Vysoká nad Labem

Toto místo patří k lokalitám, jež byly osídleny již v době kamenné. Podle lidové tradice tu stávala tvrz, ale její existence se jeví jako problematická. Dlouhou dobu se tvrdilo, že první zmínka o obci je z roku 1073 a je spojena se založením opatovického kláštera, jemuž byla ves králem Vratislavem II. udělena. Problém je však v tom, že uvedený dokument je středověké falsum a v uvedené době nebyl Vratislav českým králem. Na toho byl korunován až 15. června 1085. Z toho se dnes uvozuje, že opatovický klášter byl založen až někdy v letech 1085-1086. Samozřejmě mohlo k tomu dojít i dříve, když byl jen pouhým knížetem, kterým se stal v roce 1061 po smrti staršího bratra Spytihněva. Po zničení kláštera husity roku 1421 si zdejší majetky zabral Diviš Bořek z Miletínka, kterému je v roce 1436 nechal zapsat sám císař Zikmund Lucemburský. K tomu dodejme, že 7. listopadu téhož roku zde bylo v nočních hodinách napadeno vojsko Viléma Kostky z Postupic a Jana Parduse a Hradečtí obránci v čele s hejtmanem Zdislavem Mnichem prvého jmenovaného zabili a většinu vojska pobili. V roce 1464 se opatovické zboží dostalo do rukou králi Jiřímu z Poděbrad, který ho 5. dubna 1465 předal svým synům Viktorínovi, Jindřichovi, Hynkovi a Bočkovi. Roku 1490 ho získal Vilém z Pernštejna a v rukou Pernštejnů zůstala Vysoká do roku 1560, kdy Jaroslav z Pernštejna prodal zadlužené panství královské české komoře, v jejímž rámci zůstala až do vyhlášení prozatímního zřízení obecního v roce 1849. Roku 1588 náležela Vysoká pod dřítečskou rychtu. Tu měla až v roce 1617 a spadaly pod ní vsi Vysoká, Borek a Oujezd. Následkem třicetileté války bylo z 36 gruntů 22 pustých. Nejvíce byla obec zpustošena roku 1637 císařským vojskem generála Melchiora z Hatzfeldu. Řadu škod však způsobili též Švédové (1639, 1643 a 1645). V roce 1651 patřily k vysocké rychtě vsi Vysoká, Bukovina a Borek. Roku 1770 již existovala v obci škola. V letech 1783-1787 byl zrušen starý opatovický jez a vybudován nový. V roce 1795 byl stanoven vrchností do Vysoké zkoušený učitel Josef Sobotka, který vyučoval v obecním domku čp. 15. Vlastní budova pro školu byla poprvé postavena až na panský příkaz 2. října 1798. Byla však dřevěná a jednotřídní, proto došlo roku 1869 k její náhradě za zděnou budovu, jež byla vybudována stavitelem Františkem Svobodou z Bohdanče podle plánu stavitele J. Římka.

V roce 1849 se stala Vysoká samostatnou politickou obcí. Roku 1850 se stal prvním voleným obecním starostou bývalý rychtář Jiří Vosika z čp. 16. V roce 1874 byl zřízen nový obecní zvonek. 8. listopadu 1874 provolal halali (loveckou štvanici) u Vysoké nad Labem císařský pár František Josef I. a jeho manželka Alžběta Bavorská. 16. dubna 1876 se obecní výbor usnesl na tom, aby byla jižní strana Milíře oseta borovicovým semenem. O 2 roky později bylo při orání nalezeno velké množství stříbrných mincí (na 130), jež si zde někdo před staletími ukryl, upravila se letní tělocvična a založila se školní zahrada. 16. dubna 1881 vyhořela stavení čp. 34-35. Roku 1883 byl postaven železný most přes Labe a založena Hospodářská jednota čtenářsko-zábavní, k jejímuž vzniku došlo 25. února 1883. Jejím prvním předsedou byl Antonín Tichý. 1. července 1886 vyhořelo stavení Jana Nechvíle. V roce 1886 došlo k ustavení SDH. 10. ledna 1887 byla obec pochválena pardubickým okresním úřadem za zalesňování Milíře. Roku 1887 byl postaven obecní dům čp. 115 a zřízen vodovod. Z lesních pramenů na pozemku Václava Jakoubka z čp. 29 byla svedena voda potrubím do 5 nádrží, odkud si ji pak místní brali. Stavbu provedl Ing. Staněk z Hradce Králové a vyšla na 1 200 zl. Roku 1888 byla část Milíře osázena ovocným stromovím. V roce 1897 vyhořel domek hlídače splavu a zdejší hostinec. Na jejich místě byl postaven menší domek pro hlídače. O 2 roky později byl vybudován vlastní hřbitov. Roku 1902 vznikl dramatický odbor Hospodářské besedy, který ještě v témže roce začal hrát ochotnické divadlo. V témže roce se začalo s každoročním slavnostním pálením Husovy hranice na Milíři. 15. dubna 1905 se uskutečnila ustavující valná hromada Spořitelního a záložního spolku. Z front 1. světové války se nevrátilo 32 místních mužů.

Roku 1919 zanikla Hospodářská jednota čtenářsko-zábavní. Její knihovna byla předána obci a stala se základem obecní Husovy knihovny, založené v roce 1923. Roku 1922 byla zavedena elektřina (světla se poprvé rozsvítila 28. června 1922) a v obci ustavili novohradečtí sokolové svoji odbočku, z níž se o 2 roky později stala samostatná jednota. V letech 1923-1924 byla vydlážděna cesta po obci až ke hranicím velkostatku v délce 1 800 m. 3. března 1924 bylo založeno vodní družstvo, jež ukončilo meliorační práce v obci v dubnu 1933 a kolaudace proběhla 2. května 1934. V roce 1927 začaly hrát společně ochotnické divadlo TJ Sokol a místní sdružení republikánského (agrárnického) dorostu. Téhož roku vystavěl František Seidl z čp. 5 nový hostinec čp. 4, který sloužil též jako sokolovna. V roce 1930 došlo k opravě školy zednickým mistrem Rudolfem Doležalem z Opatovic nad Labem a o rok později byl zaveden do Vysoké telefon. Hovorna byla zřízena v hostinci u Salavců čp. 5. 1. prosince 1934 došlo k rozpuštění TJ Sokol kvůli nedostatku cvičících. Roku 1935 byla opravena přední část školní budovy. V srpnu 1936 se konaly u Vysoké nad Labem vojenské manévry. Štáb s generálem Karlem Kutlvašrem sídlil v místní škole. V roce 1937 byl zakoupen dům čp. 78, který byl upraven na byty pro chudé. V červnu téhož roku vyhořel dům Josefa Šejvla čp. 12. Během německé okupace nesla obec pojmenování Wissoka an der Elbe. 15. října 1940 byla otevřena v hostinci u Horkých MŠ. 7. března 1941 bylo sehráno první loutkové divadlo, které zhotovil a sehrál místní řídící učitel. V noci ze 3. na 4. dubna 1944 seskočila v lokalitě "Příseky" paradesantní skupina Barium. V únoru 1945 prošlo obcí 9 transportů válečných zajatců. Tehdy se místním podařil husarský kousek, když jim bylo dovoleno uvařit pro hladové zajatce. Sice se museli postarat o jídlo i pro jejich dozorce, ale hlavní bylo nasycení zajatců. Němci dokonce poskytli pro tyto účely svůj proviant. Naturální pomoc poskytla také řada vesnic v okolí. K tomu se v lednu a dubnu objevili v obci němečtí uprchlíci ze Slezska. Poslední německý vojenský transport se objevil ve Vysoké nad Labem 27. března 1945 a tito ženisté, kteří cvičili na Labi, odsud odjeli 21. dubna téhož roku. Květnové události v roce 1945 si vyžádaly v obci řadu obětí. 1. května tohoto roku byla vyvražděna čtyřčlenná rodina Bohumila Kašpara a o 6 dní později byli zastřeleni 4 místní občané a 6 Rusů. 2. července 1945 došlo k založení Jednotného svazu českých zemědělců. 23. července 1945 prošla obcí větrná smršť. V letech 1945-1946 byl stavěn vodovod, ale kvůli úbytku pramenů byl zastaven. Budování nového proběhlo v letech 1967-1970. Roku 1951 byla Vysoká nad Labem odtržena od pardubického okresu a přičleněna k tomu královéhradeckému. O 4 roky později převzaly státem zabavená hospodářství Československé státní statky. Tehdy bylo také vybudováno prostranství pro otáčení autobusů. 6. března 1956 bylo ustaveno JZD III. typu. To získalo 1. dubna téhož roku i zabavené statky. V roce 1964 byla vybudována dvojice autobusových čekáren. O rok později byla upravena a vyasfaltována hlavní silnice z Hradce Králové do Pardubic. V letech 1969-1970 byla postavena prodejna smíšeného zboží. V roce 1970 byl zřízen místní rozhlas a došlo k dokončení vodovodního řádu (výstavba od Roudničky probíhala od roku 1968). 20. května 1971 bylo dáno do provozu nové výbojkové veřejné osvětlení a místní rozhlas. Roku 1975 byly vyasfaltovány všechny místní komunikace. Roku 1982 byla zrušena zdejší škola, jejíž adaptace a přístavba byla provedena v letech 1983-1986. V roce 1988 byla dokončena kanalizace v horní části obce a rekonstrukce elektrického vedení. Roku 1989 došlo k dokončení rekonstrukce hostince. V roce 2009 byla vybudována přístavba nad kanceláří obecního úřadu a celé první patro mateřské školy bylo nově upraveno. Roku 2016 byl obnoven SDH, který zanikl na přelomu 60. a 70. let 20. století. 6. dubna 2019 byla slavnostně otevřena cyklostezka mezi Hradcem Králové a Vysokou nad Labem, jež je 1. etapou cyklostezky do Pardubic.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kamenný kříž proti škole z roku 1875 od kamenického mistra Matěje Ježka z Hradce Králové (opraven v roce 1934) se zvoničkou z roku 2010, jejíž předchůdkyně tu stála od 11. srpna 1874, 13. dubna 1917 přišla díky rekvizicím o svůj 41 kg vážící zvonek s nápisem: „Nákladem obce Vysoká Léta Páně 1874.“ a v roce 1951 byla stržena; kamenný kříž u cesty do Opatovic nad Labem, posvěcený 26. července 1887; sochu Panny Marie od pouchovského sochaře Karla Hilseho z roku 1907; pomník „Svobody“ od pardubického sochaře J. Doležala u školy z roku 1921; pomník popraveným občanům v květnu 1945, který byl slavnostně odhalen 1. června 1947; hřbitovní kapli, jež byla otevřena 17. října 1993 a vznikla přestavbou původní márnice; pomník rodinám násilně vystěhovaným při kolektivizaci, který byl slavnostně odhalen 31. srpna 2013; rozhlednu Milíř, slavnostně otevřenou 12. října 2013. Mezi místní rodáky náležel zejména bohdanečský řídící učitel František Tichý (* 13. března 1830 Vysoká nad Labem) a dětství zde strávil regionální historik a pedagog PhDr. Josef Krám (* 24. ledna 1937 Pardubice).