býval označován názvem Zothe-Brand-Bruch nebo Haspelberg. Lom je opuštěný již od roku 1959 (občas se uvádí také rok 1969) a podle mnohých se jedná nejen o lom nejznámější, ale i o jeden z nejkrásnějších. Své jméno získal po odboráři Janu Vycpálkovi, který zde má také svůj žulový pomník s podobiznou a nápisem „Jan Vycpálek jest nám příkladem". Současně se jedná o jednu z pozoruhodných mineralogických lokalit, která je na území České republiky unikátním nalezištěm krystalů tmavě červeného hesonitu, tedy tzv. plovoucího granátu z kategorie grossularů. Grossular je přitom provázen například šedozeleným epidotem, hnědým vesuvianem, bílorůžovým wollastonitem, křemenem, kalcitem nebo vzácným šedorůžovým titanitem.
Tento částečně zatopený kamenný lom má přibližně 40 metrů v průměru (celková plocha žulového lomu je však nějakých 100 x 50 m), přičemž příchodu je snadný přístup k vodě a z druhé strany jej uzavírá Vysoká skalní stěna. Zajímavé skály jsou zde velkou atrakcí, ale mnoho lidí znám lom hlavně jako místo, kde je umožněno koupání na vlastní nebezpečí. Znalce v oboru mineralogie a geologie možná potěší také fakt, že zde naleznou i - pro oblast žulovského plutonu typické – taktity. Odborná literatura používá ve spojení s lomem Vycpálek také výrazy jako devon, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast – silezikum, kra hrubě zrnitého kalcitického mramoru, uzavřeniny ve vnější zóně krystalů, „voštinové“ krystalové plochy granátů vypreparovaných z mramoru nebo nalezy sběratelsky atraktivních ukázek typické asociace kontaktních minerálů, vytvořené na styku granitu s mramorem.
Pro nás běžné turisty a romantiky se však jedná o půvabné místo se skálou nad jezírkem, na které nás upozorní nejdříve dřevěný ukazatel v křižovatce a později také výrazné kamenné zídky po levé straně silničky, stoupající k osadě Zelená Hora. V jeho těsném sousedství se nachází také kamenná chata a jakési monstrum z prefabrikátů, zřejmě kostra nějakého plánovaného skladiště kamene. Horní část lomu se - alespoň podle dostupných indformačních pramenů - nachází v nadmořské výšce 505 metrů.