Zámek v Třemošnici
Původním šlechtickým sídlem býval v těchto místech hrad Lichnice, což není nic divného, protože v období jeho slávy žádná Třemošnice ještě neexistovala. Poprvé se o její existenci dozvídáme v roce 1564, kdy šlo o pouhý panský dvůr s rolemi a lukami. Ten byl zapsán do majetku Albrechta Robmhápa ze Suché, a to v rámci rozdělení dědictví po jeho otci Zikmundu Robmhápovi, jenž zemřel již roku 1551 a pozůstalé majetky byly spravovány nejvyšším kancléřem Jáchymem z Hradce, podkomořím Jiříkem z Gerštorfu, Marjaně Robmhápové z Soutic a Valšovi Robmhápovi ze Suché, kteří byli poručníky Zikmundových synů Albrechta a Václava až do 19. října 1557, kdy plnoletý Albrecht převzal otcovské dědictví a spravoval ho až do zletilosti svého bratra. To bylo navíc rozšířeno již v roce 1555, kdy jeho poručníci odkoupili od Viléma Trčky z Lípy na Veliši lichnické zboží. K jeho rozdělení pak došlo v pondělí před sv. Martinem roku 1564, kdy Albrecht obdržel lichnické zboží s několika dalšími vesnicemi, mezi nimiž byl jmenován právě třemošský dvůr, při němž byl později připomínán „dům nový panský blíže vsi Veyborna“, což podle všeho byl přímý předchůdce dnešního zámku, který byl vybudován nejspíše v období let 1557-1564, případně krátce poté. Samotné panství bylo královským lénem až do 2. srpna 1578, kdy bylo prohlášeno alodiálním a Albrechtovi rytíři z Robmhápu (Rabenhauptu) byl za 9 813 kop pražských grošů vložen do zemských desek jako svobodné vlastnictví. Tehdy byl třemošský dvůr popsán takto: „dvůr Třemošnice s ovčínem a příslušenstvím, při tom pivovár se sladovnou atd., kůlny a sejpka“.
Třemošský dvůr vydržel v tomto stavu ještě mnoho let, neboť ještě v roce 1592 byl zmíněn ve stejné podobě jako při dělení zikmundovského dědictví. Tehdy totiž zemřel Albrecht Robmháp ze Suché a lichnické zboží se dostalo do rukou jeho syna Zikmunda, jenž se oženil s Kateřinou z Nestájova, které roku 1596 věnoval na svém majetku 3 000 kop míšeňských. Právě zde byl opětovně zmíněn třemošský dvůr s pivovarem a rybníkem. Po požáru Lichnice v roce 1610 si zvolila vrchnost za svoje sídlo třemošský dvůr a lichnické zboží bylo Zikmundem Robmhápem ze Suché užíváno v pokoji až do třicetileté války, když se přidal na stranu českých stavů. Za to byl roku 1623 odsouzen k tomu, že byl jeho statek vyňat z dědictví a uveden do královského manství, s čímž se nedokázal smířit, onemocněl a v červenci 1624 na třemošnické tvrzi zemřel. Královským lénem se stalo zdejší panství až v roce 1626, kdy ho přijali jeho nejstarší synové Arnošt a Ferdinand, jež ho tehdy spravovali i jménem zbylých sourozenců.
Královským manstvím zůstala Třemošnice dlouhých 14 let, kdy se výše uvedení bratři snažili přemluvit krále Ferdinanda III., aby je ze svého léna propustil. To se stalo až relací z 9. srpna 1636, i když ze zemských desek bylo vymazáno teprve 13. října 1660. Bratři Albrecht mladší, Arnošt a Karel prodali 11. května 1637 třemošnický statek svému bratrovi Ferdinandovi za 18 000 kop míšeňských. Roku 1700 bylo koupěmi rozšířené panství rozděleno mezi Jana Ferdinanda, Františka Karla a Jana Antonína Robmhápovy ze Suché. Tehdy zde byla již připomínána „tvrz v Třemošnicích ode zdí vystavená s pokojma a rozličnýma příležitostma“ v ceně 500 kop míšeňských. V roce 1747 získal třemošnický statek Jan Václav hrabě z Millesimo, jenž ho spojil s ronovským panstvím.
V té době již byla tvrz jako šlechtické sídlo dávno překonána, neboť po celých Čechách se z různých hradů a tvrzí stávaly zámky. Kdy přesně došlo k přestavbě tvrze v zámek, tak to přesně nevíme. Pouze odhadujeme, že se tak muselo stát po roce 1750, i když některé zdroje hovoří již o 40. letech téhož století. Původní plány však byly mnohem velkorysejší, ale k jejich plnému naplnění nikdy nedošlo, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147), protože vznikla pouze střední část se šestibokou kaplí sv. Anny s velkým sálem v 1. poschodí a západní křídlo. Ke stavbě východního křídla již nedošlo. Zde musíme navíc dodat, že někteří autoři hovoří o možném zapojení významného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela, což je nemožné, protože zemřel již 7. prosince 1723. Jediným vysvětlením by bylo, že projekt na výstavbu třemošnického zámku vznikl mnohem dříve, a to ještě před jeho přikoupením k Ronovu, ale o tom nemáme žádnou zmínku, vše je jen na bázi různých teorií a nepřímých důkazů.
Ronovské panstvo však nemělo o nedostavěný objekt s čp. 1, jenž byl poprvé zapsán jako zámek v josefinském katastru v roce 1785, přílišný zájem. Dnes již nevíme, zda tomu bylo kvůli jeho finanční stránce, nebo pouze kvůli tomu, že se mu líbilo v dosavadním zámku, který nechtělo opustit a přestěhovat se do Třemošnice, jež byla tehdy více vzdálena od civilizovaného světa a dala by se označit za kraj, „kde lišky dávají dobrou noc“. Časem mu však i ronovské panství začalo nejspíše vadit a oněch teorií ohledně toho vzniklo až nadmíru. Navíc roku 1800 zemřel tajný rada Jan Josef hrabě Caretto de Millesimo jako bezdětný a svoje majetky odkázal strýci Janu Jindřichovi, který zemřel o rok později. Třemošnické i ronovské panství se tak dostalo do rukou Caretto-Millesimovské nadace pro zchudlé šlechtice, jejíž obrysy nastínil již Jan Josef hrabě Caretto de Millesimo. To však vyvolalo soudní spory s dalšími příbuznými, jež si dělali na obě panství nárok. Ty skončily ve prospěch nadace až v roce 1822, aby zde o rok později byla umístěna její lesní správa a posléze celá správa nadačního velkostatku, takže šlo o administrátora panství, správce důchodu, účetního, kancelistu, lesmistra a další lesníky. Právě kvůli ní došlo k vnitřní přestavbě objektu a vybudování nového úřednického domu.
Roku 1853 byl zřízen nový krov, k jehož opravě došlo v roce 1904. Jiné úpravy areálu proběhly kolem poloviny 19. století, což je vidět již letmým pohledem do indikační skici stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS599018380) a tu porovnáme s reambulací stabilního katastru z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7722_2). Po vzniku ČSR užívalo zámek nějakou dobu velitelství náhradního praporu. To se psal rok 1919. O 10 let později došlo k rekonstrukci kaple sv. Anny a v následujících obdobích, zejména ve 30. letech 20. století, došlo k některým drobnějším změnám v uspořádání interiéru i exteriéru. Předem jmenovaná nadace vlastnila zámek až do roku 1948, kdy připadl státu a byl přidělen firmě Kovolis Hedvikov, jíž chyběl dostatek bytů pro své zaměstnance. Jeho využití se prakticky nezměnilo ani později, neboť jsme tu mohli stále najít jak byty, tak lidovou školu umění. Sám objekt, jenž byl 24. ledna 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/zamek-132094), prošel v letech 1973-1974 větší adaptací, kterou měla na svědomí domovní správa MNV, od níž ho v roce 1978 převzal Okresní podnik bytového hospodářství v Chrudimi. Po změně společenských poměrů se dostal objekt do soukromých rukou, kdy prošel generální opravou. V současné době patří společnostem DULKA 2009 s. r. o. (½) a VISION SWORD s. r. o. (½). Na závěr ještě dodejme, že pověst o založení zámku je úzce spojena s městským znakem Třemošnice, který obdržela 19. ledna 1995 (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2774), protože zámek s kaplí byl postaven „za tři mošnice peněz“, a tak se trojice mošen objevila i na symbolech města.
Třemošský dvůr vydržel v tomto stavu ještě mnoho let, neboť ještě v roce 1592 byl zmíněn ve stejné podobě jako při dělení zikmundovského dědictví. Tehdy totiž zemřel Albrecht Robmháp ze Suché a lichnické zboží se dostalo do rukou jeho syna Zikmunda, jenž se oženil s Kateřinou z Nestájova, které roku 1596 věnoval na svém majetku 3 000 kop míšeňských. Právě zde byl opětovně zmíněn třemošský dvůr s pivovarem a rybníkem. Po požáru Lichnice v roce 1610 si zvolila vrchnost za svoje sídlo třemošský dvůr a lichnické zboží bylo Zikmundem Robmhápem ze Suché užíváno v pokoji až do třicetileté války, když se přidal na stranu českých stavů. Za to byl roku 1623 odsouzen k tomu, že byl jeho statek vyňat z dědictví a uveden do královského manství, s čímž se nedokázal smířit, onemocněl a v červenci 1624 na třemošnické tvrzi zemřel. Královským lénem se stalo zdejší panství až v roce 1626, kdy ho přijali jeho nejstarší synové Arnošt a Ferdinand, jež ho tehdy spravovali i jménem zbylých sourozenců.
Královským manstvím zůstala Třemošnice dlouhých 14 let, kdy se výše uvedení bratři snažili přemluvit krále Ferdinanda III., aby je ze svého léna propustil. To se stalo až relací z 9. srpna 1636, i když ze zemských desek bylo vymazáno teprve 13. října 1660. Bratři Albrecht mladší, Arnošt a Karel prodali 11. května 1637 třemošnický statek svému bratrovi Ferdinandovi za 18 000 kop míšeňských. Roku 1700 bylo koupěmi rozšířené panství rozděleno mezi Jana Ferdinanda, Františka Karla a Jana Antonína Robmhápovy ze Suché. Tehdy zde byla již připomínána „tvrz v Třemošnicích ode zdí vystavená s pokojma a rozličnýma příležitostma“ v ceně 500 kop míšeňských. V roce 1747 získal třemošnický statek Jan Václav hrabě z Millesimo, jenž ho spojil s ronovským panstvím.
V té době již byla tvrz jako šlechtické sídlo dávno překonána, neboť po celých Čechách se z různých hradů a tvrzí stávaly zámky. Kdy přesně došlo k přestavbě tvrze v zámek, tak to přesně nevíme. Pouze odhadujeme, že se tak muselo stát po roce 1750, i když některé zdroje hovoří již o 40. letech téhož století. Původní plány však byly mnohem velkorysejší, ale k jejich plnému naplnění nikdy nedošlo, což je vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c147), protože vznikla pouze střední část se šestibokou kaplí sv. Anny s velkým sálem v 1. poschodí a západní křídlo. Ke stavbě východního křídla již nedošlo. Zde musíme navíc dodat, že někteří autoři hovoří o možném zapojení významného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela, což je nemožné, protože zemřel již 7. prosince 1723. Jediným vysvětlením by bylo, že projekt na výstavbu třemošnického zámku vznikl mnohem dříve, a to ještě před jeho přikoupením k Ronovu, ale o tom nemáme žádnou zmínku, vše je jen na bázi různých teorií a nepřímých důkazů.
Ronovské panstvo však nemělo o nedostavěný objekt s čp. 1, jenž byl poprvé zapsán jako zámek v josefinském katastru v roce 1785, přílišný zájem. Dnes již nevíme, zda tomu bylo kvůli jeho finanční stránce, nebo pouze kvůli tomu, že se mu líbilo v dosavadním zámku, který nechtělo opustit a přestěhovat se do Třemošnice, jež byla tehdy více vzdálena od civilizovaného světa a dala by se označit za kraj, „kde lišky dávají dobrou noc“. Časem mu však i ronovské panství začalo nejspíše vadit a oněch teorií ohledně toho vzniklo až nadmíru. Navíc roku 1800 zemřel tajný rada Jan Josef hrabě Caretto de Millesimo jako bezdětný a svoje majetky odkázal strýci Janu Jindřichovi, který zemřel o rok později. Třemošnické i ronovské panství se tak dostalo do rukou Caretto-Millesimovské nadace pro zchudlé šlechtice, jejíž obrysy nastínil již Jan Josef hrabě Caretto de Millesimo. To však vyvolalo soudní spory s dalšími příbuznými, jež si dělali na obě panství nárok. Ty skončily ve prospěch nadace až v roce 1822, aby zde o rok později byla umístěna její lesní správa a posléze celá správa nadačního velkostatku, takže šlo o administrátora panství, správce důchodu, účetního, kancelistu, lesmistra a další lesníky. Právě kvůli ní došlo k vnitřní přestavbě objektu a vybudování nového úřednického domu.
Roku 1853 byl zřízen nový krov, k jehož opravě došlo v roce 1904. Jiné úpravy areálu proběhly kolem poloviny 19. století, což je vidět již letmým pohledem do indikační skici stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS599018380) a tu porovnáme s reambulací stabilního katastru z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7722_2). Po vzniku ČSR užívalo zámek nějakou dobu velitelství náhradního praporu. To se psal rok 1919. O 10 let později došlo k rekonstrukci kaple sv. Anny a v následujících obdobích, zejména ve 30. letech 20. století, došlo k některým drobnějším změnám v uspořádání interiéru i exteriéru. Předem jmenovaná nadace vlastnila zámek až do roku 1948, kdy připadl státu a byl přidělen firmě Kovolis Hedvikov, jíž chyběl dostatek bytů pro své zaměstnance. Jeho využití se prakticky nezměnilo ani později, neboť jsme tu mohli stále najít jak byty, tak lidovou školu umění. Sám objekt, jenž byl 24. ledna 1964 zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/zamek-132094), prošel v letech 1973-1974 větší adaptací, kterou měla na svědomí domovní správa MNV, od níž ho v roce 1978 převzal Okresní podnik bytového hospodářství v Chrudimi. Po změně společenských poměrů se dostal objekt do soukromých rukou, kdy prošel generální opravou. V současné době patří společnostem DULKA 2009 s. r. o. (½) a VISION SWORD s. r. o. (½). Na závěr ještě dodejme, že pověst o založení zámku je úzce spojena s městským znakem Třemošnice, který obdržela 19. ledna 1995 (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2774), protože zámek s kaplí byl postaven „za tři mošnice peněz“, a tak se trojice mošen objevila i na symbolech města.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.864, 15.583)
Poslední aktualizace: 18.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Třemošnice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zámek v Třemošnici
Rybník Čeperka v Třemošnici
Fotogalerie
Zdejší rybník vznikl na bezejmenném potoce, který pramenil jihovýchodně od zámku ve stráni Kaňkových hor, ale postupem času se jeho tok změnil melioračními a regulačními zásahy, takže nejen teče jinak, ale vody v …
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třemošnice – zámek
Zámek
Třemošnická tvrz, prvně vzpomínaná v roce 1564, byla na počátku 17.století přestavěna na renesanční zámek. K další přestavbě tentokrát v barokním slohu došlo roku 1750, kdy zámek vlastnil Jan Václav Ceretto – Mi…
0.5km
více »
Třemošnice - Kubíkovy Duby - Seč
Trasa
Trasa začíná na náměstí v Třemošnici (foto 1). Po společné modré a zelené značce se jde na okraj Třemošnice (rozcestí Třemošnice, východ - foto 2) ke Zlatému potoku (foto 4) a…
1km
více »
Třemošnice - Vápenný Podol přes Skoranov
Trasa
Z Temošnice (foto 1) vyrazíme po modré a zelené značce ke Zlatému potoku (foto 2) k rozcestí Třemošnice, východ. Po červené a zelené značce projdeme Hedvíkov, kolem staré továrny podé…
1km
více »
Údolím Doubravy z Třemošnice do Žlebů
Trasa
Velice příjemná procházková trasa na jedno odpoledne. Její výhodou je i dobré vlakové spojení Žlebů a Třemošnice, takže je možné dojet autem do jednoho z koncových míst trasy, přejet vlakem do druhého a pěšky se v…
1km
více »
Třemošnice - Licoměřice - Lichnice
Trasy
Máme už asi 20 let chatu na Seči, kde moje žena coby zasloužilá učitelka tráví podstatnou část letních prázdnin. Já tam jezdím spíš jen na víkendy, přece jen v zemědělství toho času o prázdn…
1km
více »
Kolem Třemošnice
Cestopisy
Třemošnice je vlastně hodně mladá, statut města získala teprve v roce 1994. I když první zmínka o ní pochází z roku 1564, z původních staveb se dochoval…
1km
více »
Oslava dvojice významných výročí města Třemošnice v roce 2024
Fotogalerie
Město Třemošnice tento rok slaví 460 let od první dochované písemné zmínky (v dědické smlouvě Albrechta a Václava Robmhápových ze Suché, kdy bratr Albrecht zdědil mj. "dvůr třemošský s rolemi a lukami") a výročí 3…
1km
více »
Třemošnice, město na jižním úbočí Železných hor
Tipy a novinky
Město Třemošnice se nachází na jižním úbočí Železných hor. O původu názvu města existuje několik domněnek, ale tou nejpravděpodobnější z pohledu historiků se jeví fakt, že v tomto koutě byl hojný výskyt stromu s…
1km
více »
Na Lichnici z Třemošnice a Lovětínskou roklí zpět
Trasa
Krátká procházka na jedno odpoledne. Z centra Třemošnice (foto 1) půjdeme po modré a zelené značce k rozcestí na začátku Hedvíkovského údolí (foto 2, viz https://www.turistika.cz/mist…
1km
více »
Třemošnice
Fotogalerie
Všehochuť fotografií z tohoto malebného města, kde se kloubí staré s novým, příroda s lidskými výtvory. Vzniklo z původního vrchnostenského dvora, v jehož areálu pak byla zřízena tvrz a na jejím místě zámek. Boom …
1.1km
více »
Park Božího Milosrdenství v Třemošnici
Park
V těchto místech u Zlatého potoka, který byl dříve nazýván jako Pekelský, se v minulosti nacházely pozemky, jež náležely nejprve lichnické a později ronovské vrchnosti, která je obhospodařovala nejprve jako pastvi…
1.1km
více »
Zlatý potok v Třemošnici
Fotogalerie
Na mnoha místech bublající a zurčící Zlatý potok je velkou okrasou míst, jimiž protéká, ale není to jen jeho různými meandry, peřejemi a kaskádami v Pekelském a Hedvičině údolí, kde se na něj v předvesní nebo již …
1.1km
více »
Prírodný park Doubrava
Přírodní park
Zima je pomaly na ústupe, hlavne v nižších polohách je to už vidieť a láka to k prechádzke do pomaly sa prebúdzajúcej prírody. Typ na krásne miesto v každom ročnom období je výlet do okolia vodného toku Doubrava. …
1.2km
více »
Třemošnice
Město
Třemošnice jsou nevelké průmyslové město s 3300 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory, na pravém břehu řeky Doubravy, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem …
1.2km
více »
Kaňkovy hory
Kopec
Kaňkovy hory, které leží jihovýchodně od Třemošnice na Chrudimsku tvoří krajinářsky hodnotné území střední části hřebene Železných hor. Společně s územím kolem zříceniny hradu Lichnice jsou chráněny jako národní p…
1.4km
více »
Turistické rozcestí Hedvíkov
Rozcestí
Rozcestí se nachází na břehu Zlatého potoka v Hedvíkovském údolí. Křižují se zde dvě turisticky značené trasy:
červená JV směrem - Nad Peklem, sv. Jan, Kubíkovy duby, Klokočov, Horní Bradlo
červená Z směrem - Třemošnice - východ, Podhradí (hrad Lichnice), Rudov, Žlebské Chvalovice, Ronov nad Doubravou a nově údolím Doubravy do Žlebů
zelená S směrem - Peklo u Kraskova, Kraskov, Vápenný Podol
zelená Z směrem - Třemošni…
1.5km
více »
Kaňkovy hory
Hřeben
Jedná se o jeden z úzkých hřebenů Železných hor o délce přibližně 3,1 km a šířce 800-900 m, jehož pojmenování je odvozeno od německého slova „der Gang“, které má řadu významů, ale pro nás je důležité to, že rovněž…
1.5km
více »
Hedvikovské schody
Fotogalerie
Několik fotografií Hedvikovských schodů, známých i jako Hedvikovské schodiště, na nichž si každý může prakticky dokázat, jakou má fyzičku a za jak dlouho dokáže vyšplhat po 417 schodech z Hedvičina údolí nahoru na hřeben a odtud pokračovat dále po naučné stezce Hedvičino údolí (viz https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-hedvicino-udoli/) nebo po červené turistické značce k …
1.5km
více »
Hedvičino údolí
Rokle
Kdo navštívil Třemošnici a přírodní krásy v jejím okolí, nemohl minout vyhlášené Hedvičino údolí, které se nachází podél Zlatého potoka (dříve zván i jako Pekelský potok), a to od jeho výtoku z původního Pekelskéh…
1.6km
více »
Údolí řeky Doubravy mezi Třemošnicí a Ronovem nad Doubravou
Fotogalerie
Toto údolí bylo díky svým krásám prohlášeno 14. listopadu 1998 za přírodní park Doubrava, jehož hlavním účelem je snaha o zachování krajinářsky působivého a relativně jen málo narušeného přírodního rázu údolí Doub…
1.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Pekelské a Hedvičino údolí u Třemošnice
Rokle
Hluboká rokle zaříznutá do Kaňkových hor Zlatým potokem. Ten je zejména v jarním období spíše divokou řekou, zpomalovanou několika jezy. Obě údolí jsou vzájemně spojena. Hedvičino údolí…
1.7km
více »
Směřujeme na severovýchod republiky – 26. den - Česká Lhotice-rozhledna Boika, Třemošnice-bývalá Berlova vápenka, Žandov-rozhledna Březina, Louňovice pod Blaníkem-kostel Nanebevzetí Panny Marie
Cestopisy
Pondělí 14. 9. 2021
Stejně jako včera bylo i dnes v noci teplo, že jsme spali opět při nedovřených dveřích. Byl tu nádherný klid. Vstáváme v 8, už svítí sluníčko. Přijíždí sem pár aut, jsou to převážně děvčata, co…
1.9km
více »
Berlova Vápenka
Muzeum
Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího
z druhé poloviny 19.…
1.9km
více »
zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Jedeme do severozápadní části CHKO Železné hory, cca 10 km severně od přehrady Seč, míříme ke zřícenině hradu Lichnice. Historie hradu Lichnice sahá do 12. století, kdy Smil z rodu Ronovců postavil na strategickém…
2.2km
více »
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Rozhledna
Zřícenina Hradu Lichnice se může od dubna roku 2017 chlubit novou atrakcí. Tou se stala kovová rozhledna, umístěná - velmi citlivě a nerušivě - ve střepu jedné z hradních věží. Rozhledna je …
2.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
2.2km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na Exitu 39 dálnice D11 Poděbrady. Odtud směřujeme na Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Za obchvatem Čáslavi odbočíme na Žleby. Projedeme Žleby, Ronov nad Doubravou, Třemošnici a za Třemošnicí odbočíme doleva na Podhradí. Uprostřed obce se nachází malé parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme asi 300 metrů pěšky k Lichnici. Lichnice či Lichte…
2.2km
více »
Lovětínská rokle
Tipy na výlet
Na sobotní výlet jsme si objednali modré nebe a sluníčko, nádherné letní počasí v září. Motoráček nás dovezl do Třemošnice, městečka na úpatí Železných hor. Od nádraží dojdeme po zelené na náměstí a za ním a Zlatým potokem ji vyměníme za červenou. Stoupáme vzhůru do kopce, jdeme pozdravit Žižkův dub.Památných stromů je v Železných horách dost, ale jen některé jsou tak…
2.5km
více »