Zábřeh – Skalička – zámek
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Na kole

Kam a jak jedeme?
Do Zábřeha, toho na Moravě, ne v Ostravě. Město v Mohelnické brázdě leží na hlavním železničním koridoru a ačkoliv na nádraží nestojí úplně všechny projíždějící expresy, ostatních vlaků tu stojí i tak dost, projíždí tu hlavní silnice č. 44 do Jeseníků a protože je vlastně v rovině, do Zábřeha často zajíždí i cyklističtí výletníci.
Za čím jedeme?

Vlastně nejedeme přímo do města, ačkoliv nabízený cíl můžeme spojit i s dalšími atrkacemi ve městě. Konkrétním cílem je totiž místní část Skalička, která je poněkud na kopečku v prvních svazích vysočiny, které se říká Zábřežská. Naštěstí není to daleko a kopec, který je nutno překonat není tak obrovský. Skalička, konkrétně zámek – spíš zámeček se nabízí k návštěvě právě v nadcházejícím víkendu, při příležitosti Dnů evropského dědictví, kdy se dá navštívit po celý víkend. Jindy je otevřen méně.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Cíl tedy máme určený, o občerstvení se zas tak bát nemusíme, v Zábřeze je podniků relativně dost a skromný bar s nápoji i nealkoholickými je k dispozici i na zámku.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Jako sídlo je Skalička s dřívějšími názvy (Galicz) dohledatelná v záznamech z druhé poloviny 13. století. Nějaké panské sídlo zde patrně stálo v 15. století. Spíše šlo o statek, přízemní barokní zámeček je známý až za majetnictví rodu Hnátků, přesněji Jana Adama vznikl nejspíš přestavbou z většího selského stavení nebo tvrze na přelomu 17. a 18. století. Po roce 1723 obec i zámek získala rodina Bartodějských. V roce 1772 postihl vesnici i zámek požár, nicméně sídlo bylo obnoveno na konci 18. století ještě barokně a v 19. století upraveno klasicistně a neobarokně.
Poslední držitelé se šlechtickým titulem pak byli Chorynští z Ledské.

V roce 1914 získal Skaličku ing. Knob s Olomouce. Ten měl se zámkem určité plány, ale zamýšlená přestavba se neuskutečnila a po roce 1948 byl majetek zabaven. Potomkům byl vrácen v restituci v 90. letech minulého století. V roce 2003 je v držení nových majitelů, kteří ve spolupráci s Národním památkovým ústavem provedli (a provádějí) celkem zdařilou obnovu zámku i areálu přilehlého parčíku.
V období reálného socialismu zámek sloužil k různým účelům, mj. i jako školka, ale i kanceláře plemenářského statku.
Zámek, tedy zámeček je vlastně jen přízemní budova na obdélníkovém půdorysu. Hlavní průčelí na severní straně hledělo na údolní město, s poměrně bohaté výzdoby se zachoval spíš fragmenty.
Dnes je hlavní vstup do zámku z jihu, tedy z parku, kde dřív stával hospodářský dvůr. Veřejnosti jsou přístupné přízemní prostory. Ty jsou vlastně bez původní výbavy, takže k obdivování jsou spíše jen stavební detaily – štuky na stěnách a stropech, výstavka vykopaných kachlí či cihel, ale abych nekecal, jeden stylový pokoj tu k vidění je.
Ostatní prázdnější místnosti jsou využívané k příležitostným kulturním akcím. Může jít o malé koncerty komorního rázu. Některé se konají i na prostranství před zámkem. Pravidelně je k vidění nějaká výstava.

Nedílnou součástí zámku je zmíněná zahrada, tedy park. Sice neoslňuje rozlohou, ale tady na vesnici jde o příjemné prostředí s několika exotickými stromy (jinan), ačkoliv převažují domácí druhy.
Ostatní informace
O víkendu při dnech evropského dědictví (v září) lze zámek navštívit v so i ne. Veřejnosti je zámek přístupný v neděli od 14. hodin v květnu a červnu a v září a říjnu. V podkroví zámku je možnost ubytování. Zámeček s areálem je k dispozici ale i při různých společenských akcích, je možnost pořádání svateb (i jiných výročí).
Sympatické je, že při běžném návštěvnickém provozu je vstup zdarma, mimo toho co zde návštěvník utratí za občerstvení.
Zábřeh
Příspěvky z okolí Zábřeh – Skalička – zámek









































