Židovský hřbitov pod Hoješínem
Podle nepřímých důkazů a některých dobových zmínek bylo hoješínské židovské osídlení již středověkého původu, ale žádný přímý dochovaný doklad toto tvrzení nepodporuje. Je jisté, že Židé tu žili v 18. století (podle díla Jana Heřmana "Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě" před rokem 1724, kdy bylo ve vsi registrováno již 21 obyvatel židovského náboženství), protože v té době zde byla doložena i jejich modlitebna v čp. 30, jež zanikla požárem v roce 1902.
Na svůj hřbitov si však museli počkat až na počátek 19. století, kdy došlo k jeho zřízení, protože ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 nebylo po něm ani památky (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c165), ale v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS175018380) a v reambulaci téhož z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2103_3) byl již zaznamenán. Mnozí doboví autoři však jeho počátky hledají již v 16. století. S jistotou víme pouze to, že židovská náboženská obec v Hoješíně zanikla na základě zákona z 21. března 1890 a její dosavadní členové připadli k chotěbořské židovské obci, která začala spravovat i tuto "zahradu života". Pravidelně pohřbívat se na hřbitově přestalo koncem 19. století, ale poslední zesnulý sem byl umístěn v roce 1919.
Později byl hřbitov opuštěn a podléhal postupné zkáze, které napomohlo rovněž vybudování vodní nádrže Seč (pro jeho ochranu při abnormálně vysokých vodních stavech byl vysypán do výše nad korunu přepadu a směrem od vodní nádrže vznikla zvýšená betonová ohradní zeď, navazující na zbytek původního kamenného ohrazení), resp. ani ne přímo tato vodní plocha, ale spíše zvýšená návštěvnost těchto míst a neomalenost mnohých lidí, z nichž řada se "zasloužila" o různá vandalství. Ale abychom nebyli nespravedliví, tak musíme dodat i to, že řadu škod na pohřebišti působily časté povodně. Některé náhrobky pak zmizely v základech blízkých domů nebo posloužily k jiným stavebním účelům. V roce 1962 však došlo ke zbourání většiny hřbitovní zdi, márnice k odstranění některých náhrobníků. Zastavit tuto devastaci se podařilo až na popud orgánů státní památkové péče.
Ironií osudu bylo to, že 24. ledna 1964 bylo místo zapsáno do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-18049761), což nelibě nesla řada podniků a institucí, které měly s místem jiné záměry. V červnu 1980 však došlo k dalším zásahům do tohoto pohřebiště. Všechny náhrobky byly odstraněny a naházeny do jámy v sousedství pohřebiště. Opět přišel zásah výše jmenovaných orgánů a v září 1980 došlo k zastavení všech prací. V té době se rovněž objevil nápad na odebrání památkové ochrany a k úplnému zrušení pohřebiště. Podnět k zahájení řízení o upuštění od památkové ochrany pocházel od Židovské náboženské obce z Prahy, která byla ve sporu s Východočeskými vodovody a kanalizacemi, neboť se jí nelíbilo, jak se s místem, kde leží tolik zesnulých spoluvěrců, zachází. Svým způsobem nejspíše chtěli její členové ukázat na to, co se tam děje, aby se určitá místa "chytila za nos".
K tomu tak nějak došlo, i když "s křížkem po funuse", jak se lidově říká. 2. března 1981 bylo rozhodnuto o tom, že prohlášení za kulturní památku nebude zrušeno. V témže dokumentu je pak konstatováno, že k částečné devastaci ze strany investora (Východočeské vodovody a kanalizace) došlo bez jakéhokoliv povolení příslušných orgánů státní památkové péče, ale vzhledem k tomu, že hřbitov byl umístěn v pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrže Seč, tak bylo odsouhlaseno, aby došlo k jeho úpravě do sadové podoby se zachováním stávající zeleně, přičemž cesty měly být vysypány štěrkem a místa hrobů urovnána a zatravněna, k nimž ještě přibyly lavičky.
Zbytky a úlomky byly většinou uloženy nápisem do země a sedmero hodnotných zachovaných náhrobků bylo následně osazeno jako jakési malé lapidárium, které bylo následně doplněno pamětní deskou s textem: "NA TOMTO MÍSTĚ SE NACHÁZEL ŽIDOVSKÝ HŘBITOV ZALOŽENÝ R. 1810. BYLI TU POHŘBÍVÁNI OBČANÉ Z HOJEŠÍNA A OKOLÍ. ČEST JEJICH PAMÁTCE." Všechny úpravy byly provedeny nákladem Východočeských vodovodů a kanalizací a poté byla lokalita předána do správy MNV Hoješín, po jehož připojení k Seči k 1. lednu 1989 ho spravuje tamní městský úřad, ale pozemek patří Židovské obci v Praze, jíž byl navrácen v roce 1999. Další úpravy byly provedeny počátkem 90. let 20. století. Ze hřbitova tak zůstalo pouze torzo se 7 náhrobními kameny, přičemž 4 z nich jsou psány pouze hebrejsky, 3 hebrejsky a německy a dá se z nich vyčíst letopočet 1864 a 1869. Nejstarší náhrobek je pak z roku 1814. Pro člověka, který se o tomto místě chce dozvědět více, tak doporučuji bakalářskou práci Lucie Petrusové (viz https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/4405/BPTX_2005_2_11210_ASZK00306_121243_0_26765.pdf?sequence=1&isAllowed=y). Na závěr je ještě dodat to, že v roce 1864 se v jednom z otevřených hrobů tohoto pohřebiště skryl lupič Švadlenka, když byl četníky pronásledován po svém útěku z chrudimské věznice. Jeho osudy byly zpracovány v části "Povídek u verpánku" od Eduarda Herolda.
Na svůj hřbitov si však museli počkat až na počátek 19. století, kdy došlo k jeho zřízení, protože ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 nebylo po něm ani památky (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c165), ale v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS175018380) a v reambulaci téhož z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_2103_3) byl již zaznamenán. Mnozí doboví autoři však jeho počátky hledají již v 16. století. S jistotou víme pouze to, že židovská náboženská obec v Hoješíně zanikla na základě zákona z 21. března 1890 a její dosavadní členové připadli k chotěbořské židovské obci, která začala spravovat i tuto "zahradu života". Pravidelně pohřbívat se na hřbitově přestalo koncem 19. století, ale poslední zesnulý sem byl umístěn v roce 1919.
Později byl hřbitov opuštěn a podléhal postupné zkáze, které napomohlo rovněž vybudování vodní nádrže Seč (pro jeho ochranu při abnormálně vysokých vodních stavech byl vysypán do výše nad korunu přepadu a směrem od vodní nádrže vznikla zvýšená betonová ohradní zeď, navazující na zbytek původního kamenného ohrazení), resp. ani ne přímo tato vodní plocha, ale spíše zvýšená návštěvnost těchto míst a neomalenost mnohých lidí, z nichž řada se "zasloužila" o různá vandalství. Ale abychom nebyli nespravedliví, tak musíme dodat i to, že řadu škod na pohřebišti působily časté povodně. Některé náhrobky pak zmizely v základech blízkých domů nebo posloužily k jiným stavebním účelům. V roce 1962 však došlo ke zbourání většiny hřbitovní zdi, márnice k odstranění některých náhrobníků. Zastavit tuto devastaci se podařilo až na popud orgánů státní památkové péče.
Ironií osudu bylo to, že 24. ledna 1964 bylo místo zapsáno do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-18049761), což nelibě nesla řada podniků a institucí, které měly s místem jiné záměry. V červnu 1980 však došlo k dalším zásahům do tohoto pohřebiště. Všechny náhrobky byly odstraněny a naházeny do jámy v sousedství pohřebiště. Opět přišel zásah výše jmenovaných orgánů a v září 1980 došlo k zastavení všech prací. V té době se rovněž objevil nápad na odebrání památkové ochrany a k úplnému zrušení pohřebiště. Podnět k zahájení řízení o upuštění od památkové ochrany pocházel od Židovské náboženské obce z Prahy, která byla ve sporu s Východočeskými vodovody a kanalizacemi, neboť se jí nelíbilo, jak se s místem, kde leží tolik zesnulých spoluvěrců, zachází. Svým způsobem nejspíše chtěli její členové ukázat na to, co se tam děje, aby se určitá místa "chytila za nos".
K tomu tak nějak došlo, i když "s křížkem po funuse", jak se lidově říká. 2. března 1981 bylo rozhodnuto o tom, že prohlášení za kulturní památku nebude zrušeno. V témže dokumentu je pak konstatováno, že k částečné devastaci ze strany investora (Východočeské vodovody a kanalizace) došlo bez jakéhokoliv povolení příslušných orgánů státní památkové péče, ale vzhledem k tomu, že hřbitov byl umístěn v pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrže Seč, tak bylo odsouhlaseno, aby došlo k jeho úpravě do sadové podoby se zachováním stávající zeleně, přičemž cesty měly být vysypány štěrkem a místa hrobů urovnána a zatravněna, k nimž ještě přibyly lavičky.
Zbytky a úlomky byly většinou uloženy nápisem do země a sedmero hodnotných zachovaných náhrobků bylo následně osazeno jako jakési malé lapidárium, které bylo následně doplněno pamětní deskou s textem: "NA TOMTO MÍSTĚ SE NACHÁZEL ŽIDOVSKÝ HŘBITOV ZALOŽENÝ R. 1810. BYLI TU POHŘBÍVÁNI OBČANÉ Z HOJEŠÍNA A OKOLÍ. ČEST JEJICH PAMÁTCE." Všechny úpravy byly provedeny nákladem Východočeských vodovodů a kanalizací a poté byla lokalita předána do správy MNV Hoješín, po jehož připojení k Seči k 1. lednu 1989 ho spravuje tamní městský úřad, ale pozemek patří Židovské obci v Praze, jíž byl navrácen v roce 1999. Další úpravy byly provedeny počátkem 90. let 20. století. Ze hřbitova tak zůstalo pouze torzo se 7 náhrobními kameny, přičemž 4 z nich jsou psány pouze hebrejsky, 3 hebrejsky a německy a dá se z nich vyčíst letopočet 1864 a 1869. Nejstarší náhrobek je pak z roku 1814. Pro člověka, který se o tomto místě chce dozvědět více, tak doporučuji bakalářskou práci Lucie Petrusové (viz https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/4405/BPTX_2005_2_11210_ASZK00306_121243_0_26765.pdf?sequence=1&isAllowed=y). Na závěr je ještě dodat to, že v roce 1864 se v jednom z otevřených hrobů tohoto pohřebiště skryl lupič Švadlenka, když byl četníky pronásledován po svém útěku z chrudimské věznice. Jeho osudy byly zpracovány v části "Povídek u verpánku" od Eduarda Herolda.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.821, 15.644)
Poslední aktualizace: 27.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Židovský hřbitov pod Hoješínem
Židovský hřbitov u Hoješína
Hřbitov
Nachází se u obce Hoješín, prakticky na břehu Sečské přehrady. Modlitebna je doložena v 18.-19. století. V současné době se jedná o malý zbytek hřbitova z počátku 19. stol., zlikvidovaného r. …
0.4km
více »
Sečská přehrada
Fotogalerie
Vybudována byla v letech 1924-1935 na řece Chrudimce, aby se vyřešil dlouhodobý problém s častými povodněmi a zdejší vodní síly bylo využito k výrobě elektrické energie, protože v letech 1907-1912 vybudovaná přehr…
0.8km
více »
Vodní nádrž Seč neboli Sečská přehrada na řece Chrudimce
Přehrada
Byla vybudována v letech 1924 až 1934 na řece Chrudimce, jejím říčním kilometru 50,7. Nachází se v krásném prostředí Železných hor v Pardubickém kraji. Je ve správě Povodí Labe. Kóta vodní hladiny se pohybuje okol…
0.9km
více »
Hotel Jezerka u vodní nádrže Seč
Rady a tipy
Vodní nádrž Seč byla vybudována v letech 1924 až 1934 na řece Chrudimce, jejím říčním kilometru 50,7. Nachází se v krásném prostředí Železných hor v Pardubickém kraji.O „pár“ let později kousek od zmíněné přehrady…
1.4km
více »
Sečská přehrada
Přehrada
Účelem vodního díla je zadržení vody v nádrži pro nalepšování průtoku v níže ležícím úseku řeky Chrudimky, vodárensky využívaným skupinovým vodovodem zásobujícím města Chrudim a Pardubice, pro energetické využit…
1.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Seč – zřícenina hradu Oheb nad Sečskou přehradou
Zřícenina
Seč je malé Městečko v Pardubickém kraji. Leží v okrese Chrudim a žije zde asi 1.700 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Městečko je známé zejména díky stejnojmenné…
1.8km
více »
Zřícenina hradu Oheb u vodní nádrže Seč
Zřícenina
V letech 1924 až 1934 byla vybudována na řece Chrudimce vodní nádrže Seč. Vše sledovala ze skalnatého ostrohu zřícenina hradu Oheb. Doby, kdy zde stával hrad, byly dávno pryč.Dnes je to krásné a trochu tajemné mís…
1.8km
více »
Zřícenina hradu Oheb
Tipy na výlet
Pro milovníky zřícenin a přírody bych doporučovala zříceninu hradu Oheb, a to z toho důvodu, že se nachází nad kolmou stěnou sečské nádrže. Návštěvníkům se tak naskytne úchvatný pohled na ostrov sečské přehrady. P…
1.8km
více »
Zřícenina hradu Oheb
Zřícenina
Skalnatý kopec i stejnojmenná zřícenina hradu obdržely své pojmenování od toho, že se pod tímto ostrohem řeka Chrudimka, dříve známá též jako Ohebka a Kamenice, ohýbá, alespoň podle knihy "Dějiny lesů a lesnictví (hospodářství lesního a hospodářského lesního zřízení či úpravy lesa - soustav) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku" od Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského.Ještě počátk…
1.8km
více »
Oheb
Zřícenina
Romantická zřícenina gotického hradu Oheb stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Hradní zřícenina Oheb se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Dochovalo se mohutné torzo věžovité brány, …
1.9km
více »
Turistická známka č. 2310 - Sečská přehrada
Turistická známka
Sečská přehrada se nachází v CHKO Železné Hory. Byla vybudována v letech 1924 – 1935. Zděná žulová hráz je 42 m vysoká a 165 metrů dlouhá. Objem nádrže činí přes 22 miliónů m3 a zadržovaná voda vytváří 7 km dlouhé jezero. http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Se%C4%8D
2km
více »
Zřícenina hradu Vildštejn u vodní nádrže Seč
Zřícenina
V letech 1924 až 1934 byla vybudována na řece Chrudimce vodní nádrže Seč. Vše sledovala ze skalnatého ostrohu zřícenina hradu Vildštejn. Doby, kdy zde stával hrad, byly dávno pryč.
Dnes je to krásné a trochu taj…
2.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Sečská přehrada v Železných horách
Přehrada
Sečskou přehradní hráz najdete na řece Chrudimce u městyse Seč v Železných horách. Přetíná řeku v jejím ř. km 50,722.
Hráz byla postavená v letech 1924 – 1934 podle projektu firmy Ing. Ctibora a spol. firmou In…
2.1km
více »
Seč – zřícenina hradu Vildštejn nad Sečskou přehradou
Zřícenina
Dříve údajně téměř pohádkový hrad nad řekou Chrudimkou, dnes téměř zaniklá zřícenina nad silničním tunelem, ústícím na přehradní hrázi Sečské vodní nádrže. Navíc zřícenina velmi těžce…
2.1km
více »
Zřícenina hradu Vildštejn
Zřícenina
Málokdo, kdo dnes prochází nebo projíždí od Seče 36 m dlouhým tunelem na těleso 42 m vysoké a 165 m dlouhé hráze zdejší přehrady, tak ví o tom, že se vlastně pohybuje pod zříceninou hradu Vildštejna, i když jeho o…
2.1km
více »
vodní nádrž Seč
Vodní nádrž
Vodní nádrž Seč je perfektní místo pro relaxaci s mnoho zajímavými turistickými cíly, jako např. hrad Oheb, tyčící se Nad přehradou. Je zde mnoho možností k vyžití- úžasným zážitkem je, když si půjčíte loďku a z…
2.2km
více »
Okolo Seče
Trasa
Okružní trasa kolem Sečské přehrady (foto 1 - pro souběžné prohlížení fotografií doporučuji otevřít galerii v samostatném okně prohlížeče), vhodná i…
2.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Markova skála
Skalní útvar
V těsné blízkosti vodní nádrže Seč se tyčí dva skalní ostrohy, nesoucí na vrcholech zříceninu hradu. Tím známějším je Oheb na pravé straně toku řeky Chrudimky, méně známý, mnohem nenápadnější a proti Ohebu nízký j…
2.6km
více »
Železnými horami z Klokočova
Trasa
Pro podzimní toulky nebo pro prázdninový pobyt na Seči v příštím roce vám nabízím jeden vyloženě oddychový, klidný okruh krásnou přírodou Železných hor. Vychází z Klokočova, který je známý s…
3km
více »
Klokočov (Železné hory)
Vesnice
První písemná zpráva o obci Klokočov, která leží na hřbetu Železných hor nad údolím řeky Chrudimky, pochází z roku 1546. V Klokočově najdeme památnou lípu, údajně 1000 let starou, výška kmene lípy je 19 m a obvod …
3km
více »
Proměnlivo v Železných horách, září 2017 pt.1
Cestopisy
14.9.2017
Někdy se to tak vyvrbí. Dlouho dopředu si plánujeme nějaký ten výlet, pak mám ho počasí pokazí. Když ne úplně, tak alespoň z větší části. Inu, neporučíme větru dešti. Asi tak to…
3km
více »
Kostel sv. Vavřince v Seči
Kostel
Farní kostel sv. Vavřince v Seči byl stavěn na začátku 17. století nákladem Karla Záruby z Hustířan. Stavba v renesančním slohu byla dokončena v roce 1620. Kostel se skládá z dlouhého presbyteria a osmihranné lodi…
3.2km
více »
Klokočovská lípa
Památný strom
Památná Klokočovská lípa (lípa velkolistá - Tilia platyphyllos ), zvaná též Královská nebo Karlova na počest Karla IV., který se pod ní zastavil se svou družinou při cestě z královského hradu Lichnice, roste v obci Klokočov asi 10 km severně od města Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod. Okolí stromu chrání dřevěná ohrádka a u lípy se nachází i kamenný kříž. Jedná se o jeden z nejstarších stromů na území České republiky, je…
3.2km
více »
Seč - Pařížov - Doubrava - Třemošnice - Seč
Trasa
Na Seč se obvykle jezdí kvůli koupání nebo rybaření. Hlavní atrakcí je tu samozřejmě přehradní nádrž. Ale ne vždy jsou okolnosti příznivé lenošení na plážích a březích přehrady a pak může přijít vhod i proch…
3.3km
více »
Seč
Město
Seč je nevelké město s 1690 obyvateli a najdeme jej na severním břehu vodní nádrže Seč, v oblasti Železných hor, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem od města Třemošnice. Součástí Seče jak…
3.4km
více »
Na Pilce
Výletní místo
Lokalitu Na Pilce najdeme v krásném údolí, na řece Chrudimce uprostřed lesů, v blízkosti přehrady Seč. Pohodovou atmosféru místa dotváří šum řeky a cvakot mlýnského kola. Je zde možnost ubytování v chatkách. V mís…
3.6km
více »
Běstvina u Třemošnice – „Santiniho“ kaple sv. Jana Nepomuckého
Kaple
Na křižovatce silnic před zámkem v obci Běstvina na Chrudimsku snad každého okamžitě zaujme pozoruhodná barokní šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, která bývala dlouhodobě připisována geni…
3.7km
více »
Pařížov
Přehrada
Tato přehrada je jedna z nejhezčích a nejstarších přehrad na území ČR. Leží na řece Doubravě nad obcí Pařížov v malebném kraji pod Železnými horami.
Podnětem k výstavbě přehrady byly velké vody z let 1885, 18…
4.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
7.6km
více »