Závratec (Třemošnice)

Ohledně názvu této obce, osídlené již v době kamenné (příkladem budiž nález několika kamenných seker v letech 1896-1897 a 1907), je nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v níž se dočteme následující:

"Závratec (lid. ty Závratce, do Závratec, v Závratci(!), závrateckej), ves 12 1/2 km vých. od Čáslavě: 1437 Df Rohosna, Sawraczy, Skoronaw, Sedl. z A. roudnic. (Reg. imper. Sigism. p. 23); 1543 (1539) hrad Lichtmburgk, ..mčko Ronow, ves Zawratcze, ves Skalka, DZ. 42 L 12; 1564 ves Rudow, ..ves Skalka, ves Zawratcze, mčko Ronow, DZ. 58 N 19; 1651 Závratce, Doskočil 179, pozn. 97 a ze sezn. k BR.; 1654 Zawratecz, BR. 8/391; 1702 ex Ronow, ..ex Zawratecz, Šim. Zp. II, 539; 1787 Hft Ronnow: Zawratecz, Schal. VI, 98/13; 1843 Zawratetz, Som. XI, 305; 1848 Závratce, PalP. 213; úř. 1854 Závratec.

Pův. podoba byla Závratce, tedy v množ. čísle. Jm. Z. bylo odvozeno ze jm. Závraty zdrobňovací příponou jako jm. Brodce, Dvorce. Původně to bylo patrně jméno pomístní podle rázu terénu. Jm. Závrat je utvořeno ze slovesa zavrátiti jako vývrat z vyvrátiti. Je ovšem možno pomýšleti i na jiný původ, t. j. z předlož. vazby za vraty (v. dále). Později bylo jm. převedeno do jednotného čísla podle hojnějších jmen s příp. -ec. Nedaleko odtud jsou na př. vsi se jm.: Žďárec, Lipovec, Rohozec, Vestec, Zbyslavec. Srov. slovin. a sch. jm. Zavratec, Zavraca, Rečnik 518."

Z výše citovaných vět tedy víme, že první zmínka o této vsi pochází z roku 1437. Tehdy totiž ves patřila do majetků, které císař Zikmund Lucemburský zapsal své manželce Barboře Celjské. Založena však musela být mnohem dříve a od svých počátků náležela k lichtenburskému (lichnickému) panství. V roce 1610 se pak ves stala součástí třemošnického panství a roku 1747 byla přiřazena k ronovskému panství. V roce 1819 byla vybudována kontribučenská obilní sýpka. O rok později zde byl povolen vznik filiální školy, pro níž byla o rok později vybudována budova. Prvním místním učitelem se stal tkadlec a vysloužilý voják Jan Melcer. Roku 1831 byla u školy vykopána studna. V roce 1843 měla ves 25 domů a 217 obyvatel. 21. května 1847 vyhořela stavení čp. 20-21.

Roku 1849 se Závratec stal samostatnou politickou obcí. 4. srpna 1855 uhodil blesk do stromu u pole zdejšího učitele a zabil čeledína Václava Vojáčka s jeho milou Františkou Zvoníčkovou, kteří se pod něj kvůli nečasu schovali. V roce 1864 byl zakoupen zvonek z ronovské radnice. 8. července 1866 dorazili do vsi pruští vojáci, aby druhého dne z ní odešli. 12. srpna 1867 táhli přes obec pruští vojáci. V roce 1878 byla přistavěna ke škole 2. třída (přístavba byla spočtena na 5 058 zlatých a 51 krejcarů). Nová škola byla slavnostně posvěcena 28. září téhož roku a učit se v ní začalo 1. října 1878. 22. června 1881 položil 20letý čeledín Václav Wilím ostře nabitou zbraň ke hlavě 8letého Václava Opočenského, s nímž sloužil na jednom ze zdejších statků. Chlapec se převrátil ve spánku tak, že zbraň spustila a kulka mu vlétla do hlavy, takže byl na místě mrtev. V roce 1882 byla vybudována železniční trať Čáslav - Závratec - Třemošnice, jejíž výstavba byla provedena firmou Schön a Veselý za paušál 504 000 zlatých (v roce 1880 přijatá oferta). 29. dubna 1882 byla slavnostním způsobem otevřena lanová dráha ze Závratce do Prachovic, kterou vystavěla rakouská společnost místních drah. Téhož roku řádila po obci epidemie spály. Roku 1891 se dostala vápenka čp. 53 do dražby. Tehdy byla odhadnuta na 21 919 zlatých. V roce 1896 došlo k odškolení Třemošnice. Roku 1898 došlo k epidemii úplavice. Celkem šlo o 30 lidí, z nichž 6 zemřelo. Způsobil ji 22letý úředník severozápadní dráhy, který přijel navštívit svého otce. 23. května 1908 byla obec postižena velkou bouří s krupobitím a přívalovými srážkami. 10. ledna 1909 vzniklo místní sdružení katolické mládeže. 4. září 1910 začal úřadovat Spořitelní a záložní spolek pro Závratce a okolí. 19. května 1912 se V. Novotný ze Závratce stal prvním okresním předsedou sdružení katolické mládeže. Roku 1914 byli v obci umístěni haličtí uprchlíci. Zároveň byli ve vápence propuštěni všichni dělníci. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Václav Hájek, František Kosina, Josef Lebduška, Josef Opočenský a Josef Šmíd).

V roce 1921 se rozešel Spolek sdružení venkovské mládeže v Čechách se sídlem v Závratci. V květnu 1932 zasáhlo obec několikrát velké krupobití. Téhož roku byla opravena zdejší silnice. Za německé okupace nesla obec pojmenování Sawratetz, i když původní německé pojmenování znělo Sauratz. Roku 1941 byl v Ronově nad Doubravou a v Závratci natáčen film Městečko na dlani. V roce 1946 byla znárodněna zdejší vápenka. Roku 1950 zanikla místní kampelička. V témže roce vyhasly vápencové pece v Závratci a lanovka, přepravující vápenec z blízkých Prachovic přes horský lesnatý terén, byla rozebrána, aby o 4 roky později došlo k opětovnému zprovoznění vápencových pecí. Roku 1957 bylo založeno JZD, které se 1. ledna 1974 sloučilo s JZD Ronov nad Doubravou a Bousov. V roce 1960 vyhasla pec místní vápenky. Roku 1967 byl ustaven SDH. O 2 roky později byla zahájena stavba tanečního sálu u místního pohostinství. Zahájena byla MNV a dokončena JZD. V roce 1971 byla vyasfaltována silnice skrz ves. Roku 1972 byly dokončeny opravy a modernizace školní budovy. 1. dubna 1974 se obec stala součástí Třemošnice. V roce 1981 byla na železniční trati Čáslav-Závratec-Třemošnice zahájena výměna pražců. Roku 1994 došlo k plynofikaci obce. V letech 2010-2011 došlo k úpravě Lovětínského potoka pod obcí. V roce 2012 byl opraven vodovod a o 3 roky později vznikl spolek Závraťáci. Roku 2020 proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení.

Mezi nejvýraznější místní pamětihodnosti náleží: zděná hranolovitá kaplička se zvonicí z roku 1867, v níž původně visel zvonek s textem: "Verbum manet genera cz. 1568.", k jehož slavnostnímu posvěcení došlo 7. července 1867, ale v roce 1917 byl zrekvírován; litinový kříž, jenž byl vysvěcen 28. května 1860 a naposledy opraven v letech 2002 a 2016. Ze zdejších osobností jmenujme zejména: rolníka Václava Lebdušku, který byl v roce 1785 odměněn za zásluhy o štěpařství stříbrnou pamětní mincí c. k. hospodářské vlastenecké společnosti; rolníka, hostinského a obchodníka Jaroslava Horáka, který zde roku 1913 založil velký třešňový sad (nakoupeno bylo 150 stromů, z nichž uschly pouze 3); poručíka horského pluku č. 2 Jana Opočenského (* 1882); poručíka pěšího pluku č. 12 Jana Šrámka (* 1888); pokud pomineme místní řídící učitele, z nichž o sobě dal vědět zejména Arnošt Fukátko. Ze Závratce rovněž pocházela industriální učitelka Agnela Šrámková, působící na Českém klášterním ženském ústavu učitelském u sv. Anny v Praze. Obec je zmiňována v řadě literárních děl, např. v "Pánovi žernovů" od Josefa Sekery, ale byla ztvárněna i na řadě maleb a obrazů. Není tedy nic divného, že zde v roce 1933 vystavoval své dílo akademický malíř Franta Vavřina z Prahy. Více zajímavých věcí lze dohledat na webu: http://zavratec.cz.