Loading...
Pokud bychom chtěli tento krásný a impozantní svatostánek představit jen v několika větách, museli bychom zdůraznit, že vratislavský kolegiátní kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje je gotickým chrámem pocházejícím z přelomu 13. a 14. století, Unikátní je fakt, že se jedná o chrám dvoupodlažní, kde horní kostel je zasvěcen sv. Kříži a ten dolní sv. Bartolomějovi. Celkem 66 metrů dlouhý kostel byl v 19. století nazýván Polským a v roce 1945 byla chrámová stavba dvorního architekta Wilanda téměř zničena během bombardování města.
K tomu bychom mohli doplnit, že první chrám na tomto místě vyrostl v letech 1288 až 1295. Jednalo se ale jen o dvoupodlažní presbytář, který měl sloužit jako rodinné (národní) mauzoleum. Chrámové lodě a transept byly přistavěny podle lehce změněného projektu (pilíře a klenby horního kostela) teprve v letech 1320 až 1350. A přes informaci z poslední věty prvního odstavce tohoto článku zde ještě stále můžeme mj. vidět - nad vchodem do jižní lodi kostela sv. Kříže se nacházející - tympanon s Nejsvětější Trojicí a zakladateli votivního chrámu (Jindřich IV. Probus a jeho manželka Matylda Brandenburská) z roku 1350 nebo oltářní gotický triptych z 15. století. Před kostelem je navíc umístěn památník se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1732). A to by mohlo vlastně stačit, takže další řádky už jsou určeny jen těm hodně zvídavým ….
V kostele se kázalo v polštině až do roku 1919 a do roku 1956 zněla v dolní části chrámu němčina. Mezi zajímavosti - s tímto chrámem spojovanými - patří fakt, že ve zdejším kanovnickém sboru působil jako nižší duchovní na počátku 16. století také věhlasný astrolog Mikoláš Koperník.
Poměrně bouřlivou historií prošel zejména dolní kostel sv. Bartoloměje, který byl mnohokrát vypleněn, sloužil jako sklad i válečný úkryt pro obyvatele města a na konci I. třetiny 17. století se dokonce stal stájemi švédských a braniborských vojáků.
Interiér kostela byl zbarokizován v průběhu let 1672 až 1723, kdy se zde mj. objevily nové oltáře a emporové západní varhany. V průběhu 19. století byl horní kostel sv. Kříže neogoticky přestavěn. Na konci II. světové války byla zničena nejen střecha a většina klenby horního kostela, ale také část klenby kostela dolního. Celý chrám se pak dočkal přestavby v letech 1946 až 1950 a 1956 až 1957.
Cihelný trojlodní halový kostel je nejen neobvykle dvoupodlažní, ale také – celkem logicky – velmi vysoký. Je postaven na půdorysu latinského kříže a jeho klenby jsou křížové.
Kostel je tedy dlouhý celkem 66 metrů, široký 21 m (v transeptu 44 m) a výška jeho lodí dosahuje 19 m. Součástí chrámu jsou dvě věže, z nichž pouze ta jižní, vyšší, byla kompletně dokončena. Je vysoká 69 m a pochází z období kolem roku 1484. Poměrně neobvyklé je také provedení vysoké sedlové střechy, která je společná pro hlavní loď, kněžiště i obě boční lodě, nad kterými jsou umístěny vysoké štíty s úzkými okny. Ty pravděpodobně vznikly okolo roku 1600.
Na severní stranu presbytáře navazuje dvoupatrová sakristie s knihovnou a kapitulou. A za zmínku jistě stojí také vzácný, raně renesanční, náhrobek kněze Stanisława Sauera (+ 1535), téměř 1,5 tuny vážící a bohatě zdobený zvon sv. Bartoloměje z roku 1769 nebo moderní varhany, které v roce 2001 postavil Remigiusz Cynar.
Zajímavé je, že původně byl celý interiér dvoubarevný – v bílé a červené byly vyvedeny stěny, pilíře i klenby. Později byly stěny a klenby pokryty nástěnnými malbami dnes již neznámého rozsahu a vzhledu. Pozoruhodné je i to, že přes zjevnou nepůvodnost je tento svatostánek považován za jednu z nejvýznamnějších památek gotické architektury ve střední Evropě.
Dvojpodlažní. památkově chráněný, wroclawský kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje najdeme na ostrově Tumski a adrese plac Kościelny 1.