Kašavský hřbitov
Má zvláštní polohu. Nerozprostírá se totiž u místního kostela, ale ve stráni východně nad obcí, přičemž se mezi kostelem a hřbitovem nachází rozsáhlý areál místní školy. Vypadá to, jako by k odchodu na místo posledního odpočinku „živí“ bránili mrtvým...
Ve skutečnosti se původní starý hřbitov až do roku 1834 rozkládal v centru obce okolo chrámu sv.Kateřiny a pohřbíváni zde byli i obyvatelé ze sousední vesnice Držkové. Protože byl ale malý, jeho kapacita omezená a navíc se nacházel v nejobydlenější části Kašavy, museli místní zapřemýšlet o umístění hřbitova nového. Ve svahu pole východně nad středem obce byl proto v květnu roku 1859 zbudován nový a v říjnu téhož roku slavnostně vysvěcen. Kromě místního katolického kněze se jej účastnili také jeho evangeličtí kolegové, neboť se zde měli pohřbívat i evangelíci z Kašavy, Vlčkové a Podkopné Lhoty. Držkovští ne, ti měli být po smrti převezeni na hřbitov do Hošťálkové.
Do současnosti se areál kašavského hřbitova rozrostl do velikosti 2402 metrů čtverečních a je na něm umístěno více jak 220 hrobů, v nichž jsou pohřbeni obyvatelé Kašavy, Držkové a Vlčkové. Kvůli hustě nakupeným hrobům a jejich neutěšenému stavu (chybí k nim přístupové pěšiny, což je zvláštně za pohřbů ve svažitém terénu nepříjemnou záležitostí), se spolek obcí Kašavy, Držkové a Vlčkové rozhodl k velké revitalizaci hřbitova a zadal projekt na jeho úpravu ing. Miroslavu Balajovi.
Ten nakonec vypracoval dvě varianty: v té první nákladnější se počítá s přesunem 122 hrobových míst, druhá je ekonomicky výhodnější a „stěhovalo“ by se při ní hrobů jen asi 70. V každém případě pro obě varianty platí podstatné rozšíření veřejného osvětlení, laviček a zeleně (počítáno je i se stromy, které hlavně v létě poskytnou tolik potřebný stín) a samozřejmě také rozšíření plochy hřbitova o dalších minimálně 60 míst. V plánu je i kolumbárium...