Výhledy z hradu Buchlova
Krásný hrad vypínající se nad krajinou Slovácka z prostředního trojvrší „Hříběcích hor“ jistě není třeba blíže představovat. Je vynikající ukázkou středověké pevnostní architektury, což při obhlídce jeho vnější podoby a prohlídce interiérů zajisté ocení všichni návštěvníci. Navíc je tady čeká bonus v podobě vyhlídky z temena jedné z mohutných hranolových věží, které se (spolu s paláci) k nebi tyčí z hradního jádra hned dvě. Protože byl Buchlov nad slováckou rovinou zbudován v majestátní poloze, čeká nás z ní za příznivého počasí skvělý a nezapomenutelný kruhový výhled. Nejprve asi naše oči sklouznou do hlubiny pod námi, aby se na jednotlivé prvky hradu potěšily pohledem z ptačí perspektivy, a pak už se zaostří na okolní krajinu.
Směrem k východu se zarazí o blízký vrch Modla (510 m), jehož vrchol je ozdoben kaplí sv.Barbory, která sloužila jako rodová hrobka majitelům buchlovského panství. Zalesněný jižní sráz Modly je poset bizarními pískovcovými skalními útvary tvořícími miniaturní skalní městečko, jenže to je kvůli strmému svahu kopce dosti těžce přístupné.
Na opačné západní straně obzoru dominuje 548 m vysoký Holý kopec, pod jehož vrcholem se rozkládalo veliké pravěké hradiště z doby bronzové a začátku doby halštatské. Do dnešní doby se z něj zachovaly až 5 m vysoké valy, které byly v minulosti důmyslně spojeny s místními skalními výchozy. Na temeni kopce se vypínají bizarní skalky zvané Varhany a nad zúženým údolím Dlouhé řeky mající podobu krátkého kaňonu zase Zbořené zámky, mohutný mrazový srub vysoký téměř dvacet metrů.
Směr k severu umožní pohled na dosud zachovaná bohatě zalesněná pásma v centrální části chřibských hřebenů, kopců, kopečků a jiných vyvýšenin...
...a jižním směrem se nabídne široké panoráma obcí, polí, vinic a sadů chřibského podhůří a slovácké nížiny, jíž na vzdáleném horizontu ohraničuje dlouhá příhraniční hradba Bílých Karpat.
Tohle je ale dobře viditelné jen za opravdu pěkného počasí anebo až odpoledne. Já tu posledně byl už na první prohlídce hradu a směrem ke Karpatům byl pohled kvůli ostře zářícímu slunci naprosto znemožněn a o fotografování Buchlovic a slováckých rovin se mi mohlo jen tak zdát.
Závěrem bych chtěl upozornit ještě na jednu věc. Všichni jistě dobře známe populární lidovou písničku Ej, od Buchlova větor věje..., jenže on není vítr jako vítr.
Při jedné z mých minulých prohlídek hradu to nahoře na vyhlídce ke své velké nelibosti zjistil jeden pán s kloboukem, kterému nárazový vítr ve mžiku odfoukl jeho oblíbenou pokrývku hlavy až dolů na nádvoří...