Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Pozoruhodné šlechtické rodové pohřebiště zvané Scaliger je jistě nejznámější veronskou „atrakcí“ tohoto typu, ale určitě ne záležitostí zcela unikátní nebo alespoň nejstarší. Touto prioritou se může honosit sarkofág muže jménem Guglielmo di Castelbarco, umístěný na vrcholu vstupní brány někdejšího dominikánského kláštera. Tedy v těsné blízkosti největšího veronského kostela Santa Anastasia, kde byli pohřbíváni jen ti nejvýznamnější a nejbohatší z řad veronských. A tím Guglielmo neboli Vilém (+1320), pocházející z rodu vlastnícího mj. horské oblastí v okolí Trenta, zřejmě skutečně byl. I on se, koneckonců, zařadil mezi zástupce rodiny, která v oblasti regionální politiky (starostování ve Veroně) předběhla i členy věhlasného rodu della Scala.
Guglielmova hrobka je vlastně klasické velké gotické ciborium (tedy nadoltářní baldachýn nesený čtyřmi sloupy) s lomenými oblouky a sedlovou střechou. Samotný sarkofág zdobí dva heraldičtí lvi a Panna Marie s dítětem. Postava šlechtice leží na víku schrány jakoby na márách, což se stalo inspirací pro další podobné veronské hrobky. V reliéfní výzdobě nechybí ani řada svatých, např. Dominik, Petr Mučedník, Jiří a Michael. Ty doplňuje Maruška se sv. Janem a téma Zvěstování.
Za autora celé archy je považován Mistr Rigino di Enrico. Jedná se také o vskutku mistrovskou řezbářskou práci, kde postava na sarkofágu vypadá jako „portrét spícího“. To ocenili i romantičtí malíři a básníci, kteří tuto mramorovou hrobku – a její nezpochybnitelnou krásu, kterou údajně ocenil rovněž rakouský císař - ve svých dílech evidentně velmi obdivovali. A později je vystřídali významní světoví fotografové. Pro mnohé však prý byl fascinující zejména fakt, že se nejedná o žádný pomník, ale o skutečný hrob.