Pokud se vydáme po silnici z Újezda u Sezemic do Dřítče, nemůžeme minout osadu Zástava, jež de facto není jednou, ale rovnou dvojicí osad, neboť její první část náleží ke katastru již zmíněného Újezda a druhá k Rokytnu, k němuž byla přiřazena spolu s mateřskou obcí Bohumilčí.
O původu názvu těchto osad nám nejlépe hovoří kniha "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse:
"Zástava (lid. ta Z., zástavskej), víska (m. o. Újezd) 8 1/2 km ssv. od Pardubic: 1493 v Hostovicích jeden lán děd. i s rybníčkem řečeným Zásstava, RT. II, 458 A 1; 1778-1780: vytvořily se emphyteusí: ..Raab, Zástava, Hrachoviště a Svoboda u Býště, Sakař Pard. I/2, 175; 1837 nach Dřitsch eingepf. Zastawa, Som. V, 74/96; 1848 Zástava, PalP. 168.
Z. bylo původně jm. rybníka (1493) z prvotního významu ʻstavidloʼ, Jgm. V, 553, pak bylo přeneseno na vísku. Srov.: 1492 o ten práh aby voda zástavu jměla, AČ. 18, 365; 1507 zástavy ..na potoce pro napájení dobytka a močení konopí, AČ. 4, 209/38, Zub. mat.
Srov. MJ. Zastávka, Černý-Váša 269 a sch. MJ. Zastava, Rečnik 517. Pomístní jm. Zástavy (les), SedlSn. 135 a 162."
Jak již bylo výše zmíněno, tak tato lokalita bývala dříve zalesněnými mokřady a později využívána k rybničnímu hospodaření Pernštejnů, takže se tu dlouho žádné osídlení neobjevilo. Původně náležela k opatovickému benediktinskému klášteru, po jeho zničení husity v roce 1421 ji získal Diviš Bořek z Miletínka a vývoj byl stejný jako u všech vsí a pozemků v okolí, takže se později stala součástí pardubického panství, v jehož rámci vydržela až do roku 1849, kdy bylo zrušeno poddanství a zavedeno prozatímní zřízení obecní.
První část Zástavy, jež náleží k Újezdu, vznikla v době Josefa II. na místě stejnojmenného rybníka, do něhož podle urbáře z roku 1588 nasazovali panští 2 kopy ryb plodových na tření. Nikdy nebyla velká, což dokazuje stabilní katastr od adjunkta 2. třídy Františka Růžičky a geometra 4. třídy Franze Wenka z roku 1840, kdy se zde nacházelo pouze 7 dřevěných stavení. V roce 1843 měla Zástava stále jen 7 domů a 57 obyvatel. Roku 1849 se Zástava stala osadou Újezda, s nímž se 30. dubna 1976 stala součástí Rokytna a 24. listopadu 1990 se od něj zase odtrhla.
Podle této osady získala pojmenování i část, jež náleží k Rokytnu, ale dříve byla součástí Bohumilče – Zástava na prutě (kolem roku 1850 se užíval též název Na prutě, aby nedocházelo k záměně se sousední Zástavou). Přívlastek „na prutě“ měla obdržet podle dlouhého pozemku, jakým se dříve říkalo prut a jež se dělily na záhony a dále na brázdy, a jenž náležel ke Kloučkově statku v Bohumilči. Zdejší osídlení je mnohem mladší, začalo vznikat až na přelomu 18. a 19. století, čehož důkazem je stabilní katastr od adjunkta 2. třídy Johanna B. Gollera a geometra 4. třídy Carla Urbana z roku 1839, kdy zde byla trojice dřevěných stavení (čp. 20-22), ostatní již byly zděné (čp. 23, 25-30 a 31). V roce 1849 se Zástava na prutě stala osadou Bohumilče, s níž byla 30. dubna 1976 přičleněna k Rokytnu.
Obě Zástavy byly do roku 1878 přiškoleny k Dřítči (v roce 1842 sem docházelo ze Zástavy 10 chlapců a 8 děvčat), kam náležely i farou, a od té doby docházely do školy v Újezdě. V roce 1880 měla Zástava 7 domů s 36 obyvateli a Zástava na prutě 10 domů s 54 obyvateli. V listopadu 1894 se objevil v újezdské Zástavě ojedinělý případ sněti slezinné u hovězího dobytka. Roku 1900 bylo v Zástavě 7 domů s 34 obyvateli a v Zástavě na prutě 11 domů s 60 obyvateli. V roce 1904 obdržel hostinskou koncesi Václav Vančura z čp. 26 a roku 1910 bylo Matěji Brychtovi povoleno otevření obchodu smíšeným zbožím. Z front 1. světové války se oficiálně nevrátilo 8 místních mužů (František Brzek, Jar. Dědek, Václav Felger, Václav Fibich, Václav Šimůnek, František Štěpánek, Antonín Tomášek, Václav Tomášek).
Roku 1920 shořela střecha obytného stavení u Dědků. 4. července 1929 se osadou prohnala větrná smršť. 9. září 1932 se rozhodlo obecní zastupitelstvo v Dřítči vybudovat silnici z Dřítče do Zástavy, protože spojení mezi oběma obcemi bylo udržováno pouze polní cestou, která byla za nepříznivého počasí neschůdná a nesjízdná. Problémy s tím měl jak dřítečský listonoš, jenž denně docházel s poštou do Zástavy, tak místní obyvatelé, kteří chodili do Dřítče na nákupy. Následně byla pardubickou firmou Ing. Matěj Písačka provedena silnice v délce 2 km. Původně byla stavba v roce 1933 zadána pardubickým okresem staviteli Františku Chuticovi z Pardubic, ale ten se dostal do konkursu. Její stavbu také prodloužila stížnost na postup obce Dřítče, kterou musel vyřídit zemský technik. K její kolaudaci došlo v lednu 1935. V téže době bylo vybudováno rovněž pokračování silnice až do Bohumilče. V roce 1940 byla zavedena okolními lesy červeně značená turistická trasa z Hradce Králové přes Dříteč do Rokytna a k Holicím. Řadu stromů vyvrátila vichřice roku 1944. V témže roce byla vykonána na popud 2 občanů sbírka, jež vynesla 2 000 K a byla určena ve prospěch Sociální pomoci. Během německé okupace nesla Zástava německé pojmenování Sastawa. Roku 1946 byla provedena elektrifikace osady. První světlo se zde slavnostně rozsvítilo 28. června 1946. V roce 1952 byla Zástava zařazena pod okrsek SNB v Dřítči. Předtím náležela pod četnickou stanici v Opatovicích nad Labem a v letech 1944-1945 v Pardubicích. V roce 1999 byla dokončena plynofikace. Roku 2007 vzniklo na nedalekém bývalém popílkovišti opatovické elektrárny golfové hřiště. 27. května 2016 byl předán občanům rokytenské části nově vybudovaný dřevěný domeček se zastřešenou pergolou, jenž vznikl z dotace opatovické elektrárny za ukládání popílku na svém složišti. O rok později u něj vznikla studna.
Ze zdejších pamětihodností je nejvýznamnější kamenný kříž s přidanou pamětní deskou se jmény místních padlých v rokytenské části z roku 1924, ale musíme zmínit i novodobý křížek před čp. 2 v újezdské části s nápisem: „POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS“. Zmiňme rovněž to, že písčina u rokytenské Zástavy je jednou z mála našich známých lokalit kontinentálních písčin, na kterých se recentně vyskytuje jeden z nejvýznačnějších pískomilných brouků – chroust mlynařík. Na závěr dodejme, že zdejší rodák Václav Felger byl v roce 1918 vyznamenán jako dělostřelec za statečné chování před nepřítelem.
Poslední aktualizace: 1.4.2024
Zástava (Rokytno/Újezd u Sezemic) na mapě
Diskuse a komentáře k Zástava (Rokytno/Újezd u Sezemic)
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!