Zámek Velká Bystřice u Olomouce

Město Velká Bystřice se zámkem a s dalšími turistickými zajímavostmi, je vzdáleno 7 km východně od Olomouce, rozprostřeno kolem řeky Bystřice na úpatí Nízkého Jeseníku a tvoří vstupní bránu do přírodního parku „Údolí Bystřice“. Do Velké Bystřice se dostanete výpadovkou z Olomouce na Ostravu, když asi po 5 km za benzínovou pumpou a Feronou odbočíte vpravo na most přes silnici a jste ve Velké Bystřici. Dále jedete až na náměstíčko s radnicí, před kterou odbočíte vlevo a před železničním přejezdem zaparkujete vlevo na parkovišti u zámku.

Bystřice byla rozdělena ve 13.stol. na několik panství. Z duchovních vrchností to byl biskup a olomoucká kapitula. Ze světských držitelů se připomíná v r.1222 Bojna. V r.1276 je jmenován vladyka Lambert z Bystřice a v r.1282 Bořuta. K r. 1330 se připomíná Hynek z Bystřice, po kterém si panství rozdělili jeho synové Ondřej, Vítek a Aleš. V r. 1347 se uvádí Albert z Bystřice. R.1360 získal část Bystřice markrabě Jan, který Bystřici povýšil na městečko se 4 výročními trhy a dal své zboží Smilovi z Kunštátu. V r.1381 prodali bratři Bohuše, Erazim a Záviše z Bystřice svou část Bystřice s tvrzí a další zboží Václavovi z Doloplaz, který v r.1397 odkoupil církevní část Bystřice a sjednotil tím skoro celou Bystřici pod jedno panství. Za husitských válek olomoučané v okolí města bořili opěrné body, na nichž by se mohl usadit protivník. V Bystřici si vymohly držitelův souhlas se zbořením tvrze za slib, že v době míru ji město zase postaví na svůj náklad.Nakonec musel Václav ml. z Doloplaz soudně donutit město, aby svůj slib splnilo. V r.1447 Václav mladší z Doloplaz prodal Velkou Bystřici i s tvrzí olomouckému fojtovi Lukáši Salczarovi z Loděnice, který vše prodal r.1480 Petrovi ze Zástřizl. V r.1490 držel panství Vilém z Pernštejna, r.1492 varadinský biskup Jan Filipec, bývalý kancléř krále Matyáše Korvína, v r.1502 Jan z , za kterého získala Bystřice právo pečeti s vlastním erbem. V r.1505 je na velkobystřické tvrzi Martin ze Stvolové a v r.1517 jeho bratr Filip. Filip odstoupil velkobystřické zboží své manželce Elišce Šarovcové z Hradčan a ta vzala na spolek svého syna z prvního manželství Herborta z Fulštejna. Karel Herbort z Fulštejna si vzal za manželku Mandalenu z Vrbna, které zapsal v r.1569 věno na městečku a tvrzi Bystřici, na vsi Čechovice a všem co k nim patří a dva tisíce zlatých. Fulštejnové započali s přestavbou staré tvrze na zámek . S přestavbou pak pokračoval moravský zemský hejtman Hynek Bruntálský z Vrbna, který panství ve Velké Bystřici v r.1573 od Karla Herborta z Fulštejna koupil. Zřejmě v té době byly vysázeny dvě Zámecké zahrady, z nichž jedna byla přeměněna na Zámecký park. V roce 1610 prodal Hynek Bruntálský z Vrbna městečko Velkou Bystřici s tvrzí a sedmi vesnicemi olomoucké kapitule, které patřilo až do r.1943. Malý renesanční zámek přestal nové vrchnosti vyhovovat, byl také v dost zuboženém stavu, došlo na začátku 17. a v první pol.18.stol. k jeho postupnému rozšiřování o barokní přístavby. Východní část byla přeměněna na sladovnická humna velkobystřického kapitulního pivovaru a palírnu, hlavní a západní trakt sloužil k letnímu pobytu kanovníků a správě statků a lesů. Velkobystřický hejtman se stal v r.1679 vrchním hejtmanem všech komunních statků a v r.1850 vytvořeného ředitelství kapitulních statků a lesů Velká Bystřice, a byl pro něj vybudován na východním okraji Zámeckého parku malý zámeček nazývaný „ Kapitulní dům“s hospodářským dvorem. Část velkobystřického Zámeckého parku kapitula poskytla v pol. 19.stol. lesmistrovi Karlu Molínkovi na vybudování skleníku a školky, která se rozkládala na 6,22 ha. Semena byla objednávána u nás v Praze, ale i v zahraničí z Erfurtu. Kolem roku 1870 se pěstovalo 24 druhů jehličnatých stromů, 201 druhů listnatých stromů a keřů a ve skleníku 14 druhů rostlin. V parku byla též sušárna semen lesních stromů, která však roku 1871 byla zrušena a přeměněna v obydlí zahradníka. V r.1884 bylo veškeré pěstování ukončeno. Rozsáhlý zámecký komplet byl neustále upravován pro hospodářské účely. Panský pivovar měl největší pánev na Moravě o obsahu 41,6 hl a produkoval ročně 3800 hl piva. Nyní je v zámku hotel ,vinárna a obřadní sál.

Zámek se nachází v západní části městečka Velká Bystřice na Olomoucku. Zámek je patrová trojkřídlá stavba. V přízemí i patře zámeckého objektu jsou zbytky renesančních kleneb. Na zámek navazuje park.

Historie

Původní tvrz z poloviny 14. století byla zbořena za husitských válek, později byla tvrz obnovena a za Bruntálských z Vrbna v roce 1579 přestavěna na renesanční zámek. V roce 1610 získala zámek olomoucká kapitula a umístila zde pivovar, některé zámecké místnosti začaly sloužit jako kanceláře a úřednické byty. Zámek chátral, ve 2. polovině 17. století byl však opraven a rozšířen v barokním slohu. V roce 1889 kapitula objekt prodala soukromým majitelům. V roce 1945 byl pivovar definitivně zrušen. V zámku byly pouze sklady a byty, v 70. letech minulého století se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce, v současné době slouží zámek jako ubytovací zařízení.