TURISTIKU PODPORUJÍ

61 583 turistů a cestovatelů

112 630 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů

1 403 302,- odměny za články

Praha

Tipy a novinky pro turisty

Novoměstská radnice Praha

Chaty a chalupy (33)

Mapa Praha a okolí

Hlavní město ČR a jedna z nejkrásnějších metropolí v Evropě. Turisty sem láká architektura (chrám sv. Víta, Pražský hrad, Karlův most, Národní divadlo nebo Staroměstské náměstí s Orlojem), jedinečná atmosféra i noční život. Prahu jako na dlani si můžete prohlédnout hned z několika míst: Letná, Vyšehrad, Petřín nebo Žižkovská věž. Krásné výhledy nabízí i projekty Nové byty Praha od Metrostav Development.

Tip:

Turistické cíle a oblíbená místa v Praze (1 916)

Památky a muzea (778) Příroda (110) Technické zajímavosti (47) Výletní místa a parky (40)

Tipy na výlet (406)

Trasy (171)

> Do přírody > Na kole > Za kulturou

> Cyklotrasy > Pěší trasy

Evropa ›

Moje ›

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa

Tipy na výlet vybrat: vše / nic

↓

Druh vybrat: vše / nic

Do přírody

Na golf

Na hory

Na kole

Se psem

Vinařská turistika

Za gastronomií

Za kulturou

Za sportem

Náročnost vybrat: vše / nic

Pro zdatnější

Romantika

Rodina s dětmi

Délka vybrat: vše / nic

Vycházka - půldenní

Celodenní výlet

Putování (více dnů)

Turistické cíle vybrat: vše / nic

↓

Doprava vybrat: vše / nic

Autobusová zastávka

ŽST

Letiště

Žel. stanice

Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic

Vesnice

Městečko

Město

Osada

Samota

Městská část

Hlavní město

Přístav

Místní část

Náměstí

Ulice

Městys

Ostatní vybrat: vše / nic

Bivak

Hraniční přechod

Infocentrum

Nordic walking point

Ostatní

Turistická známka

WebKamera

Zajímavost

Památky a muzea vybrat: vše / nic

Hrad

Zámek

Zřícenina

Trosky

Kaple

Klášter

Pomník

Kříž

Chata

Muzeum

Bouda

Kostel

Památník

Měšťanský dům

Salaš, koliba

Letohrad

Farma

Hřebčín

Zámeček

Tvrz

Skanzen

Hradiště

Rotunda

Statek

Dům, budova

Chrám

Hřbitov

Hradby

Lapidárium

Kašna

Socha

Boží muka

Hrádek

Panský dvůr

Rychta

Pevnost, opevnění

Radnice

Drobné památky

Mešita

Synagoga

Příroda vybrat: vše / nic

Hora

Kopec

Štít

Vrchol

Jezero

Potok

Pleso

Rybník

Vodopád

Propast

Minerální pramen

Jeskyně

Krasový útvar

Údolí

Skalní útvar

Jezírko

Řeka

Říčka

Pohoří

Údolí, dolina

Kaňon

Sedlo

Travertíny

Planina

Hřeben

Louka

Pramen

Kámen

Zahrada

Rašeliniště

Slatě

Památný strom

Přírodní park

Ostrov

Sopka

Pobřeží

Poušť

Park

Rokle

Přírodní památka

Vodní nádrž

Studánka

Soutěska

Tůň

Pláž

Poloostrov

Bažina, mokřady

Sport a rekreace vybrat: vše / nic

Lázně

Rekreační oblast

Koňská stezka

Aquapark

Letovisko

Koupaliště

Ledovec

Ski areál

Golf

Půjčovna lodí

Cyklo bar - hospůdka

Cyklo shop - servis

Potápění

Zábava, atrakce

Půjčovna kol

Vinařský cíl

Technické zajímavosti vybrat: vše / nic

Důl, štola, šachta

Elektrárna

Jez

Lanovka

Mlýn

Most

Přehrada

Rozhledna

Technická památka

Zvonice

Výletní místa a parky vybrat: vše / nic

CHKO

Chodník, naučná stezka

Národní park

Odpočinkové místo

Orientační bod

Poutní místo

Rezervace

Rozcestí

Turistická trasa

Turistické destinace

Vyhlídka

Výletní místo

ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic

Arboretum

Botanická zahrada

ZOO

Trasy vybrat: vše / nic

↓

Typ vybrat: vše / nic

Autem

Balónem

Běžecká trasa

Běžky

Cyklotrasa

Golf

In line brusle

Pěší trasa

Po vodě

Ski areál

Náročnost vybrat: vše / nic

Malá náročnost

Střední náročnost

Velká náročnost

Cestopisy vybrat: vše / nic

Tipy a novinky vybrat: vše / nic

Rady a tipy vybrat: vše / nic

↓

Doprava

Jídlo a ubytování

Ostatní

Peníze a ceny

Práce a život

Zdraví a bezpečnost

Moje dovolená vybrat: vše / nic

↓

Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic

Jaro

Léto

Podzim

Zima

Délka dovolené vybrat: vše / nic

Méně než 1 týden (do 6 dní)

1 týden (7-9 dní)

Delší než 1 týden (10-12 dní)

2 týdny a více (13 a více dní)

S kým vybrat: vše / nic

Rodina s dětmi do 5-ti let

Rodina s dětmi do 10-ti let

Rodina s dětmi 10-18 let

S partnerem

S přáteli

Typ vybrat: vše / nic

Pobyt

Aktivní dovolená

Poznávací dovolená

Eurovíkend

Plavba

Prodloužený víkend

Zaměření vybrat: vše / nic

K moři

Na lyže

Za zábavou a poznáním

Do přírody

Na hory

Cyklo

Se psem

Na vodu

Aerobic

Golf

Wellness

Potápění

Za kulturou

Zábavné parky

Aquaparky

Gastronomie

Jak jsme jeli vybrat: vše / nic

Autem

Autobusem

Letadlem

Lodí

Jinak

Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic

Dům / rekreační objekt

Kemp

Apartmán

Hotel / Penzion

Stravování na dovolené vybrat: vše / nic

Vlastní

Snídaně

Večeře

Polopenze

Plná penze

All Inclusive

Ultra all inclusive

Fotogalerie vybrat: vše / nic

zobrazit výsledky

Změnit oblast

Vyhledat oblast:

Vyšehradský hřbitov v Praze – místo národní hrdosti

Turistické cíle • Hřbitov

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

I když spí věčným spánkem, stále k nám promlouvají. Z Vyšehradského hřbitova, poutního místa, kam chodí lidé nasávat atmosféru minulosti.

První zmínka o existenci Vyšehradského hřbitova je ze století třináctého. O něco později, dne 23. 8. 1784, vydal císař Josef II. dekret o zákazu pohřbívání uvnitř měst a obcí z hygienických důvodů. Tudíž to mělo znamenat i konec Vyšehradského hřbitova, ale ten představuje zajímavou výjimku mezi pražskými hřbitovy, jelikož zde bylo roku 1785 zvláštním výnosem pohřbívání povoleno.

To už se pomalu blížilo období formování moderního českého národa. Přebudování na „národní pohřebiště“ navrhl František Ladislav Rieger a myšlenka přišla právě s vlnou národního obrození. Velkou zásluhu na proměně hřbitova i jeho rozšíření měl kromě jiných český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz Václav Štulc. Původně neznámý malý hřbitov kolem chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě se začal od roku 1869 měnit na místo odpočinku nejvýznamnějších českých osobností, které zde odpočívají ve stínu dávné minulosti.

Na Vyšehradě se jedná o zajímavou hřbitovní galerii s přehlídkou uměleckých skvostů především z 19. a 20. století. Nachází se zde mimořádné soustředění hrobů těch, kteří se ve své době zasloužili o rozvoj české kultury, vzdělanosti, národního sebeurčení či státní samostatnosti. Hřbitov je právem považován za místo národní hrdosti. Poslední odpočinek tady našli skladatelé, pěvci, dirigenti, zpěváci, hudebníci, sochaři, malíři, spisovatelé, herci, vědci, architekti, sportovci i politici. Lze tu číst tolik majestátních jmen, že je těžké vybrat ty nejznámější a přitom desítky druhých neopomenout. Tak snad: Mikoláš Aleš, Josef Bican, Vlasta Burian, Karel Čapek, Svatopluk Čech, Ema Destinová, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Gočár, Nataša Gollová, Jaroslav Heyrovský, Karel Höger, Vojtěch Hynais, František Křižík, Rafael Kubelík, Karel Hynek Mácha, Jaroslav Marvan, Hana Mašková, Waldemar Matuška, Alfons Mucha, Josef Václav Myslbek, Oskar Nedbal, Božena Němcová, Jan Neruda, Ladislav Pešek, Jan Evangelista Purkyně, Marie Rosůlková, Josef Rössler-Ořovský, Olga Scheinpflugová, Bedřich Smetana, Josef Suk, Jaroslav Vrchlický, Václav Vydra, Julius Zeyer a mnoho dalších. A také herec Eduard Kohout, i když patrně proti své vůli, jelikož ještě za svého života projevil přání, aby zde nespočinul. Naopak pouze symbolický hrob s pomníkem zde mají dvě významné osobnosti. První je právnička a politička Milada Horáková, která byla popravena v Praze na Pankráci, druhou je malíř a spisovatel Josef Čapek, který zahynul v dubnu 1945 koncentračním táboře Bergen-Belsen.

Co jméno, to zajímavý osud. Například tělo Karla Hynka Máchy pohřbili původně v Litoměřicích, jelikož si to lidé přáli. Převoz do Prahy se uskutečnil až 7. května 1939, protože nechtěli tohoto velikána nechat na území Sudet. A byla to nakonec národní manifestace proti fašismu. Nebo Svatopluk Čech. V roce 1879 napsal cyklus malých veršovaných povídek s názvem „Ve stínu lípy“ a od roku 1908 leží na Vyšehradě ve stínu národního stromu, který tam nechali vysadit, když se konal jeho velkolepý pohřeb.

Když člověk mluví o Vyšehradském hřbitově, těžko se nezmínit o Slavínu, Českém panteonu. Vše patrně začalo v květnu 1862 vznikem Svatoboru, spolku českých vlastenců, který měl zásluhu na vybudování Slavína i přestavbě hřbitova. Nebylo to sice o jednom jméně, ale určitě je potřeba zmínit Františka Palackého, národního obrozence, spisovatel, zakladatele zmíněného spolku a iniciátora stavby Slavína, který vyjádřil svou ideu Svatoboru heslem „Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj!“.

Na přelomu 80. a 90. let 19. století (1889 – 1893) byl na východní straně hřbitova postaven pomník Slavín, společná hrobka významných národních osobností, která zaujímá dominantní místo mezi ostatními náhrobky. Vlastní pohřebiště navrhl architekt Antonín Wiehl. Zajímavá je sochařská výzdoba hrobky, která byla dokončena až roku 1903. Socha vlevo představuje Vlast truchlící a napravo Vlast vítěznou. Okřídlená postava sklánějící se nad sarkofágem je Génius vlasti. V kryptě je celkem 44 výklenků, které jsou 2,7 metru dlouhé. Za každou deskou z černé švédské žuly je uložena rakev s ostatky, ale od 60. let minulého století se do Slavína ukládají pouze urny. Naplněny jsou jimi dvě hrobky, kde je uloženo celkem 14 uren. Jména umělců, kteří byli na Slavíně pohřbeni, jsou uvedena na třech tabulích, přičemž jako první zde byl pochován v roce 1901 básník Julius Zeyer.

Na všech náhrobcích jsou jen životopisné údaje, pouze deska se jménem Jaroslav Vrchlický je odlišná od ostatních. Kromě zlatým písmem napsaného jména a životních dat má také epitaf, který ještě za svého života napsal sám básník:

Sobě na hrob

Postůj zde, poutníku, v hrobě tom Vrchlický Jaroslav leží, básníkem doby své byl, mravencem pilností svou, klenoty nejdražší z ciziny v pokladnu přenes své vlasti, myšlenkám vlastním však též svoji dal ražbu a kov. Málo měl na světě štěstí, přátel však, lásky té dosti, v otčině půdě teď spí, spokojen, tichý a rád.

Jedna deska ve Slavínské kryptě je stále bez nápisu. To znamená buď sedm uren, nebo jedna rakev. Byly sice činěny pokusy pohřbít zde nějakou další významnou osobnost, ale většinou s přesunem z rodinné hrobky nesouhlasili rodinní příslušníci. A tak to vypadá, že pohřbívání ve Slavíně je již minulostí. Nebo možná až nastane nějaká opravdu významná událost.

I když je to věcně nesprávné, začal být postupem doby pojem Slavín vztahován na celý Vyšehradský hřbitov. Kdo si udělá procházku na Vyšehrad a zastaví se před Českým panteonem, neunikne mu slavný nápis: „ač zemřeli, ještě mluví“. Po jeho přečtení si možná člověk uvědomí, že každý může svou pílí a dovedností něco dokázat. A když to lidstvo ocení, tak může i po své smrti spočinout vedle osobností zde pohřbených. I dnes je totiž možný pohřeb na Vyšehradě. Zpravidla ho navrhuje a doporučuje význačná kulturní či vědecká instituce nebo uznávaná osobnost, odborně a morálně povolaná zhodnotit tvorbu, činnost a zásluhy zemřelého. O uložení rozhoduje výbor spolku Svatobor za následného souhlasu majitele hřbitova, kterým je Hlavní město PrahA.

V roce 1869 byly okolo hřbitova postaveny arkády v novorenesančním stylu. Dále se na pozemku o rozloze 0,81 hektaru nachází objekt márnice a kaple. U vchodu na západní straně bylo vybudováno samostatné oddělení, kde jsou pohřbeny řádové sestry (voršilky, bartolomějky, redemptoristky). Nejstarší místo hřbitova je ohrazeno barokní mříží, za kterou jsou pohřbeni ti, co zemřeli při ošetřování malomocných a nakažených morem.

Podrobnější popis Vyšehradského hřbitova a jmenný seznam osob zde pochovaných, včetně umístění hrobů lze najít na internetu: http://www.slavin.cz/?page=prirucka. Hřbitov je otevřen každý den. Ráno je možno přijít v 8,00 hodin, zavírá se v 17,00 hodin (leden, únor, listopad, prosinec), v 18,00 (březen, duben, říjen) a v 19,00 (květen až září).

Existují místa, která nelze nahradit žádnými jinými. Jedním z nich je například Vyšehrad, kde mne zaujalo ještě následující:

- Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě:https://www.turistika.cz/mista/chram-sv-petra-a-pavla-na-vysehrade

- Rotunda sv. Martina:https://www.turistika.cz/mista/rotunda-sv-martina-na-vysehrade

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Nadmořská výška:

227 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.065, 14.418)

WWW stránky:

www.slavin.cz

Poslední aktualizace: 11.3.2023

Vyhledání vlakového spojení na výlet