Vyškovský jazykový ostrov
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Po ukončení husitských válek, následovaly velké hladomory a morové epidemie. I jižně od Vyškova se celý kraj téměř vylidnil. Jelikož území bylo ve vlastnictví okolních Klášterů, povolávala církevní vrchnost novoosídlence ze svých mateřských Klášterů v Bambergu, Ausburgu a Brixenu. Proto do území tehdy téměř výhradně česky mluvícího obyvatelsta, přišli noví německy mluvící osadníci. Jelikož byli římsko-katolického vyznání, vytvořili si zde i svoji náboženskou soudržnost, hlavně pak církevních svátků. Postupně se celý jazykový ostov vykrystalizoval do hlavních osmi vesnic: Komořan, Hlubočan, Kučerova, Lysovic, Rostěnic, Zvonovic, Terešova a Čechyně. Celkový počet zde dosáhl kolem 3000 obyvatel. Vesnice měly typ uzavřené návesní vsi a přízemní domy měly zvláštní stavební detail - patrovou vstupní část, tzv. žudr (německy zde zvanou Sölder). Střechy domů byly pokryty slaměnými došky. Nejpozoruhodnějším tehdejším zjevem byl zdejší kroj, který se zde běžně nosil i ve všední dny při práci. Proto byl jazykový ostrov často nazýván živým muzeem. Ten se zde uchoval až do roku 1945, kdy všichni zdejší Němci byli spolu s ostatními ve zbytku republiky postupně odsunuti a nové působiště našli většinou v Bavorsku.
Do dnešních dnů se již dochovalo pouze několik původních domů, které si uchovaly nejnápadnější stavební detail domu a to vstupní část - žudr. Nejzachovalejší pak byly vyhlášeby za Kulturní památky a navrácena jim i původní došková krytina.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č. 86 Okolí Brna-Moravský kras