Wegierska Górka - kostel Proměnění Páně (koscioł Przemienienia Panskiego)

Kostel Proměnění Páně v podbeskydské, téměř pětitisícové, obci Wegierska Gorka je nesmírně zajímavou moderní sakrální stavbou, kterou by žádný turista neměl minout bez povšimnutí. Třeba už jen proto, že je tento vskutku pozoruhodný svatostánek, postavený v podobě tří stanů, objektem mediálně zcela opomíjeným a co zde na vlastní oči neuvidíte, vám snad ani strejda Google s tetou Wikipedií neprozradí.

Většinou se dá objevit pouze základní informace o tom, že byl tento římskokatolický kostel postaven v letech 1978 až 1981, že spadá pod farnost sv. Kateřiny v Cięcine a že jeho základní kámen položil v roce 1978 metropolitní krakovský kardinál Karol Wojtyla, tedy za pár měsíců zvolený papež Jan Pavel II., který také již v roce 1972 upozornil na to, že Wegierska Gorka je více průmyslovou zónou než typickým představitelem katolického Polska. A to je vše …

Tento článek by tedy měl být i jistou nápravou mediálního ticha, který si zdejší farní kostel rozhodně nezaslouží. Vždyť jen jeho varhany jsou největší v celém regionu Żywiec, stejně jako rozměrné vitráže, které zobrazují výjevy ze života Ježíše Krista a Panny Marie (nechybí ale např. ani sv. Fatima). Jistě zaujme i monumentální hlavní oltář se scénou Proměnění Páně nebo dva boční oltáře z mramorových mozaik.

Je přitom zajímavé, že přes položení základního kamene v červnu roku 1978, bývá často zahájení stavby posouváno do roku 1977, někdy dokonce i do roku 1976. Podstatné je, že tehdejší komunistické státní orgány povolení ke stavbě nového kostela vůbec vydaly.

Za samostatnou zmínku určitě stojí chrámové varhany, které v letech 2001 až 2003 postavil Jacek Siedlar z Modlnice u Krakova ve spolupráci s Tomaszem Nowakem z Krakova a dalšími. Impozantní nástroj se třemi stupni kláves je vysoký přibližně 14 metrů a jeho konstrukce stojí na kovových rámech.

Když se podíváte na podobu kostela je hned jasné, jak důležité zde byly tesařské práce, které vedl mistr Józef Marek ve spolupráci s místním stavitelem Danielem Kaletou. Stavební kámen pochází z lomu Brodków.

Všechny tři „stany, které kostel tvoří, jsou rovnostranné trojúhelníky. Další zajímavostí kostela je jeho podsklepení. To má plochu více než 600 m2 a mělo údajně sloužit jako případné útočiště pro obyvatelstvo. A když už jsme u těch čísel, tak si můžeme prozradit, že kostel je trojlodní (hlavní loď má plochu 506 m2, boční lodě 173 m2, že na stavbu bylo použito 2.100 m3 betonu a 220 t oceli mebo že plocha měděné střechy je přibližně 2.700 m2. Kostel je 42 m dlouhý a, 52 m široký, výšky jednotlivých stanů pak dosahují hodnot 30 m, 34 m a 26 m.

Bohoslužby v kostele probíhají každou sobotu v 17:00 hod. (zimní období) nebo v 18:00 hod. (letní období). V neděli a ve svátek jsou kromě sobotních termínů také v 7:00, 8:30, 10:00 a 11:30 hod.