Loading...
Zdá se, že město bez rozhledny pomalu přestává být slušným městem. Nějakou vyhlídku, věž nebo aspoň šipka na blízký kopec je k vidění ve většině větších sídelních útvarů. Z velké části to platí o „našem“ šumperském okrese. V podstatě každé sídlo, které se pyšní titulem město má v blízkém okolí nějaké to vyhlídkové místo. No a pokud je krášlí nějaká ta rozhledna, ještě líp.
Rozhlednové místo chybělo i Zábřehu, tedy druhému největšímu městu zmíněného okresu. Doposud musely místním a turistům stačit blízké kopce Zábřežské vysočiny. Od července roku 2021 ale mají místní i návštěvníci k dispozici stavbu k výhledům přímo určenou. Nejde ale o plnoprávnou rozhlednu, ale „jen“ o vyhlídkovou plošinu. Najdeme ji v místní části Skalička poblíž vrcholu kopce Humenec. Protože celý kopec postrádá stromový porost, byla z něj vždy pěkná vyhlídka ne téměř celé město.
O stavbě vyhlídky se uvažovalo již asi dva roky, nicméně celá akce proběhla až v letošním roce. Do přípravy stavby zasáhlo nevyjasněné výběrové řízení (pozemky, stavebník, investor). Nakonec i epidemická opatření.
Při bližším zkoumání zjistíme, že financování stavby pěkně nabobtnalo. Původně se předpokládalo, že celá akce přijde na necelý milión, ovšem při VR se účastnil jen jeden zájemce VHH Thermont, který si řekl o další milionek (celkem 1,9). To už zřejmě jednání o stavbě opět prodloužilo. Naštěstí se přidala obchodní firma Billa, která se stala spoluinvestorem. Kromě samotné vyhlídky tak přibyl i ovocný sad, podél přístupového chodníku od údolí Moravské Sázavy.
Z vyhlídky je dá se říci takřka kruhový výhled, pokud ale pomineme fakt, že jižní stranu zcela zakrývá přeci jen už vyšší krajina kolem Skaličky, takže tady se musíme spokojit jen s vesnickou zástavbou. Naštěstí poměrně slušný výhled poskytují směry od západu k východu. Hlavním účelem je samozřejmě samotný Zábřeh s hlavními dominantami (zámek, farní kostel, evangelický kostel, tovární a jiné komíny).
Okolní krajinu tvoří východní vrcholky Drozdovské vrchoviny (podcelek Zábřežské), postupně jak se otočíme od západu k severu se zvedají nižší kopce Hanušovické vysočiny, nad nimiž se zvedají vyšší hory Králického Sněžníku, na ně navazují pak hlavně bližší a i o něco vyšší hory Hrubého Jeseníku. Bližší nižší kopce Úsovské pahorkatiny ale už zakrývá stromový porost.
Hlavní konstrukční materiál vyhlídky tvoří betonový monolit se schodištěm. Paní z vedlejšího pracoviště poněkud hanlivě hovořila o pěti schodech, já jsem napočítal dvanáct.
Ocelové sloupy částečně podpírají plošinu, čímž vytváří i prostor k úkrytu s posezením.
Pro mladší návštěvníky slouží k opuštění stavby plechový „tobogán“, kterému by ale asi normální návštěvník řekl skluzavka.
Nejpodstatnější informace je ale výše vstupného, které je 0,- Kč.