Viniční sloup na Proseku
V minulosti sloužily viniční sloupy jako součást vymahatelnosti viničného práva. Jak je všeobecně známé, Karel IV silně podporoval rozvoj vinařství. Zajistil kvalitní sazenice z Rakouska i zkušené vinaře z Burgundska. Královským městům udělil privilegia pro pěstování, i výrobě vína. Rozvoj vinařství podpořil i právním zajištěním. Zřídil funkci perkmistra hor viničních a stanovil viniční řád. Viniční sloupy sloužily právě k vykonávání potřebných exekucí při porušování viničního řádu. Tresty byly dost přísné a řekl bych definitivní. Kdo škodil a kradl na vinicích ve dne, ztratil bez milosti ruku a majetek. Kdo škodil v noci, přišel o život i majetek. Viniční sloup tedy sloužil jako výstraha i jako místo pro vykonání trestu. Za Karla IV prostě nebylo žádné třikrát a dost. Při pozdějším úpadku vinic sloupy přestaly plnit původní funkci, začaly sloužit jako boží muka, nebo kapličky.
Viniční sloup na Proseku pochází z poloviny 17 století. Stával v Prosecké ulici. Sloup stál na podstavci 189cm vysokém, který byl ještě na 50cm vysokém stupni. V roce 1965 byl sloup pobořen kamionem. Bylo zjištěno, že válcová část sloupu je zděná, tedy jednalo se pouze řemeslnou práci místního zedníka. V roce 1994 byla vytvořena replika sloupu, která stojí na dolním konci prosecké pěší zóny. Docela vhodně náměstíčko doplňuje. Známější viničný sloup stojí na Křižovnickém náměstí přímo před Staroměstskou mosteckou věží. Tento sloup vytvořil J. J. Bendl a je mnohem zdobnější. Jako viniční sloup byl považován i morový sloup, který nyní stojí kousek od zoologické zahrady směrem nahoru k Bohnicím.