Zámeček Klokočov

Kolik různých hradů, zámků a tvrzí je všeobecně známo, ale mnohé zůstávají ve skrytu a málokdo o jejich existenci ví, natož by byly ve všeobecném povědomí. Jedním z nich je zámeček v Klokočovské Lhotce, který se vypíná nedaleko vodní nádrže Seč. Zdejší ves náležela původně vladykům z Ostrožna, koncem 15. století vladykům z Rušinova a později Trčkům z Lípy, avšak žádný ze zmíněných rodů si zde nevybudoval nějaké sídlo, ať stálé, nebo jen přechodné. Žádná tvrz, hrádek, prostě nic! Obyčejná víska bez vrchnostenského sídla a dokonce i bez chrámu Páně jakých jsou po naší vlasti stovky. Tak tomu bylo staletí, až se objevil Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu, který v roce 1788 získal zdejší panství, do něhož náležel mj. Klokočov a Běstvina. Jako velký milovník loveckých dobrodružství si vyhlédl Klokočovskou Lhotku a rozhodl se, že si zde zřídí lovecký zámeček s hospodářským dvorem, z něhož bude navíc krásný pohled do okolí.

Psal se rok 1789, kdy se pustil do stavby zámečku, proto v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 po něm nenalezneme ani stopy, stejně tak po sousedním hospodářském dvoře (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c165). Když však nahlédneme do různých knih, tak o něm mnoho nenalezneme. Svým způsobem macešské je rovněž dílo "Umělecké památky Čech", které vyšlo v roce 1957 a bylo sepsáno kolektivem autorů, v jehož čele stanul prof. PhDr. Zdeněk Wirth. Nalezneme v něm pouze toto: "KLOKOČOV (Chotěboř). Zámeček - barok., 18. stol., uprav. ve 20. stol., jednopatr., val. sklen. v příz." Výše jmenovaný autor nebyl o mnoho sdílnější ani v knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXIII. Politický okres Chotěbořský", jež vyšla v roce 1906:

"Klokočov.

ZÁMEČEK, střízlivá budova jednopatrová, mansardou krytá, z XVIII. stol. Přízemí sklenuto valeně. Úprava stěn a štítu moderní. Vnitřní zařízení nové."

Uvedený šlechtic si zámečku dlouho neužíval, protože v roce 1796 ho koupil čáslavský kupec Josef Mucha a po něm kolem roku 1840 patřil Janu Vilému Lohrovi. Rozsah areálu zámku s rybníkem, zámeckým parkem a hospodářským dvorem je dobře viditelný z indikační skici stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS227018380), jejich pozdější úpravy pak z reambulace stabilního katastru z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2886_1 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2886_2).

Poté se na něm vystřídala řada vlastníků, z nichž si zaslouží zmínku zejména rytmistr v záloze August Pierre Picot de Peccaduc svobodný pán z Herzogenbergu, aby došlo ve 20. letech 20. století k rozdělení dvora v rámci pozemkové reformy a v roce 1945 byl státem zabaven i sám zámeček, zprvu vedený pod národní správou. Následně sloužil jako rekreační zařízení Východočeských energetických závodů. Roku 2000 byl prodán do soukromých rukou, díky čemuž prošel v letech 2007-2009 kompletní rekonstrukcí interiéru i exteriéru. V současné době je jeho majitelkou MUDr. Alena Lukešová a před ní patřil zámeček společnosti Zámeček Klokočov s. r. o., jež vznikla v roce 2000 a roku 2022 se rozdělila odštěpením. Objekt pak slouží k ubytování, firemním akcím a ke svatebním obřadům. Více o něm se lze dozvědět zde: https://www.zamecek-klokocov.cz. Na závěr ještě dodejme, že byl zmíněn v knize "Jak se dělá svatba" od Patricie Janečkové.