Zábřeh na Moravě - kostel sv. Barbory

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel sv. Barbory v Zábřehu na Moravě byl podle pověsti založen za hradbami města řádem Templářů. Nejstarší písemná zmínka o kostelíku stojícím za horní bránou je však až mešní nadace Jana staršího Tunkla z Brníčka z druhé poloviny 15. století. Kostel byl tehdy zasvěcen svatému Kříži a zmíněnou nadací byl finančně bohatě zajištěn.

Z dávných dob středověku se dochoval gotický presbytář o polygonálním půdorysu s vnějším opěrným systémem. Nedávno provedený stavební průzkum doložil existenci sedmi úzkých gotický oken.

V období reformace připadl kostelík Jednotě českobratrské, která v něm zřídila svůj sbor. Ten tehdejší majitel panství Jan z Boskovic štědře podporoval. Vedle modlitebny měli čeští bratři v Zábřeze také svoji školu a velkým příznivcem zábřežského bratrství byl také synovec Jana z Boskovic a dědic zábřežského panství Ladislav Velen ze Žerotína. Spolu se svou manželkou Bohunkou z Kunovic dal roku 1614 přelít dva Zvony. Větší z pozdně renesančních zvonů sv. Barbora odlitých zvonařem Donátem Schrötterem z Hostinného, který je jednou z nejvýznamnějších zvonařských památek na severní Moravě a ojedinělým pramenem k dějinám zábřežského bratrského sboru, visí ve věži chrámu dodnes.

Po bitvě na Bílé Hoře roku 1620 došlo k navrácení kostela katolíkům, který byl poté zasvěcen Navštívení Panny Marie. Pro nedostatek kněží se v něm bohoslužby nekonaly. V roce 1672 byl ve velmi špatném stavu, navíc prostředky byly přednostně potřeba na farní chrám.

Chrám postupně chátral a v roce 1750 již připomínal zříceninu. Klenba lodi spadla a na obvodovém zdivu rostla tráva, nejvíce zachovanou částí byla věž. Protože v tu dobu probíhala stavba farního kostela, bylo v plánu kostel zbořit a materiálu použít na farní chrám. Tento návrh byl schválen knížetem Lichtenštejnem i arcibiskupskou konsistoří, farníci však byli proti. Spor byl nakonec rozřešen tak, že měl být presbytář zachován jako kaple. Nicméně v roce 1752 bylo započato s bouráním kostelíka, avšak na zakročení faráře Antonína Cyrila Ambrože bylo bourání ukončeno, protože mu bylo líto zachovalé věže se Zvony.

Po dvaceti letech v roce 1772 farář Ambrož žádá konsistoř o povolení dostavět zbořenou část horního kostela. Svolení dostal a do obnovy chrámu se zapojila dobrovolnými robotami řada měšťanů i vesničanů. Dílo rychle rostlo a již 4. prosince 1772 byl kostel mohelnickým děkanem baronem Sobkem z Chornic posvěcen ke cti sv. Barbory, panny a mučednice. Nové zasvěcení chrámu patronce zesnulých souviselo s postupným rušením hřbitova u farního kostela a novým významem kostela sv. Barbory jako kostela hřbitovního. V dalších dvou letech byly stavební práce na kostele a věži dokončeny, jak dokládá také letopočet 1774 vytesaný na zvonové stolici.

Současně s přestavbou chrámu na počátku 70. let 18. století byl pořízen také nový mobiliář. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Barboře a opatřen obrazem této světice, který s největší pravděpodobností namaloval vídeňský malíř Jan Kristian Sambach (1761–1797). Oltářními obrazy byly opatřeny také oba boční protějškové oltáře Nanebevzetí Panny Marie a Stigmatizace sv. Františka z Assisi. Zajímavostí je soubor obrazů Křížové cesty, které vznikly v přímé návaznosti na činnost význačného pozdně barokního malíře Johanna Wenzela Bergla.

Ve dvacátém století byl kostel dvakrát generálně opravován, poprvé v roce 1929, podruhé v letech 1949 a 1950.

Od 90. let byl kostel z důvodu špatného technického stavu uzavřen, mobiliář byl deponován a postupně restaurován. Lustr, který prohnilé trámy falešné dřevěné klenby už neudržely, se naštěstí zřítil dolů v noci, kdy v kostele nikdo nebyl. Léta se nad horním svatostánkem zavírala voda, sloužil jako skladiště a nezadržitelně chátral.

V roce 2000 se do věže chrámu vrátil renesanční zvon sv. Barbory z roku 1614, který byl od roku 1942 zapůjčen farnímu chrámu sv. Bartoloměje.

O znovuvzkříšení kostela sv. Barbory se postarala parta farníků, která v roce 2007 založila občanské sdružení Svatá Barbora a pustila se do shánění peněz a do oprav. Trvaly pět let, stály kolem deseti milionů korun a díky sbírkám, grantům a dotacím dnes není na kostele snad ani centimetr, který by neprodělal opravu, radikální rekonstrukci, dostavbu či restaurování. Mimo jiné rukama restaurátorů prošly i varhany a všechny obrazy včetně křížové cesty.

Dne 1.prosince 2012 dostala svatá Barbora k svátku dárek. Kostel byl znovu otevřen. Skupině farníků se podařil téměř zázrak, protože do zdevastovaného kostela léta mířili návštěvníci už jen při dnech otevřených dveří památek.

http://rkfzabreh.rps.cz/historie_barbora.html